Čtvrtá hvězda

Rozhovor s Petrem Kolečkem

Čtvrtá hvězda je autorským projektem tvůrčího tria Kolečko – Krobot – Prušinovský. Kdo první přišel s myšlenkou seriálu o hotelu, který bojuje o onu vysněnou čtvrtou hvězdu?

S tématem hotelu přišel Honza, protože během studií na recepci v hotelu sám dělal. Popravdě řečeno jsem si o tom nápadu na začátku nemyslel nic, protože jsem za posledních pár let dospěl plus mínus k názoru, že námět seriálu není zas tak důležitý, důležité jsou situace, postavy a prostě to, jak se potom píše. Dobře napsaný blbý námět je vždycky lepší než špatně napsaný dobrý námět. Na druhou stranu určitou výhodou bylo, že Honza tu tematiku znal.

Jak se vám tvořilo ve třech lidech? Dokážete ještě definovat co přesně je „vaše“ nebo na tohle nehrajete? Kde jste našli největší tvůrčí „prolnutí“ a kde se naopak objevily největší rozpory?

Dokážu tak maximálně určit, který díl jsem fyzicky napsal v dialozích, to jsme měli rozdělené, ale kdo přesně co vymyslel na schůzkách, to netuším, ani po tom nějak nepátrám. Myslím, že se nám ve třech tvořilo dobře. Mirek s Honzou mají sklon k takovým divnostem a věcem přes hlavu, já zase k někdy pro televizi přílišné nadsázce, myslím, že jsme tyhle své individuální tendence dokázali navzájem dobře uhlídat a nakonec i využít.

Když jste Čtvrtou hvězdu psal, přemýšlel jste o tom, jestli to bude záležitost pro menšinového nebo většinového diváka a jaká skupina je vám bližší?

Já nepíšu nějak komplikovaně, myslím, že když se mi to povede, je to většinou přirozeně divácký. Myslím, že menšinovější výlučnější uvažování z nás tří má jedině Mirek Krobot a seriál je tak lehce vychýlený z mainstreamu právě o toho jednoho Mirka.

Dá se Čtvrtá hvězda označit jako komediální seriál nebo sitkom, nebo je to pro vás naopak příliš svazující a chcete se vyhnout škatulkám?

Čistý sitkom to určitě není, ale jinak bych po tom nijak nepátral. Myslím, že je spíš důležité říct, že seriál nestojí pouze na gazích, divák ho asi nebude sledovat po jednotlivých vtipech a počítat, kde se zasmál a kde ne. Já osobně, a nebyl jsem sám, jsem při sledování druhé poloviny seriálu začal mít opravdu zájem o to, jak to s postavami dopadne. A to je, myslím, docela nečekané pro nás všechny a je to dobře.

Dokázal byste vypíchnout, čím se Čtvrtá hvězda odlišuje od své žánrové konkurence?

Honza Prušinovský má hodně filmový jazyk a jak Okresní přebor, tak Čtvrtá hvězda se vyznačují takovým pohodovým tempem a určitým pocitem zabydlení se v seriálovém světě. Divák může v klidu podlehnout té iluzi Honzova světa plného roztodivných hovad a zoufalců a není závislý na povedenosti či nepovedenosti jednotlivých vtipů. Naopak u čistých ateliérových sitkomů má často člověk pocit, že tam chodí ty postavy a říkají napsané vtipy, ono to není špatně, ale je to prostě něco jiného.

Leitmotivem Čtvrté hvězdy je, že „všichni v hotelu Meteor jsou úplně blbí“. Nenajde se tam ani jedna výjimka? Kde jste k postavám brali inspiraci?

Já nevím, jestli je vlastně tohle motto přesné. Ty postavy často nemají vztah k práci, některé možná neoplývají sociální inteligencí. Jsou to prostě takoví nedokonalí, často zamindrákovaní Češi. Není náhoda, že v seriálu se často objevuje motiv nějakého hendikepu, fyzického, smyslového i citového. Myslím, že seriál je postaven na zobrazování slabostí těch lidí. Někteří si za ně možná můžou víc sami, někteří méně. Inteligentní postavy jsou asi ředitel hotelu Teodor a kuchař Tichý.

Jaký můžeme od Čtvrté hvězdy čekat typ humoru? Půjde o „bezelstnou“ zábavu nebo se dočkáme humoru, u kterého nás mnohdy při smíchu zároveň mrazí z toho, co postavy vyvádějí?

No, bezelstné to asi moc není. Je to leckdy tvrdší humor. Myslím, že jestli se dá najít nějaké adjektivum pro humor a vůbec styl seriálu, je to „vekslácký“.

Máte nějaké obavy, v souvislosti s uvedením Čtvrté hvězdy na obrazovku?

Uvidíme, i u Okresního přeboru chvíli trvalo, než si lidé seriál oblíbili, vlastně to bylo spíš až po odvysílání série, kdy si to po určitém kolu šuškandy začali stahovat. Čtvrtá hvězda jde divákovi asi o chlup míň naproti, na druhou stranu snad má Honzův štáb, jehož jsem hrdým členem, víc zkušeností, a také doufáme, že nám diváci projeví důvěru na základě naší dosavadní tvorby i tvorby Dejvického divadla, protože snad není moc pyšné říct, že nemáme na kontě samé propadáky.