Koleje v srdci Arábie

Hidžázská dráha, zvaná rovněž Dráha poutníků, je nejslavnější železnicí na Blízkém východě. Vznikla na počátku 20. století především pro poutníky do svatých míst islámu. Mezi Damaškem a Medinou ale nakonec kvůli válečným událostem fungovala jen pár let. Desítky let trvající pokusy o její oživení skončily vždy bezvýsledně. Ačkoliv je 1300 km dlouhá dráha už přes 90 let téměř bez pravidelného provozu, stala se legendou. Nejčastěji na trať, která funguje na několika úsecích, vyjíždějí vlaky z Jordánska. I někdejší konkurent Hidžázské dráhy, železnice Bejrút–Damašek, je od prvních let občanské války v Libanonu, tedy již zhruba 40 let, mimo provoz a zvolna mizí v pouštním písku.

Dokument Petra Buchty a Jitky Stropkové sleduje, jaký osud stihl vlakovou dopravu na konflikty zmítaném Blízkém východě, a co pro tuto oblast a její obyvatele železnice znamená.