Katalánský malíř Salvador Dalí (nar. 1904) patřil k nejproslulejším umělcům spojovaných se surrealismem. Svoji kariéru zahájil obrazy malovanými ve stylu staromistrovských trompe l’oeil, v nichž vizualizoval své smělé surrealistické asociace. Postupně vyvinul svoji proslulou „paranoisticko-kritickou“ metodu, v jejímž rámci využíval nejrůznější výtvarné postupy. Druhou světovou válku strávil v USA, poté se přesunul zpět do Španělska, kterému tehdy vládl diktátor Franco. S přijetím jeho osobnosti a díla měl československý režim po roce 1948 značné problémy. Nešlo jenom o surrealismus, který byl v období stalinismu jednoznačně odmítán jako zvrácený produkt úpadkové západní pakultury, ale i o umělcovy politické postoje, které často kolísaly od koketování s trockismem a anarchismem v mládí až po fascinaci některými prvky nacismu a fašismu a sympatiemi ke konzervativnímu katolicismu. Zejména v USA se navíc Dalí vyprofiloval jako schopný podnikatel v oblasti umění. Pověst katalánského malíře jako společenské celebrity s extravagantním vystupováním se rozšířila v šedesátých letech i v Československu a Dalí a jeho výstřelky se staly oblíbeným tématem ve snobském prostředí, jak to ostatně mistrovsky ukázala i proslulá česká filmová komedie Světáci z roku 1969. Ostatně i Karel a Eva tehdy slyšeli Dalího jméno poprvé. Nemohli však ani doufat, že snad někdy navštíví jeho muzeum v rodném Figueres založené na počátku sedmdesátých let. O Dalího smrti koncem ledna 1989 se ovšem dozvěděli hned. O odchodu umělce, který se ještě za svého života stal doslova legendou, informovala v Československu všechna hlavní média včetně televize. Rudé právo ve svém nekrologu přiznalo, že se malíř přes své „názorové kolísání“ natrvalo zapsal do dějin moderního umění, a dokonce konstatovalo, že jeho dílo je „stále platnou výzvou pro celé lidstvo“.24 hodin ve světě, 24H-1989-01-23; Televizní noviny, TN-1989-01-23; ČST