8. května 2011

V nedělní mozaice jsme navštívili Dánsko – čápi tam díky teplému počasí dorazili dřív, než je to obvyklé. Naší pozornosti neunikla ani písečná bouře v Číně, která postihla více než 90 milionů lidí. Srí Lanku zase trápí přívalové deště a následné povodně. Americké družice mapují škody po sérii ničivých tornád – pohled s vesmíru na zničenou Tuscaloosu nabídla družice EO-1.

Tématem původní reportáže Michala Žáka je tepelný ostrov města: „Prakticky ve všech světových velkoměstech proběhla v posledním půlstoletí bouřlivá výstavba. Při ní se stovky hektarů zelené plochy proměnily v džungli z betonu, skla a asfaltu. A Praha není výjimkou. To se projevilo nárůstem velikosti tepelného ostrova města – centrum Prahy se právě proto stalo nejteplejším místem Česka.“ Mimochodem už Hippokrates napsal, že klima ve městech se liší od klimatu v jejich okolí. V posledním půlstoletí zaznamenala městská klimatologie bouřlivý rozvoj – dnes toho víme mnohem víc. V reportáži vám kromě jiného prozradíme i to, na co byste se měli zaměřit při koupi bytu ve městě.

Hostem rozhovoru byl polárník Václav Sůra. Více informací o něm najdete na jeho webových stránkách. Jeho vyprávění o počasí a klimatu v Arktidě doprovodil i ukázkami požárnické výstroje. A divákům nabídl i fotografii bočních sluncí. Inspirovali jsme se i otázkami, které jste nám před vysíláním poslali na facebook či mailem. Mimochodem zazněla i správná odpověď na anketní otázku – 11. dubna po poledni bylo na pólu -32 °C a foukal jen slabý vítr do 5 m/s.

Z reportáží, které tento týden přicházejí v agenturním zpravodajství, nás nejvíce zaujalo tornádo na Novém Zélandě. V reportáži jsou unikátní záběry jeho postupu.

Mrazivý začátek května a sněžení i ve středních polohách – tak bylo nejen u nás, ale i třeba v sousedním Polsku. Na některých českých stanicích byl překonán rekord v množství nového sněhu za 24 hodin nejen pro daný kalendářní den, ale i pro celý květen – téma, které jsme nemohli vynechat. A o komentář na téma vlivu mrazů na rostliny jsme požádali bioklimatologa ČHMÚ Jaroslava Valtera.

Při výběru fotografií jsme zůstali ještě u mrazů a sněhu počátku týdne. Komentář ke svým fotografiím doplnila Renata Najbrtová. Druhým tématem byla jedna z „oblačných vzácností“. Na snímcích Dáši Müllerové a Václava Vrby jsou Kelvin–Helmholtzova oblaka. Jejich název není odvozen od jmen objevitelů, jak by se mohlo zdát, ale od fyzikálního děje, který dává vzniknout těmto tvarům. Podívejte se na video – vysvětlujeme jsme i to, jak takové tvary oblaků vznikají.