Opoziční dokument Charta 77 vyvolal u vládnoucích míst ostrou reakci. Rozeběhla se okamžitě mohutná propagandistická kampaň ve všech médiích, v níž nechyběly ani hrubé osobní útoky proti jednotlivým signatářům a snaha o jejich totální diskreditaci. Zřejmě nejproslulejším tiskovým výstupem kampaně se stal článek deníku Rudé právo nazvaný Ztroskotanci a samozvanci, který byl uveřejněn 12. ledna 1977. Příznačné ovšem bylo, že samotné prohlášení nebylo v oficiálních médiích uveřejněno a občané se s jeho skutečným obsahem mohli seznámit jedině prostřednictvím samizdatu či poslechem zahraničních médií. Součástí oficiální kampaně proti Chartě 77 se stala i tzv. Anticharta, oficiálně Provolání československých výborů uměleckých svazů: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Na velkém shromáždění umělců v pražském Národním divadle ho 28. ledna 1977 přednesla herečka a funkcionářka Jiřina Švorcová a svými podpisy se k němu připojili i účastníci celého zasedání, mezi nimiž bylo velké množství veřejnosti dobře známých herců (např. Jiří Sovák, František Filipovský, ale i Jan Werich a mnoho dalších). Podobné shromáždění proběhlo i 4. února v Divadle hudby, kde prohlášení přečetla zpěvačka Eva Pilarová a své podpisy připojili např. Karel Gott nebo Jiří Schellinger. Další umělci podepisovali prohlášení v redakcích různých médií nebo na sekretariátech uměleckých svazů. Seznamy signatářů Anticharty zveřejňovalo Rudé právo, shromáždění v Národním divadle nahrávala i televize. Oficiální dokument nakonec podepsalo oficiálně více než 7000 umělců, mj. 76 nositelů titulu národní umělec. Mocenské orgány se organizací Anticharty snažily ukázat izolovanost hrstky signatářů Charty 77 a jejich naprosto marginální pozici i v rámci tzv. kulturní fronty. Na základě podpisu Anticharty bylo umožněno znovu veřejné vystupování (nebo publikování) některých umělců postižených čistkami na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Mnohým dalším umělcům hrozilo, že v případně odmítnutí podpisu přijdou o zaměstnání. V pozdějších letech, zejména po roce 1989 řada signatářů své podpisy pod Antichartou zpochybnila, případně tvrdili, že mysleli, že podpisují pouze prezenční listinu. I na mnohé naše hrdiny jistě mohutně propagovaná Anticharta do určité míry zapůsobila. Ale na druhou stranu většinou už věděli své a uměli si dobře představit, co signatáře, mezi nimiž nechyběli jistě ani jejich oblíbení herci či zpěváci, k jejich činu vedlo.Kulturní přehled, r. 1977; ČST