S kapkou cynismu by se dalo říct, že po smrti Leonida Iljiče Brežněva začalo rychlé vymírání jeho nástupců. Už když byl zvolen na jeho místo dosavadní šéf KGB, vědělo se, že se zdravím na tom není zrovna nejlépe. Na nejvyšší post ho navrhl jeho představitel konzervativního křídla ve straně Konstantin Ustinovič Černěnko, který byl původně považován sám za Brežněvova nástupce. J. V. Andropov měl sice pověst schopného člověka, odhodlaného provést alespoň dílčí modernizační reformy především v hospodářské oblasti, ale vzhledem ke krátkosti svého mandátu žádné konkrétní kroky nestihl učinit. Po jeho smrti počátkem února přišla chvíle dřívějšího blízkého Brežněvova spolupracovníka K. U. Černěnka. Ten nevynikal ani charismatem, ani inteligencí, ale osvědčil se jako loajální byrokrat. Jeho volba byla spíše symbolem snahy většiny členů předsednictva ÚV KSSS o návrat k starým dobrým časům pozdního brežněvismu, než výrazem důvěry sovětské politické elity v Černěnkovy schopnosti. V období Černěnkovy vlády se úpadek sovětského impéria rychle prohluboval a poměry došly tak daleko, že údajně i samotnému Černěnkovi v šatně v Kremlu někdo ukradl jeho parádní papachu. Byly zastaveny některé procesy s korupčníky brežněvovské éry zahájené za J. V. Andropova a vrátily se i kampaně proti západnímu stylu života. Generální tajemník ÚV KSSS byl stejně jako Andropov již při nástupu do funkce velmi vážně nemocen. Musel být podpírán při chůzi a velmi často používal kyslíkový přístroj. Často za něj úřadoval M. S. Gorbačov, který později v zápolení o post Černěnkova nástupce dokázal zvítězit. Boj proběhl brzy – Konstantin Ustinovič Černěnko zamřel již po 13 měsících své vlády na jaře 1985.24 hodin ve světě, 24H-1984-02-13; Československý filmový týdeník; ČST; Krátký film