Letní olympijské hry v Moskvě měly zvláštní pachuť. Kvůli sovětské invazi do Afghánistánu, která začala v roce 1979 se jich totiž odmítly zúčastnit výpravy řady západních států v čele s USA. Chyběly také například sportovci ze Západního Německa, Japonska, Kanady nebo Izraele. Sportovního klání se nezúčastnila ani Čína, jejíž vztahy s pořadatelskou zemí byly v té době mimořádně chladné a také mnoho muslimských zemí. Celkem se účastnilo pouze 81 států, což znamenalo velký propad. Navíc sportovci z některých dalších zemí (Francie, Velké Británie, Itálie, Španělska) demonstrovali svůj odpor k sovětské mocenské politice tím, že nenastupovali pod svou národní vlajkou, ale pod vlajkou olympijského hnutí. Zmenšení konkurence posilovalo šance na úspěch českých a slovenských sportovců, nakonec však výsledkem byly pouhé dvě zlaté medaile. Jednu vybojovali fotbalisté, když ve finále olympijského turnaje porazili mužstvo Německé demokratické republiky. Jediným triumfem československých barev v individuálních disciplínách pak bylo zlato Oty Zaremby ve vzpírání v kategorii do sto kilogramů. I díky tomuto úspěchu se Ota Zaremba stal také sportovcem roku. Až později se ukázalo, že jeho úspěch měl také svoji odvrácenou tvář – sám Zaremba přiznal, že si pomáhal i nedovolenými podpůrnými prostředky a zničil si tak zdraví. Ve vzpěračských kategoriích byly podobné praktiky v té době ostatně asi spíše pravidlem než nějakou výjimkou.ČSFT 1980/52; TN2-1980-07-28 (Medaile); TN1-1980-08-02; Krátký film; ČST