Hymnou letních olympijských her v Barceloně se stal slavný duet protagonisty skupiny Queen Freddie Mercuryho a španělské pěvkyně Montserrat Caballé, přestože zpěvák již o rok dříve podlehl nemoci AIDS. Olympiáda v katalánské metropoli byla poslední příležitostí k vystoupení společné československé výpravy. Medailové úspěchy ovšem sklízeli shodou okolností pouze čeští sportovci. Nejcennější kov si nakonec vydobyli čtyři Češi – po stříbru z olympiády v jihokorejském Soulu získal v Barceloně své první olympijské zlato oštěpař Jan Železný a jako první český desetibojař triumfoval v olympijském závodě Robert Změlík. Další dvě zlaté medaile byly z odvětví, v nichž českoslovenští sportovci dlouhodobě představovali světovou špičku. Ve vodním slalomu uspěl tehdy dvaadvacetiletý Lukáš Pollert a ve střelecké disciplíně trap uspěl Petr Hrdlička. Na střelnici si vybojoval bronz ve střelbě na pohyblivý terč také Luboš Račanský. A zbylé medaile zase připadly českým vodákům – na stříbro dosáhl legendární veslař Václav Chalupa a stejný kov získali vodní slalomáři Jiří Rohan a Miroslav Šimek. Celkově mohla mohutná československá výprava čítající více než dvě stě sportovců odjíždět celkem spokojená. Její členové dokázali ve světové konkurenci dobře uspět, i když samozřejmě na ve všech odvětvích stejně. Ale rozhodně nemuseli prožívat Češi a Slováci pocit nějaké inferiority a fatální zaostalosti za světem. Soutěže sledovali naši seriáloví hrdinové s velkým napětím na televizních obrazovkách a stejně jako před desítkami let s nadšením sledovali velké boje našich předních sportovců především vodáků a atletů. Nadšení budil Jan Železný, který se měl i později stát takřka českou olympijskou jistotou a samozřejmě všechny fascinoval Robert Změlík, který uspěl v patrně nejvšestrannější disciplíně světa. Bylo to nádherné rozptýlení v houstnoucí atmosféře sílící česko-slovenské nevraživosti a příprav na rozdělení státu. Jen asi týden před zahájením her totiž slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky, která byla mnohými vnímána jako jasnou výzvou k rozpadu společného státu. A jen pět dní před počátkem her rezignoval na svoji funkci také poslední československý prezident Václav Havel. Archiv RZ; Olympijské ohlédnutí; ČST