Místo dnes obvyklého zemního plynu se v domácnostech v šedesátých letech ve velké míře používal svítiplyn, tj. plyn vznikající karbonizací, tlakovým zplyněním uhlí nebo cyklickým štěpením benzínu či zemního plynu. Jeho velkou nevýhodou byla jeho značná jedovatost, která se stala zdrojem mnoha různých neštěstí. Velmi často se svítiplynem páchaly sebevraždy, neméně běžné však byly i nešťastné náhody, kdy lidé zahynuli proto, že usnuli při vaření kávy, vzkypělá voda udusila plamen a pokoj se naplnil jedovatým plynem. Právě to druhé byl pravděpodobně případ smrti Jiřího Šlitra, pětačtyřicetiletého hudebníka a kreslíře, jednoho ze zakladatelů divadla Semafor a jedné z jeho mladých partnerek 26. prosince 1969 v jeho ateliéru. Samozřejmě vzhledem k pohnuté době – šlo o sklonek roku 1969 se hojně spekulovalo i o variantě sebevraždy či dokonce vraždy, záhadu této události se však asi již dnes nikomu nepodaří zcela spolehlivě objasnit.Československý filmový týdeník 1969; Krátký film