Cituplná manželská tragédie beze slov. Finský snímek Akiho Kaurismäkiho podle literární předlohy Juhaniho Aha.
Hrají: K. Outinenová, S. Kuosmanen, A. Wilms, M. Peltola a další. Scénář a režie: Aki Kaurismäki. Němý film s mezititulky.

Natočit adaptaci románu Juha plánoval finský režisér Aki Kaurismäki několik let.

Autorem literární předlohy, vydané v roce 1911, je žurnalista, překladatel a za svého života ve Skandinávii velmi uznávaný spisovatel Juhani Aho (1861-1921), jenž se specializoval na krátké, realisticky podávané příběhy z finského venkova.

Juha není v tomto směru výjimkou.

Kaurismäki chtěl příběh, plný hlubokých citů s klíčovými postavami jedné manželské tragédie, původně přemístit z venkova na rusko-finských hranicich do portugalských hor mezi ovčáky. Protože si však uvědomil, že detailně nezná místní život ani poměry, od tohoto nápadu upustil.

K námětu se režisér vrátil ve chvíli, kdy se jej rozhodl zkombinovat s dalším projektem, tj. natočit němý snímek s hudbou orchestru skladatele Anssi Tikanmäkiho, který v minulosti spolupracoval na filmech režisérova bratra Miky. Převyprávět Ahovu literární předlohu na půdorysu černobílého němého snímku neznamenalo žádný násilný tah. Juha je díky svému jednoduchému ději, ve kterém jsou jednoznačně definovány kladné a záporné postavy a dialogy nejsou příliš důležité, pro němý film celkem ideální látkou. Vyprávění navíc rezonuje s Kaurismäkiho zjevnou inklinací ke specifickému tvaru melodramatu, kterou lze vypozorovat již u snímku Bohémský život. Ačkoliv pozměnil věk hlavních představitelů a posunul děj do pozdních 70. let, drží se režisér již třikrát zfilmované předlohy tentokrát až pietně. Základní dějová kostra je prakticky nezměněna. Idylku šťastného manželství osiřelé schovanky Marji (Kati Outinenová), jež se provdala za prostého, staršího, ale hodného rolníka Juhu (Sakari Kuosmanen), v prach obrátí náhodný příjezd městského svůdníka Shemeikky (André Wilms). Finský tvůrce však nevytváří žádnou imitaci klasických němých filmů, ačkoliv pracuje s téměř totožnými výrazovými, hereckými i formálními prostředky, jaké se používaly na sklonku 20. let.

Sám zdůrazňuje: "Juha není němý snímek z počátku kinematografie, ale jako by ze závěrečné fáze éry němého filmu, jako by byl natočen někdy v roce 1928..."

Dodejme jen, že za autentickou a citlivě snímající kamerou stál stálý spolupracovník obou bratrů Timo Salminen.

Napište nám