PORT

Záznam chatu ze středy 13. května 2009

hanka: „co bych měla znát abych jsi mohla udělat rybářský lístek“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Dobrý den, vítám všechny přátele pořadu PORT, vědy a přírody. Pokud máte zájem získat rybářský lístek a příslušnou povolenku k lovu ryb, bude nejlépe, když v místě vašeho bydliště navštívíte místní organizaci Českého (příp. Moravského) rybářského svazu. Tam vám velmi rádi sdělí potřebné informace a postup, jak se stanete naším členem. Více najdete na http://www.rybsvaz.cz/“

Pavel, Olomouc: „Jak je možné vrátit jesetera do našich řek, když tam stále stojí přehrady, které jim brání ve volném pohybu?“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Ano, máte pravdu, že stavba přehrad a dalších vodních děl (jezy, plavební komory apod.) značně ztížily až znemožnily migraci nejen jeseterů, ale i ostatních tažných druhů ryb. Proto je v současné době snaha tyto překážky upravovat a zprůchodňovat výstavbou tzv. rybích přechodů. Tyto úpravy se projektují a budují ve spolupráci ichtyologů, ekologů a správci jednotlivých povodí. Každý rybí druh má trochu jiné nároky na průchodnost těchto rybích přechodů, proto je nutá spolupráce jednotlivých institucí, aby úpravy vodních děl splnily svůj účel.“

Mirek, Praha 2: „Dobrý den. Proč jsou kříženci různých druhů jeseterů neplodní? Proč vlastně vznikají, když se pak dál nemohou rozmnožovat?“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Rozhodně nelze tvrdit, že kříženci různých druhů jeseterů jsou neplodní. Sami v našem chovném hejnu máme mezidruhové křížence jeseterů, kteří pohlavně dospěli a používáme je k experimentálním účelům. Vzhledově je od "čistých" druhů nerozeznáte. Proto je zapotřebí všechny mladé ryby před zařazením do generačního hejna individuálně označit mikročipovou značkou a zařadit do databáze, odebrat krevní a tkáňový vzorek (kousek ploutve, který rybě opět doroste) a tyto vzorky podrobit analýze DNA, kterou provádí mí kolegové v našich laboratořích. Jedině tímto postupem lze zachovat čistotu druhů a zamezit neřízenému mezidruhovému křížení.“

Petr K.: „Dobrý den, hodně se teď mluví o chovu ryb v akvakulturách. Má to i u nás budoucnost? Nejsou pak ryby náchylnější k různým nemocem?“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Veškerá výroba se zintenzivňuje a zrychluje. Nejinak je tomu i v akvakultuře. Nové technologie, krmiva, plemena a kříženci s rychlejším růstem,.... Problémem rozvoje akvakultur u nás je zapotřebí velké prvotní finanční investice na vybudování a udržení chodu farmy, zajištění vhodného násadového materiálu v dostatečném množství a vyprodukovanou tržní rybu prodat se ziskem. V době silného importu levných (ale ta kvalita!!!) zpracovaných ryb z Asie mám za současného stavu obavu. To by český konzument musel konečně pochopit, že nestačí si koupit jednoho kapra na vánoce a dvakrát za rok mražené filé nebo pangasiuse, ale jíst ryby pravidelně, několikrát za měsíc a preferovat rybu čerstvou, chlazenou. Bude mu více chutnat a ještě udělá něco pro své zdraví!“

Věra, Praha 2: „Dobrý den. Jak velký je genom ryb ve srovnání s člověkem? Má DNA ryb nějaké překvapivé zvláštnosti?“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Tak to vám nejlépe odpoví můj kolega Martin Flajšhans. Kontakt na něj a něco o našich dalších aktivitách v rybářství, akvakultuře a toxikologii vodního prostředí naleznete na našich stránkách www.vurh.jcu.cz“

David Vydrář: „Dobrý den chtěl bych se vás zeptat, jake procento z ryb (jeseter,..) vypěstovaných v Vodňanské líhni se navrátí opět do volné přírody. Děkuji za odpověď.“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Na vysvětlenou: pěstují se rostliny, živočichové se chovají. V současné době máme podánu žádost o dotací z tzv. Norských fondů na posílení populace a znovuvysazení jesetera malého do jeho původního místa výskytu - povodí řeky Moravy. Na vypracování projektu se podílí Rybníkářství Pohořelice, MZLU v Brně, AV ČR v Brně a Liběchově Moravský rybářský svaz. Pokud projekt schválen nebude, vysazení neproběhne. MŽP ČR tyto aktivity finančně ani jinak nepodporuje.“

Richard: „Dobrý den, kdy vidíte výsadbu tohoto jesetera do naších řek?“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Viz. má předchozí odpověď.“

Jan: „Dobrý den. Rád bych se zeptal, zda-li je možné chovat jesetera v zahradním jezírku?“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Dobré odpoledne, vítám vás v druhé čsti vašich dotazů ohledně ryb a činností s tím souvisejících. Dnes to půjde o něco pomaleji, protože současně s odpovídáním na dotazy probíhá na naši líhni další z výtěrů jeseterů. Takže sedím u PC a mezi klávesnicí a monitorem mám misku s jikrami, které odlepkuji mícháním v suspenzi jílu. Ale k vaší otázce. Ano, jeseteři jsou vhodní do zahradních jezírek a bazénů, pokud jim zabezpečíte dostatek kyslíku ve vodě (vzduchování nebo dostatečný průtok vody přes filtr). Také nedoporučuji, aby teplota vody v létě přesahovala přes 25 oC. V ČR jesetery koupíte na rybích líhních nebo ve specializovaných obchodech. Prodejce vám jistě doporučí i druh krmiva, krmnou dávku a poradí, jak se o ryby starat, aby vám byly ku potěše.“

Tereza: „Jak je možné, že ryby jako úhoři můžou žít ve sladké i slané vodě?“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Tuto schopnost má více ryb, např.i některá druhy jeseterovitých ryb části života opakovaně prožijí v mořích a příbřežních brakických vodách. Přechod mezi jednotlivými typy vod nesmí být náhlý, ale pozvolný (až několik týdnů) a ryba při fázi tohoto přechodu musí přizpůsobit svůj systém vylučuvání metabolitů přes žaberní aparát. Bez této pozvolné adaptace (nebu u těch druhů ryb, kterým toto není fyziologicky umožněno) by došlo k autointoxikaci organizmu a umrtí.“

Petr: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda by bylo možné navštívit dnes líheň a podívat se na výtěr jeseterů. Jsem na internátě a celkem by mě to zajímalo.“

Ing. David Gela, Ph.D.: „Ano, jen zajdi.“