Nesmrtelná teta objevila pro filmaře zámek Vranov
I když podzim sáhnul do svého méně příjemného arzenálu, my si společně s televizním seriálem Kde bydlely princezny připomeneme pozdní léto. Jakkoliv hrady a zámky turistickou sezónu už zakončily, výlety Jakuba Wehrenberga s jeho televizní dcerou Haničkou budou určitě vítaným návodem pro příští slunečné dny. Tentokrát se vydáme na zámek Vranov nad Dyjí, kde se odehrává děj pohádky Nesmrtelná teta. Jak konstatuje režisér Zdeněk Zelenka: „Pohádka je jeden z nejtěžších filmařských úkolů. Musí zaujmout napínavým dějem, kostýmy, triky a také historicky věrným prostředím.“ Filmaři objevili tento zámek v roce 1993. Okouzlil je nádherný Sál předků a také půvabné okolí i možnost pořizovat neobyčejné letecké záběry. Bylo to poprvé, kdy právě Vranov poskytl přístřeší pohádkovému příběhu. Jakub a Hanka teď vzpomínají především na skvělou Jiřinu Bohdalovou v roli nesmrtelné Závisti, která jí byla ušita přímo na míru.
Jenže nás tentokrát zajímají především princezny, a tak si společně s kastelánkou Miroslavou Janíčkovou projdeme zámecká zákoutí po stopách šlechtičen, které zde po staletí bydlely a během svého života významně ovlivňovaly kulturní atmosféru, estetiku, životní styl i hospodářský rozvoj tohoto neopakovatelného místa. Procházka zámkem kopíruje jeden den ze života takové princezny, a tak začneme v ložnici, povíme si něco málo o ranní hygieně a o církevních zvyklostech na počátku dne. V jídelně si prohlédneme unikátní nádobí z vranovské keramičky a neopomeneme ani působení šlechty v pozici dobrých správců panství, iniciátorů stavebního rozvoje a organizátorů společenského života. Pozdní odpoledne má svou ozvěnu v kapli Nejsvětější Trojice a večer pak už ve zmiňovaném Sálu předků, kde se provozovaly barokní opera, balet a velkolepá setkání vysoké šlechty. Vranov několikrát odolal náporům dobyvatelů, jeho majitelé ale také významně ovlivňovali tvář okolní krajiny. Jejich zásluhou můžeme dnes z nádherné vyhlídky obdivovat mimořádnou přírodu a jedno z nejčistších říčních údolí ve střední Evropě.
Vraťme se ale do nedávné doby a zase znovu k Nesmrtelné tetě. Režisér Zelenka tenkrát dlouho hledal představitele jedné z hlavních rolí. Až Filip Blažek se ukázal být tím pravým. Dnes vzpomíná na zážitky z natáčení, mezi které patřily nejen ošklivě „zkažené“ zuby, se kterými nebylo snadné mluvit, ale i náročné jezdecké výkony na koni s originálním dragounským sedlem. Hanička má pořád hlavu plnou romantických představ o životě princezen, ale některé konkrétní vzpomínky filmových hrdinů ji přece jen dokážou trochu zviklat. A tak se s tátou Jakubem rádi vracejí do své současnosti, aby příště zase znovu vyrazili podle svých novodobých map všude tam, kde kdysi bydlely princezny.
text: Jolanda Pilařová