V normálních jeslích existovaly v šedesátých letech pořadníky zvýhodňující děti samoživitelek a děti z rodin s nízkými příjmy. Na budování nových jeslí obvykle nezbývaly prostředky, a tak Praha 1 tehdy sáhla k experimentu, kdy se děti dávaly do péče vybraných žen s „praxí“ maminek tak, že na jednu ženu připadaly 3 - 4 malé děti. Mikrojesle fungovaly od 7 hod. ráno do večera, pečovatelky byly zaměstnankyněmi Obvodního ústavu národního zdraví a za dítě se platilo pouze 8 korun denně na stravu. Pleny, hračky apod. si pečovatelky z mohly vypůjčit v normálních jeslích. Přestože si všechny zainteresované strany projekt mikrojeslí údajně chválily, nakonec se nijak nerozvinul, pravděpodobně i kvůli byrokracii a nesnázím s hledáním vhodných pečovatelek.Československý filmový týdeník 1966, Rodinná pošta 1975; Krátký film, Československá televize