Atmosféra svobody a uvolnění počátku devadesátých let se jevila jako nesmírně opojná. Všechno se jevilo jako možné, rozvíjely se nejrůznější myšlenky. České země a především Praha ztrácely patinu zatuchlého provincialismu a mohutně se otvíraly světu. Proudily sem davy cizinců, kteří spolu s místními užívali nevídanou volnost. Tento proces, kterého se intenzivně účastnili především mladí lidé, ovšem zároveň vyvolával i méně příjemnou reakci v podobě růstu xenofobie a oživení rasové nenávisti. Mohutně se rozvíjelo skinheadské hnutí hlásající nekompromisní požadavek na Čechy Čechům, vycházel zuřivě antisemitský časopis Politika a na politické scéně se dařilo hodně kontroverzním Republikánům vedených Miroslavem Sládkem. Nenávist směřovala proti cizincům (zejména Němcům), Židům i proti romskému obyvatelstvu. V atmosféře sociálního napětí a růstu kriminality se zejména proti Romům soustřeďovala zášť mnoha lidí, zejména v mimopražských oblastech. Paradoxně ve stejný den, kdy prezident Václav Havel hovořil při odhalení pomníku Romům v Letech, vtrhla ve Žďáru nad Sázavou v noci skupina mladých násilníků do domu Roma Tibora Berkiho, demolovali jeho vybavení a samotného Tibora Berkiho, otce pěti dětí, před celou jeho rodinou ubili baseballovou pálkou. Čin vyvolal obrovskou pozornost a upozornil na nebezpečí rasově motivované kriminality. Razantně reagoval ve svém prohlášení na celou událost prezident Václav Havel a vláda navrhla v reakci na zavraždění T. Berkiho zpřísnění trestů za rasisticky motivované násilné činy. Zároveň vznikl policejní útvar, který se měl soustřeďovat zejména na problematiku extremismu. I v případě vraždy Tibora Berkiho se však projevil rozpačitý přístup policie a justice k rasově motivované trestné činnosti. Velmi často se tehdy ještě projevovalo i u těchto orgánů určité pochopení pro skinheady, stavějící se do pozice ochránců pořádku před kriminální lůzou. K všeobecnému překvapení nebyla ani vražda Tibora Berkiho posuzována jako rasově motivovaná, protože přímo při útoku agresoři nevyvolávali žádná hesla v tomto smyslu, odvolací soud pak v rozsudku zpochybnil možnost rasového útoku Čecha na Roma, protože oba náleží ke stejné indoevropské rase. Přesto byl hlavní viník nakonec po odvolání odsouzen k trestu odnětí svobody na 13 let. Bohužel vražda Tibora Berkiho nebyla posledním podobným trestným činem na území České republiky. Naopak, rasově motivovaná kriminalita se dále rozvíjela a vyžádala si i další oběti. "21", 21-1995-05-16 , 21-1995-05-19; ČST