Chat

mikrobiolog

MUDr. Vlastimil Jindrák

V roce 1985 absolvoval lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy v Praze a poté se specializoval v oboru lékařské mikrobiologie. V současné době je primářem oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice nemocnice Na Homolce. Do jeho pracovní náplně patří komplexní klinicko-mikrobiologická diagnostika, konzultační a konsiliární činnost, sledování, prevence a kontrola antibiotické rezistence, kvalita používání antibiotik, prevence a kontrola nemocničních infekcí. Je členem Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, Společnosti pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP a European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases (ESCMID).

Záznam chatu ze středy 25. dubna 2007

Vejvodová: „Dobrý den, chci se zeptat, zda existuje víc druhů zlatého stafylokoka a jeden z nich je tak nebezpečný, nebo jestli je pouze jeden druh. Děkuji za odpověď.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Různé kmeny stafylokoků mají rozdílnou schopnost vyvolávat infekci, některé jsou nebezpečné jen málo, jiné mohou vyvolávat závažné infekce. Větší riziko je vždy u oslabených pacientů, třeba na jednotkách intenzivní péče, po operacích a pod.“

Karel Koucký: „Vážený pane doktore, vzhledem k tomu, že máme v rodině již dvouletou neblahou zkušenost se "zlatým zvířátkem", prosím o sdělení, zda by nebylo možné některé problémy konzultovat osobně. Předem děkuji“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „jistě, kontakt najdete na www.homolka.cz“

Jiří Bulan, Kladno: „Jsou antibiotika jediný léčebný prostředek při zápalu plic?“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „pokud vyvolávají infekci baktérie, jsou antibiotika většinou nezbytná, zajména u těžších forem onemocnění, existují ale také virové záněty plic, kde antibiotika nefungují“

Daniela: „Dobrý den, je nutné léčit zlatého stafylokoka v krku antibiotiky? A je nebezpečné, pokud bych měla zlatého stafylokoka v hrdle v těhotenství, může nějak negativně ovlivnit plod? Děkuji z adpověď“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „tato situace nemá být rozhodně antibiotiky řešena, u 30% populace je nosičství stafylokoků normální a nevyžaduje žádné zásahy, platí to i pro těhotenství“

Eva: „Dobrý den, mám zlatého stafilokoka a chtěla bych se zeptat, jestli s tím mohu někoho nakazit a případně jak? A dále bych se chtěla zeptat, zda to může mít vliv na vytvoření nosních polypů (trpím i astma bronchiale, alergií a nesnáším acylpyrin). děkuji za odpověď“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Přítomnost St.aureus na sliznicích není u zdravého člověka nebezpečná, přenos infekce na vnímavého jedince může nastat např. při hospitalizaci, v kontaktu s rizikovým pacientem“

Miloš: „Dobrý den, pane doktore, jestli dovolíte,nahrnul bych na vás hned trio otázek. Zná /tuší/ současná mikrobiologie jednoznačně funkční mechanismy, spouštějící život ohrožující aktivitu S. aureus ?pro primo/. /pro secundo/ Jak nahlížíte Vy osobně na povážlivý vzrůst rezistentních projevů řady bakteriálních kultur,žel,včetně těch nebezpečných chorobných ? A do třetice - existuje reálná možnost mutace exotických nemocí typu eboly a následná pandemie či zpětná vazba a "přírodní výběr" šíření zastaví,ovšem s fatálními důsledky a mnoha úmrtími lidí ? Díky a přeji hodně zdaru ve Vaší tolik mnoho záslužné činnosti.Miloš“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „O podstatě patogenního působení St.aureus je známo mnoho, jsou podrobně popsány tzv.faktory virulence i mechanismy, kterými infekce vzniká. Antibiotická rezistence je skutečně vážný problém, který ohrožuje účinnou léčbu infekcí antibiotiky, a to nejenom u St.aureus, ale u mnoha dalších bakterií. Situace v rezistenci se ale v různých zemích podstatně liší, převážně souvisí s intenzitou používání antibiotik a také s úrovní hygieny v nemocnicích, k třetí otázce se vyjádřit nemohu, teoreticky existuje možnost změny vlastností mikroorganismů mutací, jejich mutační rychlost je značná, jak to je v případě např. eboly neumím říci“

Markéta: „Dobrý den, je možné se spolehnout na to, že zaberou antibiotika, pokud bylo při testu citlivosti stafylokoka zjištěno, že na tato konkrétní není rezistentní? Děkuji“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Účinnost antibiotické léčby zavisí na mnoha dalších faktorech, nejenom na antimikrobiální účinnosti, kterou dokážeme stanovit v laboratoři. Důležité je např. zda se dané antibiotiku dokáže dostat v dostatečné koncentraci do místa, kde infekce probíhá, atd. Antimikrobiální účinnost je ale základním předpokladem úspěchu léčby, u rezistentních kmenů je naopak selhání velmi pravděpodobné, především u infekcí závažných, nebo život ohrožujících. Důležité je také, jestli má pacient zachovánu svoji přirozenou obranyschopnost proti infekci (imunitu), které mohou antibiotika při zápasu s mikroby pouze napomáhat“

pacoška z Růžové zahrady: „Reportáž o MRSA by měla běžet ve všech čekárnách u lékařů a v nemocnicích... Kdo všechno na člověka sahá - od pomocného personálu až po primáře při vizitě. U obvodního lékaře se také zpraviodla ruce nemyjí při střídání pacientů. natož tak důkladně.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Mohu to jenom potvrdit, mnohdy jsou v prevenci infekce nejúčinnější velmi jednoduché postupy, jako je právě pečlivě prováděná desinfekce rukou zdravotnického personálu“

Vladimír Suchý: „Vážený pane doktore, jak se, prosím, má léčit St.aureus, je-li v dutině ústní nebo v lidově řečeno v "dutinách" ? DEěkuji. Hezký večer.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Nález v dutině ústní nemá většinou žádný vztah k onemocnění, pokud se nalezne v hnisu při zánětu vedlejších nosních dutin (který se získá např.punkcí, ne výtěrem z nosu), může být považován za původce, i když se vyskytuje vzácně“

Hrubý: „Dobrý večer, jaká jsou, prosím, nová širokospektrální ATB?“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Mnoho nových antibiotik se bohužel v posledních letech neobjevuje, zatím se zdá, že rezistence bakterií pokračuje rychleji, než vývoj nových, účinnějších antibiotik. V posledním desetiletí se dostaly do klinického použití pouze dvě zásadné nová antibiotika, shodou okolností účinná na MRSA, a to linezolid a tigecyklin“

Petr Mašek: „Dobrý den. Nedávno jsem hovořil se zdrav. sestrami z LDN Thomayerovy nemocnice v Krči. Když jsme se bavili o rizikovosti jejich práce, padla i zkratka MRSA. Když jsem po nich chtěl bližší informace o tom, co to vlastně MRSA je, nevěděly. Popsaly to jako velmi nebezpečnou nemoc, kterou trpí hlavně starší lidé. Jaký máte názor na tento způsob prevence v českých nemocnicích?“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Objektivní informace o významu MRSA je jistě třeba šířit jak vůči zdravotnickému personálu tak laikům, na internetu České lékařské společnosti je např. k dispozici doporučený postup pro prevenci MRSA, který je možné dobře používat v praxi.“

Daniela: „Děkuji za předešlou odpověď pane doktore. Jak se prosím tedy dá léčit zlatý stafylokok v krku způsobuje-li pálení, škrábání, bolesti krku, apod.? Děkuji za Vaši ochotu.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Takovéto příznaky nebývají způsobeny stafylokokem, příčiny mohou být různorodé, ale přičíst obtíže St.aureus nelze“

Vejvodová: „Prosím o odpověď ještě na jednu otázku. Pokud tedy člověk ví, že má zlatého stafylokoka (který mu navíc vyvolává občas alergickou reakci - boláky v nose), může jít například jako návštěva do nemocnice na pooperační oddělení? Má to někomu hlásit?“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Riziko je při dodržování jednoduchých zásad hygieny malé, hlásit to nemusí, stačí, když se chová rozumně“

Hrubý: „Prosím o sdělení, za jakých podmínek se vyvine ATB rezistence, jestliže pacient musí antibiotika užívat často kvůli imunologickým problémům.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Neumím posoudit racionalitu indikace antibiotik při vašich obtížích, obecně ale platí, že časté používání antibiotik zvyšuje rezistenci baktérií, a to i těch, které přirozeně osidlují naše sliznice.“

L. Marková: „Před 20 lety se mi narodil syn (Podolí). Během dvou týdnů se objevil MRSA. Byl léčen postupně čtyřmi antibiotiky - oxacilin, druhé nevím, rovamicin a gentamicin. V šesti týdnech jsme byli propuštění domů. Měl časté záněty středoušní, které asi ve 12 letech ustaly. Může být MRSA stále přítomen v jeho organismu a jak a kde bychom to zjistili? Mohlo tato kombinace léků způsobit nějaké trvalé následky? Děkuji“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Je pravda, že se může MRSA vyskytovat v minimálních koncentracích u relativně velkého počtu jedinců, jeho množství je ale tak malé, že jej nelze prokázat běžnými mikorbiologickými vyšetřeními a nemá to ani zásadní praktický význam. Podobně to platí pro osoby, které byly MRSA infikovány, nebo byly přechodnými nosiči. MRSA není detekovatelný, pokud takový jedinec třeba nedostane opakovaně antibiotika, která eliminují citlivé mikroby, a MRSA, který jejich účinku unikne se může znovu objevit. To ale rozhodně neznamená, že vyvolá onemocnění, spíše se jedná zase o nosičský stav“

B. Bartoňová, Praha: „Vážený pane doktore, mám letité problémy s imunitním systémem. Při téměř jakékoli infekci dýchacích cest musím užívat antibiotika. Nejen, že už musím brát dvoje i vícero, ale bolí mě už při užívání ATB žaludek. Můžete mi něco, prosím, poradit?“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Omlouvám se, ale tuto situaci nelze řešit prostřednictvím chatu,“

Květa Králová: „Pane doktore, lze nahradit ZINAT jiným antibiotikem - stejné kvality a účinnosti? Děkuji za odpověď.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „jde o antibiotikum cefuroxim, který rozhodně není považován za základní lék a v běžné praxi je snadno nahrazován jinými antibiotiky“

evik: „Dobrý den, zajímalo by mě, nakolik je možné "zničit" St.aureus úplně. Cca před třemi lety mi byl "objeven" na hlasivkác a vytvořena speciální vakcína, kterou jsem užívala v podobě kapek v přesném dávkování. Bohužel, jsem již nešla na kontrolu. po nějaké době jsem poprosila svého ORL lékaře o výtěr z krku, stafilokok již nebyl potvrzen. je možné, že může na hlasivkách stále být? Děkuji.E.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „St.aureus je mikrob dobře adaptovaný na člověka a jeho úplné zničení je iluzorní. Může vyvolávat záněty zevního zvukovodu, včetně chronických, které se mnohdy nedaří dobře zvládnout, i když je původce dobře citlivý k antibiotikům. Záněty hrtanu (hlasivek) ale typicky nezpůsobuje.“

Stodola: „Jsou léky na MRSA hrazeny nebo je musí pacient platit sám?“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Všechna antibiotika potřebná pro léčbu závažných infekcí vyvolaných MRSA jsou hrazena. Jejich cena je značná, v některých případech jde o částky až 8000 Kč na jeden den léčby“

Šárka Eisenkolbová: „Dobrý den, již léta (asi osm let) trpím infekcí zvukovodu. Ve výtěru mi zjistili masivně staf. aureus, streptococcus pneumoniae, haemophilus influenzae. Vystřídala jsem již množství atb, ale z ucha mi stále vytéká hnisavá sekrece. Můžete mi prosím poradit jak postupovat. Lékaři na ORL mi sdělili, že z jejich hlediska je vše ok, odeslali mne na kožní a na kožním mi řekli, že mám jít na ORL. Nevím co dál a ucho stále bolí. Děkuji za odpověď.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Podívejte se prosím na podobnou otázku zodpovězenou před chvílí...“

: „Jsem pacient již mnoho let odborně léčený pro výrazný imunodeficit typu CVID - především na podkladě hypogammaglobulinémie. Trpím recidivujícími " akut. exacerbacemi chr. sinobronchiálního syndromu s protrahovaným .průběhem" ( cituji (:-) ) Většinou jsem odkázán na léčbu antibiotiky, ale už je velmi špatně snáším - mám potíže se zažívacím ústrojím - bolesti žlučníku a žaludku (biliární dispepsie, peptická iritace gastroduena). Jaké mám vyhlídky? Můžete mi, pane doktore, poradit co by se ev. dalo ještě dělat? Děkuji Vám a zdravím. pacient z Prahy“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Omlouvam se, ale takto konkrétní otázku nelze touto formou zodpovědět“

eva.p@iol.cz: „Dobrý den pane doktore, měla jsem před rokem bakterii aureus v nosních durinách a v krnku, antibiotika jsem odmítla a brala bylinné přípravky - léčila jsem se 5 měs. - 2x udělaný výtěr potvrdil, že už není, ale slyšela jsem, že se bakterie zapouzdří v tělě nejčastěji plíce nebo játra a dá se to zjístit v krvi. Lékař odmíta tyto zkoušky udělat, přesto, že jsem nedávno měla zas podivnou rýmu odmítl mi udělat výtěry, což se mi nelíbí. Upozorňuji že jsme s dcerou onemocněly ve stejnou dobu i ona po prodělané léčbě se toho zabivila, ale oběma nám zůstala bakterie Hemophilus Kdybych něměla informace z internetu o jakou zrádnou bakterii se jedná určitě bychom byly na tom byla hůř, co mi prosím, můžete doporučit? Děkuji za odpověď. Eva P.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Přítomnost obou popisovaných bakterií na sliznici krku a nosu je přirozená a nevyvolává obtíže, rozhodně to není důvodem pro podávání antibiotik“

student: „Co byste doporučil tomu, kdo se chce věnovat studiu Vašeho oboéru? Děkuji“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Vystudovat lékařskou fakultu, poté 5 let postgraduální přípravy v oboru, složení atestace a pak už nic nebrání provozování praxe klinického mikrobiologa. Díky za zájem a mnoho úspěchů...“

Tejkalová: „Dobrý den, mám podezření na stafylokoka nebo streptokoka již z minulosti vím, že není jednoduché se této bakterie zbavit či tuto bakterii objevit výtěry, antibiotikum dokáží silně odolávat dlouhou dobu. Nyní se již dlouhou dobu necítím dobře, neustále zvýšené teploty škrábání a pálení v krku a při jakékoliv sebemenší námaze jsem velmi unavená a hodně se potím. Vybrala jsem již několik balení antibiotik, výtěry samozřejmě jako vždy negativní, nicméně po dobrání antibiotik se můj stav po pár dnech vždy vrátí do výše popsaných symptomů. Jelikož jsou výtěry stále negativní lékařka (imunolog-alergolog) mi již nevěří, že mi je stále špatně. Poslala mě na krční, kde potvrdili, že jsem v pořádku a předepsali mi vitamin A. Pro velké pálení v krku, kdy jsem se budila i v noci jsem si zakoupila v lékárně pastilky TANTUM VERDE, spotřebovala jsem již třetí balení po 20ti ks, při jejich používání bolesti a pálení v krku ustoupí, ale zvýšená teplota i únava stále přetrvává. Jakmile TANTUM VERDE nepoužívám během dvou dní mám bolesti a pálení v krku znova. Ráda bych Vás proto poprosila o radu jak se popřípadě konečně už s úspěchem vyléčit, poněvadž jsem přesvědčená, že tento můj stav některá z těchto bakterií způsobuje. Mnohokrát děkuji za odpověď, kterou mi můžete zaslat na e-mail: nada.tejkalova@centrum.cz S přátelským pozdravem Tejkalová“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Omlouvám se, ale k Vašim konkrétním obtížím se po internetu neumím vyjádřit“

Marie Novotná: „Dobrý den pane doktore, na 15. ledna 2007 jsem měla stanovený termín na přijetí k aloplastice levé kyčle. FW jsem stále měla v normě, až v předoperačním vyšetření jsem měla FW 28/45. Zároveň jsem měla, bohužel, problémy po stomatologické stránce kde nebylo jasné že jsem bez infektu v ústní dutině, byly mi extrahovány tří zuby. Až 31. ledna mi byla nasazena antibiotika (CEFZIL 250 mg). Při dalších odběrech jsem měla všechny výsledky v normě, ale FW=28/51. Po výtěru z krku mi byl zjištěn pozitivní nález -staf.aureus- nasazen KLACID SR 500 mg, který jsem dobrala 19. března. 26. března při kontrolním výtěru byl nález negativní, ale 5. dubna jsem měla FW=24/55 a 6. dubna mi byl proveden znovu výtěr z krku a nosu a zjištěn znovu masivně staf.aureus. V současné době jsem dobrala ZINNAT 500mg po dobu 15 dnů. Byl mi znovu udělán dnes výtěr a čekám na výsledek. Jsem z celého průběhu předoperační přípravy už hodně rozhozená a už přestávám věřit čemukoliv. Ani nevím jestli současné léčení bude úspěšné. Nevím jak je možné toto odléčit po takové dávce antibiotik a podpůrné léčby (Tantum Verde, minerály, vitamíny, laktobacil apod), pokud budou výtěry pozitivní. Prosím poraďte mi co mám dělat, nebo na jaké pracoviště se mám obrátit, abych mohla bez rizika podstoupit operaci. Děkuji za odpověď .Přeji Vám krásný den.“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Nosičství St.aureus je v situaci, kterou popisujete, skutečně rizikovým faktorem tzv. infekce v místě chirurgického výkonu. K ovlivnění nosičství se ale obvykle nepoužívají celkově podávaná antibiotika, nýbrž lokálně aplikované desinfekční prostředky několik dnů před plánovanou operací. Výkon jako takový pak musí být zajištěn tzv. antibiotickou profylaxí. Pokud by Váš lékař potřeboval konzultaci ke konkrétnímu postupu, jsme k dispozici“

Bedřich Lavička: „Můžete, prosím, porovnat situaci s MRSA u nás, v Evropě (východní, západní) a v USA ? Děkuji“

MUDr. Vlastimil Jindrák: „Severní Evropa a Holandsko mají výskyt minimální (1-5%), střední Evropa průměrný (mezi 10-25%), jižní Evropa a Británie podstatně vyšší (do 50%), podobná situace je na Balkáně, také v USA je výskyt vysoký, srovnatelný třeba s Británií. U nás výskyt v posledních letech stoupá z hodnot "skandinávských" na hodnoty obvyklé jinde ve střední Evropě. V některých emích ale naopak výskyt klesá, např. ve Slovinsku a Rakousku, a to díky zavádění účinných preventivních opatření“