Mikroprocesory a výpočetní technika – to byly oblasti, v nichž Československo rychle zaostávalo. Svoji roli asi hrálo embargo ze strany USA na dovoz nejnovějších technologií, jehož dopady zesílila naprostá nepružnost plánovaného hospodářství v Československu. Osobní počítače na počátku osmdesátých let tak do českého prostředí pronikly jenom v rámci různých zajímavostí vykládaných Hynkem, které se posluchačům jevily spíše jako sci-fi. Ale roku 1981 skutečně uvedla americká společnost IBM na trh svůj přístroj nazvaný IBM 5150 nebo IBM PC (tedy Personal computer – Osobní počítač), který sestavila z komponent dostupných na trhu a vybavila operačním systémem MS-DOS (respektive PC-DOS) vyvinutým malou firmou Microsoft. Technické parametry IBM PC nebyly zpočátku nijak fascinující – přístroj měl 4,77 MHz procesor Intel 8088, operační paměť RAM 16 nebo 64 kB (rozšířit ji bylo možno až na 256 kB). Počítač tehdy nedisponoval žádným pevným diskem a pro záznam dat se používal zpočátku kazetový magnetofon, teprve později i osmipalcové diskety. Ale byl to počátek obrovského úspěchu, který vedl během dvaceti let k rozšíření osobních počítačů po celém světě. V Československu se osobní počítače začaly ve větší míře objevovat až kolem poloviny osmdesátých letech a jednalo se většinou o přístroje značek Atari, Commodore nebo od roku 1982 vyráběný britský počítač ZX Spectrum. I Honzík po takovém kousku intenzivně zatouží.Televizní noviny, TN-1981-04-03; ČST