Živě na Jedničce

Záznam chatu ze středy 4. dubna 2012

Marie: „jak se nazývají jednotlivé dny před velikonoceni“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, zpravidla se udržuje Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí. Některé zdroje uvádějí i Modré pondělí, Šedivé úterý a Škaredou středu.“

Janinka.L: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to se "šupáním" v přestupný rok. Slyšela jsem, že pokud je přestupný rok, tak "šupou" holky kluky. Je to opravdu tak? Děkuji za odpověd“

Markéta Lukešová: „Kluci i holky můžou "šlahat - mrskat" každoročně - kluci v pondělí do oběda a holky odpoledne.“

xxx: „Mohou se polévat chlapci vodou?“

Markéta Lukešová: „Samozřejmě :-)“

Miroslava: „dobry den jak se u vas slavi velikonoce“

Markéta Lukešová: „Dobrý den - tak jako všude jinde, ve čtvrtek vaříme špenát, v pátek držíme přísný půst, v sobotu připravujeme velikonoční pokrmy, v neděli se setkáváme s rodinou a v pondělí dopoledne čekáme na "mrskáče", odpoledne pak vyrážíme někam do přírody.“

Vendula: „Dobrý den, s přítelem jsme si řekli že se vezmeme a uvedli datum, pak jsme v kalendáři zjistili že je to bílá sobota, vadí to, je možné se podle zvyků brát na bílou sobotu??“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, pokud jste křesťané - asi byste měli raději zvolit jiné datum, neboť půst je až do setmění.“

Jitka: „Dobrý den!Je přestupný rok a tak by měly chodit na koledu děvčata místo chlapců dopoledne a ne naopak“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, domnívám se, že v každém regionu panují jiné zvyky, takže je možné, že se to takto někde udržuje. Navíc přestupný rok se počítá až podle nového kalendáře, tradice mrskání vrbovými proutky je z dob pohanských - tedy staršího data.“

J.Tůmová,VŠ, 44let: „Dobrý den, nemám dotaz, spíše PROSBU - všude se mluví o velikonocích jako o svátcích jara, o jídle, pomlázce, o tom,že se nesmí prát prádlo apod. ALE VELIKONOCE jsou přece největší svátky křesŤanské a je smutné, že tak kulturní národ za jaký se považujeme, vůbec pravou podstatu velikonoc - objektivní a nezkreslenou pověrami, nezná. Přece podstata velikonoc není vůbec o jídle - až do vzkříšení je to spíše o půstu a pomlázka - ostravsky šmigrust, není už žádný svátek! Mám za to, že vysvětlit a oddělit bláboly od podstatného, by rozhodně stálo za úvahu. Děkuji a přeji hodně úspěchů ve vaší náročné práci. Váš pořad se mi velmi líbí.“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, hovoříme zde o lidových zvycích, které jsou o Velikonocích v paralele s křesťanskými. Ke křesťanským zvykům se určitě do konce pořadu ještě dostaneme. Hezký zbytek dne!“

Jana: „Dobrý den,Ve škole nam říkali,že se v patek nama ryt,že je pověra,že se oteviraji poklady,tak jsem se chtěla zeptat,jestli je to pravda“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, na Velký pátek se vůbec nemá hýbat zemí, protože v ní odpočívá zemřelý Kristus. Říká se, že na Velký pátek v době zpěvu pašií v kostele, se otevírají poklady... Zda je to pravda, nemohu potvrdit :-)“

janka: „Moc pěkně prosím,jste v těch krásných botkach naboso?“

Markéta Lukešová: „Ne :-)“

Miroslava: „dobry den“

Markéta Lukešová: „Dobrý den :-)“

kateřina: „Dobrý den, koukám že pletení pomlásky je docela obtížné i pro dospělého člověka, proto se ptám zvládne to i dítě ?“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, myslím, že když mu pomůžete, tak rozhodně ano.“

magda: „nam ve škole řikali že se na velký pátek nemá rýt do země,protože se otviraj poklady v zemi. a ještě jsem se chtěla zeptat jakéý je týden před velikonocema a na nazvy třeba,jako je zelené úterý“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, poklady se otevírají při zpěvu pašií v kostele na Velký pátek, ale zda je to pravda, jsem nikdy neověřovala. Dny před Velikonovi se jmenují Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí...“

Andrea Petlachová: „jak jste se dostala k takovéto práci?“

Markéta Lukešová: „Protože mám moc ráda folklor, tradice a lidi, měla jsem ve výběru povolání jasno už od dětství.“

Janča: „Dobrý den chci se zeptat, co všechno se nesmí na Velký pátek jíst?“

Markéta Lukešová: „Na Velký pátek se drží přísný půst, někteří křesťané nejedí vůbec - pijí jen vodu. Určitě se nesmí jíst maso ani nic mastného, pít alkohol, nesmí se tancovat, zpívat, veselit se... Je to spíše o individuálním vnímání tohoto dne..“

eva: „dobrý den já tradice dodržuji s kamarády chodim křístat s řehtačkou je to vždycky super až na to že musíme vždycky obejít celou vesnici. mohla bych se zeptat jestli také dodržujete nějakou tradici? děkuji za odpověd“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, to moc ráda slyším - že i mladí lidé udržují zvyky. Také doma některé zvyky dodržujeme, držíme půst, připravujeme velikonoční pokrmy apod..“

Martina: „Ahoj Markétko, moc zdravím z Pavlovic. Vidím Tě už podruhé na ČT a jsem ráda, že Tě alespoň takto můžu pozdravit. A děkuji za vysvětlení odlítání zvonů, zrovna jsme se o tom o víkendu doma dohadovali :-) Měj se hezky, zdraví spolubydlící z kolejí :-)“

Markéta Lukešová: „Jeee, moc díky! Hezký den a pěkné svátky :-)“

Hore: „Děcka, dobře to dávate!“

Markéta Lukešová: „:-D“

Karolína Marková: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat zda je pravda, že na přestupný rok chodí koledovat ženy a dívky.Děkuji za odpověď“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, ženy a dívky mají právo koledovat každoročně - vždy na velikonoční pondělí odpoledne. Hezké svátky!“

tady,jak jste: „tady,jak jste odpovidala Janče tak proč pijí jenom vodu,když je to Kristova krev“

Markéta Lukešová: „Celý den se přeci nedá nepít - co jiného by dříve lidé pili než vodu? Ve vodě se nemá prát prádlo, ale velkopáteční umývání bylo velmi známým očistným zvykem a o zákazu pití vody jsme přeci nehovořili.“

Lenka: „Dobrý den.My taky tradice dodržujeme v male vesničce Těškovice u Ostravy .Chodíme z řehtačkami a.V pondělí se jde do Kostela a Hned z kostela jdou kluci na šmigrust.Hezký den Přieji“

Markéta Lukešová: „Tak to moc ráda slyším, mám vždy velkou radost, když se dozvím, že se lidové tradice a zvyky dodržují. Hezké svátky!“

Janka: „kde jste ty krasneboky koupila“

Markéta Lukešová: „Tahle otázka se k velikonočnímu tématu moc nehodí, nezlobte se.“

marie 11.: „vyrabite si sami doma nejake velikonocni ozdoby“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, nechala jsem si naklíčit obilí, které jsem dozdobila krásným keramickým ptáčkem od kamarádky. Nejkrásnější domácí ozdoby jsou pro mě ale čerstvě nařezané květiny ve váze na jídelním stole.“

Michal z jižních Čech: „Je něco pravdy na tom, že na přestupný rok šlehají holky kluky?“

Markéta Lukešová: „Dobrý den, je možné že v některém regionu je tento zvyk znám. Já ale znám zvyk, kdy holky šlehají kluky každoročně, a to v pondělí odpoledne, říká se tomu tzv. "robská šlahačka". Myslím, že tradice šlehání vrbovými proutky je mnohem starší, než ustanovení přestupného roku v kalendáři.“

Hunička: „Ahojky paní, právě se ne tebe koukám a musím říct, že ti to moc sluší a na všetečné otázky odpovídáš jako opravdoví odborník na Velikonoce. Tak jen tak dál!“

Markéta Lukešová: „Jsi zlatečko, děkuji :-)“

Katka: „Dobrý den, po celá léta koledují kluci a holčičky jen asi do 10let koledují i starší??“

Markéta Lukešová: „Pochopitelně - koledovat by měli všichni svobodní mládenci. Vždyť obdarování vejcem byl v minulosti jeden z největších projevů lásky děvčete k chlapci. Dodnes ale chodí nakoledu i ženatí muži, zvyky přeci mohou udržovat všichni, bez ohledu na věk.“

Hunička: „Ahojky paní, právě se ne tebe koukám a musím říct, že ti to moc sluší a na všetečné otázky odpovídáš jako opravdoví odborník na Velikonoce. Tak jen tak dál!“

Markéta Lukešová: „Díky, díky zlatečko :-)“

Katka: „Mé dceři je 11let a říká, že je na koledování už stará, a že bude doprovázet její skoro 4 roků starou sestru. Mám jí to rozmluvit??“

Markéta Lukešová: „Je asi pravda, že v 11ti letech by měla už sama s obarvenými vajíčky a stužkami očekávat nějaké ty chlapce kteří ji přijdou vymrskat, aby byla celý rok zdravá a krásná.“

Katka: „Děkuji. A máte moc pěknou sukni a hezky zastřižené vlasy... :-))“

Markéta Lukešová: „Děkuji a přeji krásné svátky.“

věra: „Dobrý den, myslím si,že si křesťané nenapasavali Velikonoční svátky na pohanské,ale spíš naopak,nemyslíte?!“

Markéta Lukešová: „Předtím než přišli v roce 863 Cyril a Metoděj na Moravu - byli přece všichni obyvatelé našeho státu pohané. Proto jsou pohanské zvyky mnohem staršího data než křesťanské. Mnoho zvyků, které byly v lidové tradici pevně ukotveny, se snažili představitelé církve vymýtat. Nepovedlo se jim to v raně křesťanské fázi, ani později, v podtsatě až dodnes. Zvyky lidové i křesťanské vedle sebe žijí ve vzájemné toleranci.“