Studená válka počátkem osmdesátých let dostala díky energické politice amerického prezidenta Ronalda Reagana nový impuls a sovětská strana jen obtížně skrývala nervozitu. Podrážděně reagovala na sebemenší stín ohrožení a její protiletecké síly neváhaly zlikvidovat jakéhokoli narušitele výsostného sovětského prostoru. To samozřejmě mohlo vést i k množství nevinných civilních obětí, což se nejzřetelněji ukázalo na počátku září roku 1983. Civilní Boeing 747 společnosti Korean Air s 269 lidmi na palubě směřoval z New Yorku do jihokorejské metropole Soul. Mezipřistání bylo naplánováno v Anchorage na Aljašce, kde mělo letadlo nabrat pohonné hmoty. Z ne zcela jasných důvodů však zamířilo nad sovětský poloostrov Kamčatka. Boeing nemohl uniknout pozornosti sovětských protileteckých sil a údajně nereagoval na žádné výzvy a dokonce ani na varovnou střelbu. Sovětská strana tak údajně pojala podezření, že se jedná o špionážní letoun, i když civilní dopravní boeing se zapnutými pozičními světly příliš této variantě nenasvědčoval. Akce však probíhala v noci, kdy byla identifikace přece jen komplikovaná. Navíc podle sovětských tvrzení se v daném prostoru zhruba ve stejnou dobu skutečně pohyboval americký špionážní letoun. V každém případě se sovětská armáda rozhodla letadlo zlikvidovat a vypálila na něj raketu Su-15. Střepiny rakety zasáhly trup letadla, které se během několika minut zřítilo do moře. V jeho troskách nalezlo smrt celkem 269 osob, především Jihokorejců a Američanů. USA sestřelení označily za barbarský čin, Sovětský svaz setrvával na tvrzení, že se jednalo o špionážní letoun pod pouhým „pláštíkem civilního letadla“. Českoslovenští občané, jako hrdinové našeho seriálu, se o incidentu mnoho nedověděli. Tiskové zprávy uveřejňované v českých denících kopírovaly sovětské zpravodajství, které zpočátku dokonce zcela popíralo, že by sovětské protiletecké síly letadlo Korean Air sestřelily, a připouštělo pouze výstražnou střelbu svítícím střelivem, po níž letadlo údajně pokračovalo v letu.Televizní klub mladých; ČST