Československý fotbal se v polovině osmdesátých let nacházel v hluboké krizi a kvalifikace na mistrovství světa v konané v roce 1986 v Mexiku to jenom potvrdila. V jejím rámci československý tým doma v Praze podlehl Spolkové republice Německo 1 : 5 a ve Valletě dokázal pouze remizovat s domácí Maltou. Není proto divu, že ve své kvalifikační skupině skončilo Československo až na předposledním čtvrtém místě nejenom za postupující Spolkovou republikou Německo a Portugalskem, ale také za nepostupujícím Švédskem. Boje na samotném mistrovství světa v Mexiku tak čeští a slovenští fanoušci již sledovali v pozici nezaujatých diváků. Mohli tak bez většího vzrušení ocenit vynikající výkony obou pozdějších finalistů – přemožitele Československa z kvalifikace Spolkové republiky Německo i Argentinu. Mezi velké favority mistrovství patřila také Brazílie, v jejímž dresu exceloval např. Socrates. Jenže ve čtvrtfinálovém utkání s Francií, které v normálním čase skončilo 1:1, při penaltách právě Socrates s Juliem Ceasarem své pokusy neproměnili, a tak dále šli Francouzi, kteří nakonec vybojovali bronzové medaile. Přitom za Francii neuspěl v rozstřelu proslulý fotbalový kouzelník Platini. Finále bylo velkým bojem – Argentina již vedla 2 : 0, ale západní Němci góly Rumeniggeho a Völlera vyrovnali. Vzápětí však zápas pro Argentinu definitivně rozhodl Burruchaga. Češi a Slováci mohli jen smutně vzpomínat na slavnou minulost. Špičkový fotbal byl už někde úplně jinde.Sport 1986; ČST