V šedesátých letech nevyznívaly demografické ukazatele nijak zvlášť skvěle, nicméně dospívaly silné ročníky a tak byla naděje na určité zlepšení. Navíc nově nastoupivší moc se snažila výrazně stabilizovat společenskou situaci a jako mimořádně vhodný prostředek se jevila všestranná podpora rodin. Úvaha byla jednoduchá – lidé se uzavřeli do kruhu rodinného života a nebouřili se. Nejdůležitějším krokem v tomto směru bylo výrazné zvýšení přídavků na děti a různá opatření pro usnadnění života mladých manželů. Ruku v ruce s tím kráčela mimořádná intenzifikace bytové výstavby, aby novomanželé s čerstvě narozenými dětmi měli kde bydlet. Takto zaměřená prorodinná sociální politika měla obrovský úspěch a následoval skutečný „baby-boom“ první poloviny sedmdesátých let. V této době narození lidé jsou někdy označováni jako Husákovy děti. Mimořádný výkyv v porodnosti ovšem způsoboval nejrůznější problémy, například s kapacitou školských zařízení apod. Nicméně stabilizační úlohu splnily zákony přijaté v roce 1972 bezezbytku, naprostou většinu mladé generace se podařilo zcela neutralizovat a nasměrovat jejich životní úsilí zcela na budování rodinných hnízd a zajišťování bezproblémové budoucnosti dětem, včetně provádění povinných úliteb režimu.Kronika našeho života 1971, Rodinná pošta, Československý filmový týdeník; Československá televize, Krátký film