Epizoda 4/13

Petr Čížek přišel před investory s nabídkou desetiprocentního podílu ve firmě ZalozFirmu.cz, jež provozuje stejnojmenný internetový portál. ZalozFirmu.cz je systém, umožňující komplexní zařízení nové firmy online přes internet. Petr Čížek žádal po investorech 1 500 000 korun na další rozvoj portálu. V době prezentace již firma pana Čížka, která je napojená na jeho advokátní kancelář, slušně prosperovala a generovala zisk, což investoři vždy rádi slyší. Petr Čížek tak relativně rychle přesvědčil investory o svém projektu a zbytek prezentace se tak jednalo hlavně o výši podílu a částky. Michael Rostock nabídl jako první 500 000 za 20 procent ze stávající firmy, jeho tvrdé podmínky ale nebyly pro pana Čížka moc schůdné. K Michaelu Rostockovi se po chvíli přidala Marta Nováková a Dana Bérová, obě se stejnou nabídkou – všichni tři investoři tak dali dohromady 1 500 000 korun, ovšem za 60 procent. Pan Čížek by tak ztratil ve společnosti většinu, na což nechtěl přistoupit a investory vyzval, aby přehodnotili nabídku. Po dalším dlouhém vyjednávání udělaly modifikovanou nabídku Dana Bérová a Marta Nováková – nabídly každá 750 000 korun a 20 procent, pan Čížek by tak neztratil nad svou firmou kontrolu. Marta Nováková však měla jednu zásadní podmínku – pan Čížek by se musel v prvních měsících byznysu vzdát své advokátní praxe a naplno se věnovat jen internetovému portálu. Petr Čížek však toto nechtěl akceptovat, a tak jedno z nejdelších vyjednávání, jaké kdy investoři zažili, skončilo neúspěchem. Nebude svého rozhodnutí pan Čížek litovat?

Jaroslav Pleva předstoupil před investory se sběrači exkrementů a chtěl 800 000 Kč, které by využil především na výrobu forem. Investoři zažili mírné déja vu – takřka stejný produkt měli v živé paměti ještě z první řady. Pan Pleva však chtěl prezentaci využít naplno a přistoupil k praktické ukázce, která dokázala, že má oba sběrače vyladěné a dobře fungující. Dohoda se tak neuzavřela na bohužel stále klasickém problému všech nadšených inovátorů a vynálezců – pan Pleva měl v byznys plánu chyby, které zásadně znemožňovaly návrat investice a dosáhnutí přijatelného zisku. Objeví se ve třetí řadě opět nový sběrač?

Průzkumy dokazují, že v každé druhé domácnosti chrápe jeden člověk. Karel Zítek podle jeho slov tento problém vyřešil. Na projekt stomatologicko-protetického prostředku, jenž by pomohl každému, kdo má problémy s chrápáním, žádal 200 000 korun. Pomůcka, která by vyřešila nepříjemný problém, v investorech vyvolala okamžitý zájem, pan Zítek však nebyl ochoten prozradit o pomůcce takřka žádné informace – v pozdější fázi prezentace navíc řekl, že o peníze vlastně až takový zájem nemá. Když ani nadále nechtěl pan Zítek nic sdělit, investoři rychle jeden po druhém z vyjednávání odstoupili.

Inženýr architekt Ivan Neumann ví, jak omládnout o desítky let. Pomocí speciálního vícefázového procesu dokáže klientovi vypnout obličej tak, že dotyčný omládne o cca 30 let. Investorům za účast na projektu nabídl jedno procento a požadoval po nich 200 000 korun na rozjezd kosmetického salonu. Ivan Neumann byl bezesporu jednou z nejoriginálnějších postav druhé řady Dne D, investoři ale byli stále na vážkách, jestli celá prezentace není nějaká forma recese. Praktická ukázka nanášení masky pak přinesla rozuzlení – byť byl Tomio Okamura poměrně překvapen výsledkem práce a vypnutím tváře pana Neumanna, ostatní to v tom začali vidět šarlatánství. Tomu ani nepomohl fakt, že jim Ivan Neumann nechtěl prozradit složení nanášené látky, a tak až na váhajícího Tomia Okamuru postupně odstupovali od nabídek na investici. Když pak ani on po dlouhém uvážení nechtěl investovat, musel pan Neumann opustit Doupě investorů s prázdnou. Revoluce v kosmetice se odkládá…