Dalekohled
AstronomieZrcadlaImpact – ze zahraničíProtírání očí dalekohledů
12. 5. 2010
Každou noc po celý rok Velmi velký dalekohled Evropské jižní observatoře (ESO) otevírá své obří oči a prohlíží si překrásnou jižní oblohu. Každé oko je tvořeno velkým zrcadlem o poloměru 8,2 metru. Jeho úkolem je shromažďovat světlo a odrážet jej do optického systému, který pak sestaví ultraostrý obraz vesmíru. Udržet tyto oči jasné je však náročný a choulostivý postup.
» Číst více
AstronomieInterferometrieImpact – ze zahraničíAstronomické skládanky
17. 3. 2010
Astronomové neustále zostřují svůj pohled do vesmíru – chtějí vidět stále větší podrobnosti na povrchu hvězd, nebo zamýšlí prověřit okolí černých děr. To jim umožní interferometrie, díky níž se propojí světlo shromážděné z vesmíru dvěma a více dalekohledy, čímž se vytvoří virtuální dalekohled mnohem větší než ten, kterým se původně dívali.
» Číst více
AstronomieTechnosféraOči astronomie: Co nás čeká
14. 10. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. Dalekohledy se postupně zdokonalovaly a nyní vynalézaví technici přišli s další revoluční konstrukcí – dalekohled s "kapalným zrcadlem". Radioastronomové by zase rádi umístili soustavu malých antén na povrchu Měsíce. A v Evropě vědci pracují na projektu Darwin, který bude sestávat ze šesti kosmických dalekohledů obíhajících společně okolo Slunce, které se pokusí zaznamenat planety podobné Zemi.
» Číst více
AstronomieElektromagnetické zářeníTechnosféraOči astronomie: Pozorování neviditelného
30. 9. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy.
Naše oči jsou však citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra – od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny.
AstronomieFotografieCCD čipyTechnosféraOči astronomie: Od stříbra ke křemíku
23. 9. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. Když chtěl ovšem Galileo Galilei před čtyřmi sty lety ukázat ostatním, co viděl svým dalekohledem, musel použít kresby – ty však nemusely být přesné. Astronomové nutně potřebovali objektivně zaznamenat světlo soustředěné dalekohledem a záchrana přišla po dvou stech letech v podobě fotografie. Fotografii samotnou ovšem v rámci digitální revoluce nahradily CCD čipy.
» Číst více
AstronomieHistorieVesmírPrahaTémaOči astronomie: První dalekohled
2. 9. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Dnes jsme na nejlepší cestě k objasnění mnohých kosmických záhad. Možná žijeme v nejvýznamnější éře astronomických objevů. Ale teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy.
» Číst více