Chat

PhDr. Jan Svoboda
Záznam chatu ze středy 8. ledna
ANTIKYT: „Jaký je nejlepší životní styl z hlediska psychologa?“
PhDr. Jan Svoboda: „Rozesmál jsem se, promiňte.. Víte, která závislost je nejvíce na vzestupu? Ano, je to závislost na zdravém životním stylu..Lidé jsou až neurotizováni tím "jak se jim nedaří žít správně"..Plně chápu trend gymnazistů ve velkých městech, kteří se propadají do opačného trendu.. Takže - zdravé je to, co je přirozené. Když dokážete "slyšet" co chce Vaše tělo (ne co Vy si namlouváte, že tělo chce) a vyhovíte mu. A samozřejmě pohyb - ten nejpřirozenější, což je chůze.. Asi tak nějak krátce. Mějte hezké dny. Jan Svoboda“
ANTIKYT: „Jaká je nejlepší prevence z hlediska psychologa?“
PhDr. Jan Svoboda: „Prevence? Hodně záleží na věku. Například pro dospívající je prevencí spíše více podnětů, pro staršího méně podnětů..Napište o jaký věk jde, pak mohu být konkrétnější. A díky za dotaz Jan Svoboda“
DAYD: „Jaká je nejlepší osvěta z hlediska psychologa?“
PhDr. Jan Svoboda: „Nejlepší osvěta? Vést děti, dospívající, dospělé ke schopnosti nic si nenalhávat, být "nohama na zemi" a kladně prožívat. Do toho patří ještě abstraktní cíl - něčemu musíte věřit. Věřit v něco. Smysl vědy, evoluci..prostě potřebujeme mít něco, co nás přesahuje. PRoto třeba věta "věř sobě", je nesmysl. Můžete mít sebedůvěru, kvalitní sebeobraz..Ale "věřit sobě", znamená sobectví, egoismus, lidově "být sám sobě bohem". Přemýšlejte. Jan Svoboda“
Maminka Lída: „Dobré ránko, pane Svobodo, Mám báječného tříletého synka. Žiji s ním u mých rodičů, svého vnoučka milují. Občas se neshodneme ohledně výchovy. Se synkem máme párkrát během týdne pohybové i kreativní aktivity v kolektivu dětí, chodíme na zahradu, kde pěstujeme spoustu zeleniny, ovoce, chováme králíky . Jsme pořád spolu. Co je lepší pro synka... Stávající situace nebo raději mám poslat už do školky? A co nejdříve vytvořit samostatný domov mimo prarodiče? Děkuji za odpověď a příjemné dny přeji!“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Povinně: Thorová Kateřina : Vývojová psychologie. Tam si přečtěte potřeby tříletého dítěte. A mimo jiné zjistíte, že potřebuje jít do mateřské školy. Tím neztratí krásu bližších vztahů,co má v rodině. Ale dostane andstabu - jak se chovat nezi vrstevníky a těmi, pro které není "středem světa". S úctou Jan Svoboda“
Jana Heřmanská: „Dobrý den, pane doktore, přeji Vám do nového roku vše dobré. Naprosto s Vámi souhlasím s tím, že v tv jsou samé agresívní programy a reklamy. Vlastně jen detektivky. Chybí taková odlehčující zábava. Snažím se myslet optimisticky, ale zdá se mi, že je to stále těžší. Jak si optimismus udržet? Zdá se mi, že nás tvaruje okolí.“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Najděte si rozdíl mezi štěstím a potěšením. A vydejte se na cestu nalezení stavu štěstí. A pro tohle pak udělejte co nejvíce. Nevím o ničem jiném, co by bylo koncepční, byˇnepochybuji o tom, že něco nexistuje. S úctou Jan Svoboda“
Bára: „Milý pane doktore, přeji krásné ráno. Vím, že to není úplně téma chatu, ale s dospívající dcerou řešíme deprese, sebepoškozování a takovou “nechuť” k životu. Dcera 16 let, je velice uzavřená a s terapeuty nespolupracuje. Žijeme v Brně a sehnat terapeuta je téměř nemožné, kvalitního terapeuta nemožné. Můj drzý dotaz je- provozujete praxi a bylo by možné ji k Vám přivézt? Vím že je to trochu přes čáru, ale působíte velice optimisticky a vitálně, hned mám díky Vám lepší den. Mějte se krásně, Bára“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Pokud opravdu o to stojíte, sežeňte si na mě e mail a napište. Něco vyzkoušíme. Takhle super veřejně, s tím, že text zůstane dlouho k dispozici, to nejde. S úctou Jan Svoboda“
Jindra: „Dobrý den těšíte se na to jídlo Jindra od Olomouce“
PhDr. Jan Svoboda: „Upřímně? Ne. Ani si nevzpomínám, kdy jsem tady ve studiu něco konzumoval. A jinak, hm, "ne" na druhou. Jan Svoboda“
Soňa: „Vážený pane doktore, předem bych Vám chtěla velice poděkovat za práci, kterou děláte. Váš 1. vstup v TV byl velice poučný - trochu na něj navážu. Již minim. 15 let mám stále stejný problém: pracuji ve školství, mam spoustu aktivit - koníčků, mnohdy cítím již značnou únavu a neskutečné těšení se na volno - jakmile příjde delší volno - hlavní prázdniny, Vánoce, aniž bych měla důvod - přepadne mne neskutečná úzkost. Narozdíl od druhých, kteří si dokáží (dle jejich slov) užít od 1. momentu každý den, mi trvá minim. polovinu času, než se srovnám :-), proč člověk mívá takové stavy o volnu, když prakticky "nic nemusí"? Mějte krásný den.“
PhDr. Jan Svoboda: „Ano, dobrý den, tohle je běžný problém angažovaných lidí. Když to přeženu, "hodím jinam", lidé se !rozsypou" až do úrovně infarktu ne v zátěži, ale když ztratí rytmus oné zátěže..Atd. Prostě - vedl bych Vás k úpravě, lidově řečeno k prožitkové kvalitě života přes Vás, ne tím, že něco děláte pro druhé. Učila by jste se "být sama se sebou". První krok je udělat si "inventuru své všedního dne", tedy "styčné body", přes které se posunjujete - "od kafe ke kafi" když to řeknu lidově. Pak co Vás bavilo jako holku do 15 let a dělala jste déle než tři měsíce. A tohle aplikovat..Atd. O co se snažím: naladit Vás k tomu, že problém je řešitelný, opravdu. A má smysl na tom dět. DRŽTE SE Jan Svoboda“
Ilona: „Dobré ráno pane doktore, moc vás zdravím z jižní Moravy. Od 2 ledna sleduji kdy budete na ČT2 a dnes jsem se konečně dočkala. Moc děkuji za novou knihu a hned si ji koupím. Přeji vám do nového roku hodně úsměvů na tváři. Vaše věrná posluchačka a čtenářka.“
PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji za Vaše slova, a doufám, že Vás knížka nezklame. S úctou Jan Svoboda“
Tomáš: „Dobré ráno, dotaz: 24 let můž, bez intimní a sexuální zkušeností. Aktivní koníčky, komunikativní, netlustý, vtipný. Co s tím, jak pomoci? Děkuji“
PhDr. Jan Svoboda: „Napište na můj e mail. Obecně - chodit tam, kde jsou lidi obou pohlaví.Bez cíle jiného, než tam jít.¨¨Ale - napište. Jan Svoboda“
Marek: „Dobré ráno. Mimo téma. Je dobré konzumovat kofein?“
PhDr. Jan Svoboda: „Konzumovat kofein? Jak jej užíváte? Máte prášky? Hm, neumím si poradit s dotazem, nevím, jak jej uchopit. Napište dotaz jinak. Jan Svoboda“
Marie: „Kniha vypadá zajímavě! Dekuji za vaši práci.“
PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji, budu doufat, že zajímavý není jen obal. S úctou Jan Svoboda“
Tereza: „Dobrý den pane doktore, kde brát síly a odvahu na lepší životní směřování ... V životě jsem pokazila snad vše co se dalo...nevěřím si, že jsou má jakákoli rozhodnutí správná. Děkuji a hezký den“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Představte si kruhový objezd, ze kterého vede osm cest. Vy jste na tom objezdu. Která z cest z něj ven je správná? Každá cesta někam vede. Opakuji, každá cesta někam vede. A na každé z nich potkáte příjemno, nepříjemno, pláš i smích. Staré buddhistické rčení praví: "K cíli vede mnoho cest. Jen nezemři při výběru". O co jde? Vidět potěšení a být ve stavu štěstí na kterékoliv z cest. A nic si nenalhávat. Svět není ani dobrý, ani zlý, on jenom je. Ostatní je věcí postoje. Podumejte. S úctou Jan Svoboda“
Gabriela: „Vážený pane doktore, syn má 6 let, chodí do školky, kde má kamarády, ale na různé jiné dětské akce a ono stačí i hřište, kde děti nezná, odmítá chodit. Umíte, prosím, poradit? Děkuji Gabriela“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Podívejte se alespoň přes internet na specifiku věku 6 let: co je typické atd, poradím pak jména E.H.Erikson, L.Kohlberg, J.Piaget...Pak vezměte v úvahu jeho typické chování v dané oblasti a podívejet se, v kolika letech je to chování typické ("iniciativa proti pocitům viny" - Erikson např) a máte informaci, v jaké fázi vývoje v dané oblasti syn je. a pak máte také inspiraci, jak jej vést dále.Samozřejmě předpokládám, že u něj nejde o posttraumatické reagování. S úctou Jan Svoboda“
Jana: „Ahoj Honzo, moc Te zdravim. Kdysi davno jsem Te premluvila ke spolupraci, a mela jsem Te jako hosta, jezdili jsme po strednich skolach Roznov p.R, Valasske Mezirici. Dnes bych Te opet rada pozvala jako hosta (i Te opet uvidela), kde muzu na Tebe sehnat kontakt, prosim ? Mam napsat do studia? Pozdravuji, Jana“
PhDr. Jan Svoboda: „Ahoj Jani, napiš na můj školní e mil (pracovní, Ostravská Univerzita v Ostravě) Honza“
Lucie: „Přijemný den přeji. Dá se přenést přes přítelovo chrápání nebo to musí řešit? A i já samozřejme, děkuji.“
PhDr. Jan Svoboda: „No, hodně podstatný dotaz, má odpověď - neumím odpovědět. Vím, jak bych Vás vedl k tomu, abyste dokázala spát, vím, že je možný operativní zásah u partnera - ne vždy spěšný - atd. Tedy mohu napsat jediné: má smysl to řešit,opravdu má. S úctou Jan Svoboda“
Jana: „Dobrý den, pane doktore před 20 lety jste byl s diabetikama v Luhačovicich a měl jste přednášky pro rodiče a pak, jste soukromě odpovídál na otázky rodičů...ptala jsem se Vás na otázku syn je plačtivy , počuráve se a stále piše do kopce a vy jste mi na to řekl podle jeho fotky ....je dobře , že píšeš do kopce ma vysoke cile a je velmi hodny...moc jsem Vam nevěřila, ale dnes musím říct měl jste 100% pravdu....vystudovlalFilozofie. Amerikanistiku .Smekam a moc dekuji....“
PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji, dobrý den. Já jsem si vzpomněl na onu akci..to je neuvěřitelné.to bude věkem,kdy už se ztrácí krátkodobá paměť a do detailu vystupují informace z dlouhodobé.. Prostě jsme rád za to, co píšete. Děkuji. A přeji, kéž se daří. S úctou Jan Svoboda“
Jana: „Dobrý den, moje vnučka má 7 let stale spí se svými rodiči..myslím že si takhle kompenzuje to že na ni mají málo času přes den..myslíte že je to v pořádku?“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Není to dobré, pokud by bylo dítěti jedenáct let a více. Pak není jedno, zda spí uprostřed, nakraji, kde usíná, zda chodí v noci, v kolik hodinnejčastěji atd atd. Mějte se. Jan Svoboda“
Evita: „Zdravím, p.Dr. , prosív Vás co dělat, jak brát situaci, kdy po rozvodu mě synové zavrhli , přitom už žijí samostatně , z domu za jinou odešel manžel, který mě podváděl, ale stále jsem doufala. Nakonec jsem zůstala ja ten zrádce u dětí. Jsem z toho docela na dně. Děkují.“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Děkuji za upřímnost. Prosím, zajděte si do nejbližší poradny. Opakovaně jsem řešil tyto potíže..Jen tam jsou různá specifika, těžko obecně odpovědět. Alespoň takto: Vy se ošetřete tím, že se zamyslíte nad činnostmi, které Vás bavily do 15 let a dělala jste je déle, než tři měsíce. A v rámci možností, anebo aplikacích, se k ní vraťte. S úctou Jan Svoboda“
Martina: „Dobrý den, pane doktore, lze ještě syna ve 34 letech vychovávat? Děkuji za odpověď.“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den, opakujte, co říká. Tak se na něj naladíte. On Váš přístup nebude brát jako poučování. Takhle jej veĎte. S úctou Jan Svoboda“
Jitka S.: „Dobré ráno, pane doktore. Moc Vás zdravím a přeji příjemný a úspěšný nový rok! Téma sněhových vloček - mám v ZUŠ několik takových žáků, se kterými se musí zacházet v rukavičkách a práce s nimi je opravdu spíše o psychologii než o pedagogice. Trochu jiný problém jsou děti z Waldorfských a církevních škol....ty naopak nepřijmou žádné vedení a schopnost přípravy a samostatnosti je minimální. Často právě vločky navštěvují takové školy a pak je to pro učitele v ZUŠ opravdu kombinace....“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Není to tak dávno, co jsem v Praze přednášel ředitelům ZUŠ jak pracovat se současnými dětmi tohoto zaměření. Také v konkrétních ZUŠ, vybavím si Konzervatoř v Teplicích, ZUŠ ve Vsetíně atd. Ale "dát návod" takhle rychle přes chat, neumím. s úctou Jan Svoboda“
Martina: „Pane doktore, ještě k synovi 34 let. On není vůbec empatický. Nevím, zda je to póza, nebo nějaká psych. porucha...řekne klidně, že až budeme staří , dá nás do důchoďáku....a proč tohle na zahrade stavíme, ze az nebudeme, tak tk stejně zbourá.....jak jste to myslel, že po něm mám opakovat, co řekl? Děkuji moc“
PhDr. Jan Svoboda: „Přesně, řekne "až zemřete, tak to zbouráme" - vy reagujete "až zemřu, tak to zbouráš, hm", a pak teprve přidáváte svou větu. Asi znáte výraz "Kristova léta". Psychologicky řečeno, máte syna v nejhlubší chlapské krizi. Třeba si vypůjčte knihu Cesta moudrého muže (snad to nepletu, autorem je R.Rohr tuším) tam jsou krize lidově a dobře popsány. Řečeno jinak, neberte vážně to,co sděluje. Spíše se zaměřte na činy,reálie. S úctou Jan Svoboda“
Milena: „Dobrý den To o čem jste hovořil tak u nás v práci kolegyně věk 50-60 let a neumějí se ke mě chovat nevytěžili semně co by chtěli, vyměnily Se nám vedoucí a nová vedoucí mi smlouvu neprodlouží tak tento měsíc končím po třech letech.Neumím být taková jak chcou oni největší paradox je ten ze jedna z kolegyň kterou znám z předchozího zaměstnání my podražila nohy tenkrát i teď.Je chyba ve mě ? Nebo v nich?“
PhDr. Jan Svoboda: „Ne ne, nechápejte to, jako chybu, křivdu...Člověk je třetí nejvyšší predátor na Zeměkouli. A ono chování, je tedy logický důsledek, nic zvláštního. Ohledně vedoucí - jste jeden prvek, věc "lidský zdroj", který je využitelný, anebo není využitelný v dané oblasti, cíli. A to je celé. P5edstavte si bagristu, který umí čtyři jazyky. A je plísněn za to, že je pomalý, nedůsledný bagrista. Je ro v pořádku? Bolestné to je, ale ano. Není důležité, že bagrista umí čtyři jazyky...Podumejte, jak to myslím. Jan Svoboda“
Eva: „Dobré ráno...jak já vás miluju..jste nejúžasnější psycholog...mám tak staré vnoučata, jak jste teď hovořil.....13...18 kluci.....stejne potíže tě dnešní společnosti....přesto že se jim rodiče věnují hlavně co se týče sportů,tak stejne mají psychické problémy...stahuje je ta dnešní zla doba....a oba mají DM 1 a to je spojené i s jejich psychikou....je mi jich moc líto a pomocí nemůžu...ten 18 už dnes jde k psychiatrovi....chjoooo...jako babičku mě to hodně trápí....ta doba chjooo....“
PhDr. Jan Svoboda: „No, držte se. Jediné, co můžete, tak nachystat obvazy a pokud bude chtít obvázat, udělejte to. S úctou Jan Svoboda“
Jana Šlapanská: „Dobrý den pane doktore, před 9 lety jste mě dle fotografie vnuka řekl, že nedopadne dobře.......musím na to stále myslet.....dnes mu je 14 let. Co mám dělat s touto myšlenkou Přeji Vám pohodový rok ve zdraví Jana z Brna .“
PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Nevím přesně o co šlo, určitě vezměte v potaz celá kontex..A pokud budete chtít napište na můj pracovní (tedy školní) e mail. S úctou Jan Svoboda“