Zatímco na první návštěvu papeže v českých zemích museli věřící čekat stovky let, druhá následovala s odstupem pouhých pěti let. Tentokrát měl ovšem papež Jan Pavel II. pro svou návštěvu specifický důvod. I když stejně jako v roce 1990 přistál na pražském ruzyňském letišti a v první den svého pobytu absolvoval modlitební setkání v klášteře na Strahově, spěchal hned dále, na Moravu. Nešlo jen o to, že chtěl navštívit region, který projevoval mnohem větší příchylnost katolické církvi než silně ateismem prodchnuté Čechy, především zde chtěl provést svatořečení dvou postav českých církevních dějin – místního mučedníka z první poloviny sedmnáctého století, v 19. století blahořečeného Jana Sarkandera a šlechtičnu a zakladatelku špitálu z 13. století Zdislavu z Lemberka, která se blahořečení dočkala v roce 1907. Jan Sarkander se narodil roku 1576 ve Skočově a od roku 1616 působil jako farář v Holešově, kde byl také zpovědníkem Ladislava Popela z Lobkovic. V době stavovského povstání Sarkander uprchl do Čenstochové (dnes Polsko), ale brzo se vrátil zpět na Moravu. Zde však byl chycen a obviněn z tajných jednání ve prospěch katolické strany. Na následky zranění z mučení při výsleších 17. března 1620 zemřel. Jeho kult se rychle v rámci protireformace rozšířil po Moravě a zasáhl významně i Polsko. Sarkandrova kanonizace byla ovšem i na sklonku dvacátého století vnímána jako poněkud kontroverzní akt, protože zpochybňovala dřívější ekumenické tendence. Proti svatořečení Jana Sarkandra vystupovali i čeští evangelíci. Naproti tomu Zdislava z Lemberka takové vášně rozhodně nebudila – manželka důvěrníka krále Václava I. spojená s několika dominikánskými kláštery a se vznikem špitálu při klášteře v Jablonném v Podještědí byla obecně přijatelnou. Svatořečení obou blahoslavených provedl Jan Pavel II. v rámci mše svaté na letišti v Olomouci-Neředíně, které se účastnilo asi sto tisíc věřících včetně poutníků z širokého okolí. Dost možná ani tentokrát nechyběla babička Mária ze Slovenska, která si tu mohla připomenout slavnostní chvíle kanonizace jiné české světice ze středověku – Anežky České v Římě na počátku osudového listopadu 1989. Papež Jan Pavel II. se po mši setkal ještě s věřící mládeží na modlitbě slova na slavném poutním místě a jednom z katolických duchovních center Moravy – na Svatém Kopečku u Olomouce. Pak už následovalo další den pouze rozloučení na ruzyňském letišti, které tento papežův pobyt v České republice ukončilo. Nejednalo se však o jeho poslední návštěvu u nás – do České republiky dorazil Jan Pavel II. ještě jednou, o dva roky později, u příležitosti tisícího výročí úmrtí pražského biskupa sv. Vojtěcha. Tehdy však navštívil pouze Hradec Králové a Prahu, na Moravu se již nevydal. Události, U-1995-05-21; ČST