PORT

Piškvorky s buňkami

27. 2. 2008

Buňky jsou nesmírně složité útvary, ve kterých se odehrává obrovské množství dějů. Pokud bychom přirovnali jádro lidské buňky k pokoji o 20 m², pak bychom tam museli vměstnat 46 lanek o tloušťce dvou milimetrů a celkové délce dvou tisíc kilometrů. Přitom tu probíhá tu přepis genů z DNA do RNA, nejrůznější molekuly RNA v jádře vyzrávají a pohybují se na místo určení. Obrovský exponenciální nárůst poznatků získaných nejrůznějšími metodami nedávno přivedl vědce k zásadnímu problému: Jak dát do souvislosti údaje o biochemických pochodech v buňce se strukturami pozorovanými v mikroskopu? Díky speciálním přístrojům mohou nyní biologové označit nejrůznější útvary a bílkoviny fluorescenčními značkami a pozorovat, jak s nimi živá buňka manipuluje. Další přístroj je obdobou nám známějšího tomografu – zatímco ten používaný lékaři vytvoří prostorovou představu o orgánech lidského těla, elektronový mikroskop, který používají vědci z Ústavu buněčné biologie a patologie, 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, dokáže zobrazit 3D struktury buňky.