Výstup amerických astronautů na povrch Měsíce v roce 1969 byl těžkou porážkou Sovětského svazu v soupeření s USA o prvenství ve světovém výzkumu. Dlouhou dobu se sovětské straně dařilo být v čele – vyslala na oběžnou dráhu v roce 1957 první umělou družici a především o čtyři roky později se stal prvním člověkem ve vesmíru Jurij Gagarin. Stopy obtištěné na povrchu Měsíce americkými kosmonauty však dávaly jasně tušit, že karta se obrací. Pomyslný souboj však Sovětský svaz rozhodně nemínil vzdát a rozhodně nechtěl přenechat monopol na přímý výzkum Měsíce Američanům. Proto také v roce 1970 vysadila sonda Luna 17 na Měsíci první automatické vozidlo zvané Lunochod 1, které na pokyny z pozemního střediska zkoumalo měsíční povrch. Jednalo se opravdové monstrum vážící víc než tři čtvrtě tuny a dlouhé přes 22 metrů, pokryté solárními panely. Lunochod 1 fungoval do začátku října následujícího roku a během své činnosti urazil více než deset kilometrů, předal 20 000 snímků Měsíce a provedl celkem 25 chemických rozborů. Jeho nástupcem se stal v roce 1973 Lunochod 2. Samozřejmě se Sovětský svaz snažil vozítka Lunochod co nejvíc propagovat a nelze vyloučit, že k Honzíkovi doputoval Lunochod jako mechanická hračka. Ale přebít v myslích ty záběry z Měsíce s živými astronauty se nedařilo ani za pomoci sofistikovaného vozítka.Československý filmový týdeník 1970; Krátký film