Lenka Lichtenberg - písně oživlých zdí

Kdo je Lenka Lichtenberg? Můžeme si ji pamatovat jako Lenku Hartlovou. V šedesátých letech zpívala s Jiřím Suchým pár semaforských hitů. Zpěváci toulaví, Na louce zpívaj drozdi, Na obloze tetelej se mráčky. V sedmdesátých letech vystudovala Pražskou konzervatoř, v osmnácti letech se rozhodla emigrovat, ale své profese se nevzdala. V Dánsku zpívala ve folkových klubech a v izraelské restauraci a studovala muzikologii. Když přesídlila do Kanady, rozhodla se (po návštěvě Izraele) být pouze židovskou zpěvačkou. Rodina její matky skoro celá zahynula během holocaustu, tak se, zjednodušeně řečeno, vlastně vrátila ke kořenům. V Kanadě pokračovala v muzikologických studiích (tzv. ethno music) a zároveň zpívala, hrála na kytaru a klavír, aranžovala, komponovala. Věnovala se hlavně jidiš písním, potažmo jidiš kultuře a jazyku. Sbírala polozapomenuté písně, upravovala je. Seznámila se s básníkem Simchou Simchowitchem (přežil holocaust v Polsku) a zhudebnila řadu jeho básní. V poslední době se rozhodla věnovat se také liturgické hudbě. Projekt, který připravila, se jmenuje Songs of breathing walls, Písně dýchajících zdí. V loňském a letošním roce objela několik synagog v Čechách a na Moravě a v každé natočila jednu liturgickou skladbu. (CD vyjde zanedlouho). Jde o synagogy opravené i o ty, které na opravu teprve čekají. Lenka v nich hledá ducha minulosti, ducha zaniklých komunit. A nachází ho.