Epizoda 10/13

Zdeněk Knápek přišel do Doupěte s nabídkou investice do nakladatelství odborných knih pro starožitníky. Po investorech požadoval 900 000 korun a nabízel 30% podíl. Pan Knápek po dlouhá léta pracoval jako dělník v továrně, v roce 1995 se však rozhodl otočit o 180 stupňů a začal psát knihy. Ty se odborné veřejnosti velmi líbily a i proto pan Knápek pětici investorů přesvědčoval, že bez problému dokáže oslovit až 10 000 potenciálních zákazníků, kteří tuto specializovanou literaturu mají rádi. Zdeněk Knápek v průběhu prezentace zachovával ledový klid a otázky investorů obratně odvracel, jeho odhodlání založit si vlastní nakladatelství bylo evidentní. To možná byl i paradoxně ten největší problém – podle Ondřeje Bartoše, jenž v jednu chvíli dokonce zvažoval dát nabídku, pan Knápek nenechá lidi domluvit do konce a tím pádem vyjednávání velmi stěžuje. Tomio Okamurovi se nelíbilo, že během roku a půl od investování ani část svých peněz neuvidí zpátky. Ztratil tak rychle zájem – stejně jako ostatní čtyři investoři. Nakladatelství odborných knih pro starožitníky sice investory zaujalo, styl vyjednávání Zdeňka Knápka je však od investice dokonale odradil. Byznys bude muset rozjet sám…

Jiří Hofman přijel investorům představit minimobil – čtyřkolový motocykl. Na rozjetí výroby potřeboval 75 milionů korun, po investorech tak žádal nejvyšší částku – 1 500 000 za 1 procento. Pan Hofman měl svůj projekt financován z dotací, které vystoupily do výše 10 milionů korun. To investory od počátku velice odrazovalo. Michael Rostock si jako vždy nebral servítky a minimobil označil za hnusný a zapáchající. Když pak navíc Jiří Hofman nedokázal investory přesvědčit o nutnosti velkovýroby tohoto vozítka, všichni ztratili zájem. S minimobilem se tak na českých silnicích ještě chvíli nesetkáme.

Jitka Hromádková v Doupěti představila centrum psí krásy Lucky Dog. Požadovanou investici ve výši 500 000 Kč by použila na vybavení salonu a butiku pro pejsky, posilovny pro pejsky a psí školky. Jitka Hromádková je zkušenou chovatelkou a se svými psími mazlíčky sklízí jeden úspěch za druhým, investorům to však při prezentaci nedokázala moc prodat. Ti ji navíc nachytali na otázkách o byznyse – Tomio Okamura spočítal návratnost investice až na dlouhých pět let, ostatním se nezdála přílišná opatrnost a neprůraznost projektu. A tak i když Jitka Hromádková byla pětici investorů sympatická a Tomio Okamura v jednom okamžiku uvažoval o investici, přes dobrý nástup a znalost oboru je nedokázala přesvědčit, že by s jejich penězi dobře naložila. Svůj plán bude muset přehodnotit – poučí se z rad investorů?

S nápadem, jak opravit asfaltové silnice pomocí infračerveného zařízení, které se v Americe používá již třicet let, předstoupili před investory Monika Voříšková a Petr Chlívek. Stavební a silniční byznys však v investorech nevzbuzoval důvěru. Svorně se shodli na tom, že v České republice v tomto odvětví převládá netransparentnost a bují korupce. Tomio Okamura se navíc obával, že všechny velké zakázky jsou již podchyceny stávajícími velkými firmami. O investici ve výši 750 000 korun tak nikdo z pětice investorů neměl zájem.

Jako poslední do Doupěte přišli Žaneta Badlíková a Jaroslav Kotula. Investorům nabídli možnost investice do firmy se zdravotními židlemi s unikátním pružinovým systémem, jež simulují rehabilitační míč a pomáhají tak při sezení svalům. Žádali 800 000 korun, které by použili na doplnění finančních prostředků a zkrácení doby růstu firmy. Žaneta Badlíková i Jaroslav Kotula jsou zkušení obchodníci, zběhlí v byznysových otázkách, a investorům odpovídali rychle a jasně. Sami sice nejsou výrobci židlí, se slovinským výrobcem mají pouze smlouvu o exkluzivitě pro Českou republiku a Slovensko na rok 2010, investory však přesto produkt natolik zaujal, že hned tři z nich měli zájem o investici. Dana Bérová jako první nabídla 400 000 korun za 10 % podílu, stejnou nabídku udělal Ondřej Bartoš. Marta Nováková zprvu nabídla 400 000 za 7,5% podíl, zajímavý produkt ji však nakonec zaujal natolik, že celou částku nabídla sama – ovšem za 40 procent. Tak velkého podílu se však Žaneta Badlíková a Jaroslav Kotula vzdát nechtěli, s díky odmítli a přijali nabídku Dany Bérové a Ondřeje Bartoše. Z původních patnácti procent nabízeného podílu slevili na dvacet, získali však dva investory s velkými zkušenostmi. Jako jedni z mála předvedli ukázkovou prezentaci a dalším podnikatelům ukázali, že při důkladné přípravě může celé vyjednávání vypadat jako hračka…
Diskuse