Most na Drině

Most na Drině z roku 1945 je kniha laureáta Nobelovy ceny Iva Andriče, ve které autor popisuje dlouhé, ozbrojenými konflikty poznamenané dějiny oblasti v okolí Visegradu, malého města ve východní Bosně. Režisérovi Xavieru Lukomskému slouží toto dílo jako leitmotiv pro minimalisticky laděný snímek, ve kterém kombinuje pevně fixovaný záběr mostu se zvukovou nahrávkou svědectví, které před Mezinárodním trestním tribunálem pro záležitosti bývalé Jugoslávie podal visegradský obyvatel Poljo Mevsud ve dnech 17. a 18. září 2001. Zatímco Mevsud popisuje, jak on a několik dalších mužů během války v Bosně tahali z Driny mrtvá těla, divák vidí jen most v různých denních dobách při měnícím se světle. Ačkoli kvůli ostřelování mohli muži pracovat pouze v noci a brzy ráno, během tří měsíců vylovili z řeky zhruba 180 těl, aby je mohli alespoň slušně a řádně pohřbít. "Bylo to to nejmenší, co jsme mohli udělat," říká Mevsud a klidně dál odpovídá na otázky tribunálu ohledně stavu, ve kterém nacházeli těla, a popisuje podrobnosti o známkách znásilnění či zohavení. Během celého filmu podává most nad řekou své vlastní tiché svědectví těchto hrůzných událostí.