Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 19. srpna 2015

SB: „Je ČR dobře chráněna před teroristickým útokem v oblasti hydrobiologie?“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Hodnotit zabezpečení vodních zdrojů před teroristickými útoky není mým oborem, nepřísluší to hydrogeologovi. Obecně se ale domnívám, že by provedení útoku směřujícího ke znehodnocení zdroje biologickými nebo chemickými látkami bylo velmi jednoduché. Nedokáži si například představit, jak by se dalo jednoduše zabránit tomu, aby do povrchových vodních zdrojů jako jsou přehrady, někdo nedokázal vpravit závadné látky. Správce vodního zdroje při provádění kontrolních testů znečištění obvykle odhalí než se dostane ke spotřebiteli, ale znehodnocení zdroje znamená přerušení dodávky vody. Z tohoto pohledu je zapotřebí mít v záloze a chránit strategické vodní zdroje, kterými by mohly být zdroje podzemní vody v hlubších zemských strukturách. Ty už je podstatně náročnější atakovat.“

SB: „Je dostatek čistíren odpadních vod v ČR?“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Čistírny odpadních vod z měst a obcí jsou většinou vyústěny do povrchových vod, proto by tato otázka měla být směřována spíše na vodohospodáře. Jako hydrogeolog se v posledních 10 letech setkávám s budováním čistíren odpadních vod u individuálních novostaveb rodinných domů, ze kterých jejich majitelé mají záměr přečištěnou vodu vsakovat do horninového prostředí. Vhodnost každé lokality ke vsakování odpadních vod posuzuje hydrogeolog a záleží na mnoha faktorech (propustnost vrstev, hloubka úrovně hladiny podzemní vody, výskyt vodních zdrojů nebo významných ekosystémů v okolí, apod.). I při vhodných poměrech ke vsakování se ale domnívám, že by vsak odpadních vod z ČOV měl být povolován ve výjimečných případech. Všude, kde to možné je, by měly být rodinné domy napojeny na centrální splaškovou kanalizaci.“

Pavel: „Zdravim- Bydlím kousek od řeky,znamená hladina řeky i hladinu spodní vody??Uvažujeme o vrtu,nebot na zahradě jsme bez vody.Myslíte že najdem vodu. Díky“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Pokud je Váš pozemek umístěn v propustných nivních sedimentech, tak hladina povrchové vody bude pravděpodobně hydraulicky propojena s podzemní vodou pod Vaším pozemkem.“

SB: „Jak moc komunisté v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uškodili hydrogeologicky krajině?“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Toto se týká každého režimu, který ve vztahu k ochraně podzemním vod udává méně či více šetrný způsob urbanistického rozvoje a budování vodohospodářské infrastruktury. Obecně asi z hlediska negativních dopadů na doplňování zásob podzemní vod je snižování velikosti a množství ploch, které umožňují povrchovým vodám infiltrovat do podzemí. Čím rychleji voda z povrchu odteče, tím méně se jí stihne vsáknout a doplňovat zásoby podzemní vody. Jestli současný úbytek zemědělských ploch ve prospěch velkoplošné zástavby je větší či menší, než za předchozího režimu, nedokáži posoudit. V každém případě je ale dnes důrazněji voda podzemní i povrchová chráněna před jejím znečišťováním, a to nejen přísnějšími legislativními předpisy a jejich kontrolou, ale i lepšími technologiemi.“

Mirka: „Máme legální kopanou studnu. Sousedé se chystají vrtat studnu a obávám se, že by nám mohli sebrat vodu (místo pro vrt je jen 15m od naší studny). Jakými prostředky můžeme zjistit, že jejich vrt ovlivní výšku hladiny vody v naší studni dříve, než voda úplně dojde? Jak se můžeme bránit oficiálně bránit, aby studnu udělali?“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „I vaši sousedé mají právo na vodu, ale nemohou podle geologické legislativy bez oznámení na obec provádět průzkumné vrty nebo stavět studny bez stavebního povolení. Pokud Vám někdo váš legální odběr vody znemožní nebo omezí, tak podle vodního práva vám musí zajistit adekvátní náhradu. Každý nově zbudovaný zdroj by proto měl zohledňovat existenci zdrojů stávajících a před budováním nového zdroje by měl nový investor prostřednictvím svého hydrogeologa zajistit minimálně zdokumentování úrovně hladiny na okolních studnách. Bohužel ne vždy se tomu děje. Abyste mohli svojí studnu účinně ochránit, měly byste mít z doby její legalizace hydrogeologický posudek nebo u starších zdrojů si ho nechat vybpracovat. Podrobnost jeho zpracování a způsob dokumentace stavu podzemní vody a vydatnosti zdroje před budováním dalších studní v okolí je proto zásadní pro Vaší ochranu. Zpětně se jen špatně prokazuje, jak hluboko byla původní hladina podzemní vody před jejím ovlivněním. Vzájemná komunikace podzemní vody mezi jednotlivými vrty a jejich vzájemné ovlivňování se dá prokázat i dodatečně např. čerpacími testy kombinovanými se sledem hladiny ve vrtech dataloggery. Ty jsou natolik citlivé (plus mínus centimetr) a dají se nastavit na záznam hodnoty o hladině vody s četností např. od jedné vteřiny, že umožní většinou vzájemnou interferenci hladin zachytit a vyhodnotit. Je to ale nákladnější, než mít hydrogeologický posudek zpracovaný v předstihu. Dobrý hydrogeolog by na toto měl mít odborné i technické vybavení. Zvažte proto, kdo a co Vám nabíí a jestli je schopen Vám vodní zdroj skutečně ochránit.“

Petr: „Dobrýden, pí."proutkařka nám našla vodu ve 13m,doporučila studnu kopanou,místo vrtané,jaký je Váš názor?Děkuji..“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Od stolu v kanceláři se o tomto nedá rozhodnout. Hydrogeolog by měl předem stanovit, jakou propustnost prostředí a doplňování zásob vody ve zdroji u vás lze očekávat. Pokud je prostředí dostatečně propustné a vody je dostatek, doporučil bych obecně spíše vrt. Pokud je vody málo a zásoby se dlouho doplňují, tak v kopané studni o průměru jeden metr budete mít k dispozici stabilní statickou zásobu k okamžitému použití větší (stovky litrů), než ve vrtu (desítky litrů). Řešit se to ale dá vybudováním zásobníku vody k vrtané studni. Z hlediska ceny zaplatíte za metr kopané studny několikrát více, než za metr vrtané studny. Z hlediska technického je v nezpevněných sedimentech možno si kopanou studnu provést i svépomocí, pro vrtanou studnu potřebujete speciální stroj. Naopak ve skalních horninách je ale velmi obtížné kopanou studnu budovat, občas je zapotřebí náročnější technika nebo i trhací práce.“

Jarka: „Dobry den. Chtela jsem se zeptat, zda je jiz moznost si zajistit dalsi meric odberu vody, kterou pouzivam na zalivani zahrady? Dle meho nazoru za tuto vodu platim neopravnene stocne. Dekuji za odpoved.“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Určitě si můžete na výstupu z Vašeho odběrného zařízení nainstalovat svůj vlastní měřič a kontrolovat si tak stav na měřiči, podle kterého Vám fakturuje provozovatel vodovodu. Pokud zjistíte skutečně výrazný nesoulad, pak je záhodno to začít řešit. Průtokoměry i vodoměry by měly být kalibrované v pravidelném režimu, který potvrdí jejich přesnost. Provozovatel by měl dodržování provozního řádu i přesnost měření umět prokázat. Pokud to neprokáže nebo se budete ve výsledcích měření rozcházet, tak se braňte.“

Romana: „Dobrý den, máme vrtanou studnu. Jak často by jsme měli dělat zkoušky na kvalitu vody a kde? Při uvedení do provozu bylo vše v normě. Jsme v horách, tak má voda vyšší obsah manganu. Neškodí?“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Mangan a železo ve vodách nejsou problémem zdravotním, ale spíše mohou být problémem technologických (např. zanášení potrubí), vizuálním (např. barvení sanitární keramiky) nebo chuťovým (např. železitá pachuť). Voda se dá v případě potřeby v některých parametrech upravovat snadněji, v některých hůře. Doporučuji kvalitu vody ve studni ověřovat minimálně jednou za dva roky, jinak ale pokaždé, když máte podezření, že něco není v pořádku (objeví se zákal ve vodě, změna chuti, teploty, apod., únik závadných látek poblíž jímacího území, apod.)“

Adéla: „Dobry den, rádi bychom si vykopali studnu, ale sousede mají pod nasim pozemkem vykopanou nelegálně studnu. Museli bychom kopat studnu hlouběji než ji mají oni?“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Pokud si vy studnu vybudujete legálně a soused Vás bude ovlivňovat nelegálním odběrem, tak právo v případě řešení sporů o vodu bude na vaší straně. Doporučuji ale v rámci dobrých sousedských vztahů při projektování vaší studny existenci nelegální studny sousedů zohlednit. Řešit hloubku studny by měl při terénní rekognoskaci hydrogeolog. Od stolu to nelze provést odpovědně.“

VH: „Dobry den, uvažujeme o založení studny, jenže pozemek končí výš než má studnu soused. Museli bychom ji vrtat či kopat hlouběji než ji má on? Dá se vůbec někde zjistit, jak hlubokou ji má? Udělují se nějaké pokuty za vybudování studny na černo? Tedy bez povolení? Děkuji a přeji hezký den.“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Hloubku studny u souseda doporučuji ověřit a zaznamenat hydrogeologem - přímo měřením ve studni souseda, pokud vám to umožní. Pokud ne, tak legální studny s vydaným vodoprávním rozhodnutím (povolením k odběru vody) by měly mít zpracovaný hydrogeologický posudek, kde by úroveň hladiny vody i hloubka studny měly být uvedeny. Kvalita hydrogeologických posudků i projektové dokumentace se může různit. Pátrejte na stavebním úřadě, který studnu povolil a na vodoprávním úřadě, který povolil odběr vody. Výše pokut za nelegální odběr vody je definována ve vodním zákonu, výše pokut za černé stavby je definována ve stavebním zákonu.“

martin: „Dobry den, zajimalo by mne jak takovy hydogeologicky pruzkum pro studnu probiha, jak je casove narocny a jak se pohybuji ceny pruzkumu. Taky by mne zajimalo jak daleko od studny by mely byt umisteny zarizeni jako jsou hnojiste nebo individualni vsakovani z COV rodinnych domu“

Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Obvykle počítejte s jedním měsícem, přičemž samotné vrtání a ostatní práce v terénu probíhají pouhých několik dnů. V rámci přípravy musíte práce s hloubkou vrtu do 30 m naprojektovat, oznámit na obec a zaevidovat na Geologické službě, provést úvodní terénní měření. Vrtné práce, řádné vystrojení vrtu, čerpací testy a laboratorní rozbory jsou obvykle otázkou několika dnů. Vyhodnocení výsledků a sepsání hydrogeologického posudku trvá asi týdny dva.“