Vyhledávání
Archiv chatů
Po absolvování VŠCHT v Praze (obor energetika) pracovala deset let ve výzkumu zaměřeném na úpravu vody a korozní vlastnosti materiálů používaných v elektrárnách. Mezinárodní spolupráci vědců a studentů VŠ nejprve podporovala v rámci IAESTE, Občanského sdružení ADETO a nyní také v British Council. V posledních letech se zaměřuje na mezinárodní vzdělávací projekty pro střední školy, vysoké školy i širokou veřejnost. V roce 2011 obdržela od Akademie věd ČR Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je ředitelkou mezinárodní soutěže FameLab v České republice.
V pátek 22. června 2012
Vystudoval ČVUT, Fakultu elektrotechnickou. Do roku 2000 vedl výzkumný tým jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu spojů, později Testcomu. Pak odešel na Ministerstvo informatiky, kde pracoval v mezinárodních telekomunikačních projektech. V červnu 2011 odešel do důchodu. V dětství začínal s vodáctvím, postupně se však dostal k jachtingu. Každoročně jezdil na moře, v letech 1997 až 1998 vykonal s Ing. Petrem Parchomenkem na lodi Olivín IV plavbu k mysu Horn, kde vystoupili a jako první Češi provedli zápis do pamětní knihy a zanechali zde českou vlajku. Poté se účastnil na lodi Hébé III několika mezinárodních závodů v roli navigátora. Postavil svoji loď Singa, kterou v roce 2004 začal předělávat pro nejtvrdší podmínky a soustavně studoval vše kolem osamělých plaveb kolem světa. Dne 18. 9. 2011 vyplul na svoji životní cestu Solo nonstop kolem světa. Projekt se z technických a zdravotních potíží nezdařil a po obeplutí antipodu byl nucen plavbu zakončit na Novém Zélandu. Dne 29. 5. 2012 projekt skončil v Aucklandu. Za svůj dosavadní život obeplul všechny významné mysy na zeměkouli, plul ve všech oceánech světa a dosáhl protilehlého bodu od místa vyplutí (antipod) při osamělé plavbě bez zastávky. Svůj sen obeplout sám zeměkouli bez zastavení a v rekordním čase, si zatím nesplnil. Více najdete v reportáži Zpráva z konce světa z cyklu PORT.
V pátek 15. června 2012
Studuje ve třetím ročníku Fakulty dopravní pražského ČVUT – obor Dopravní systémy a technika. Na počátku roku 2012 se dostal do týmu prof. Ing. Jana Kovandy, CSc., který se dlouhá léta zabývá bezpečností dopravních prostředků a má za sebou řadu úspěšných crash testů. V loňském roce absolvoval desetiměsíční praktikantský pobyt v oddělení logistiky Škoda Auto a.s. V rámci svého studia se však zabývá především počítačovou mechanikou v dopravě a mechanikou obecně, nicméně praxi v automobilce hodnotí jako cennou zkušenost. Za svůj největší dosavadní úspěch považuje právě účast na crash testu tramvaj-automobil. Více najdete v reportáži Srážka vlaku s autem z cyklu PORT.
V pátek 8. června 2012
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Fakultu potravinářské a biochemické technologie. Dále absolvoval postgraduální stipendijní pobyt v Rakousku na Zemědělské univerzitě ve Vídni, kde měl možnost seznámit se s nejnovějšími poznatky jak z oblasti zpracování ovoce a zeleniny, tak z pekárenského oboru. Ve své knize Tajemství výrobců potravin ukazuje, jaké látky se v moderní průmyslové produkci běžně užívají. Jak se ale ve všech těch "éčkách", konzervantech a dochucovadlech má spotřebitel orientovat? Více najdete v reportáži Kontroverzní éčka z cyklu PORT.
V pátek 1. června 2012
Vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Po získání doktorátu na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského ČSAV absolvoval postdoktorandské pobyty na Universitě v Kolíně nad Rýnem a na Státní univerzitě Ohio v Columbusu, kde se věnoval měření a teoretické interpretaci vysoce rozlišených spekter. Po návratu se zaměřil především na teorii vibračně rotačních stavů molekul a teorii intenzit v příslušných vysoce rozlišených spekter. Od roku 2004 působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze jako profesor. V témže roce tu začal s pomocí studentů a později spolupracovníků budovat unikátní mikrovlnou experimentální základnu. Je autorem více než devadesáti původních vědeckých publikací. Od roku 2008 je vedoucím Ústavu analytické chemie VŠCHT Praha. Více najdete v reportáži Molekuly mezi hvězdami z cyklu PORT.
V pátek 25. května 2012
David Obdržálek vystudoval informatiku a softwarové systémy na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde nyní i vyučuje.
Od roku 2004 pořádá "Robotický den" - setkání tvůrců a stavitelů robotů, kteří zde se svými roboty soutěží v několika různých kategoriích. Na pořádání soutěží spolupracuje s odborníky z celé Evropy; v letech 2007-2011 byl členem výkonného výboru mezinárodní Asociace Eurobot která má takové soutěže jako hlavní náplň.
Robotické soutěže používá ve výuce pro praktické ověření znalostí studentů i jako jejich výbornou motivaci a nakonec i jako docela realistický příklad projektů z praxe: je třeba spolupracovat s dalšími členy týmu, navrhnout (a
udělat) funkční řešení a v neposlední řadě dokončit projekt včas, neboť robot, který by byl hotový až po soutěži, už nemá šanci...
Více najdete v reportáži Roboty soutěžící i pracující z cyklu PORT.
V pátek 11. května 2012
Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také více než deset let pedagogicky působil. Paralelně přednáší na Pražské vysoké škole psychosociálních studií a jako výzkumný pracovník zde realizuje společenskovědní grantové projekty. Zabývá se zejména procesy globalizace a jejich dopady na společnost. V letech 2009 až 2010 vedl výzkum subkultury emo v České republice a v Norsku. Je recenzentem časopisu Československá psychologie. Přednáší také na vídeňské Sigmund Freud Privat Universität a na Vysoké škole aplikované psychologie.
Více najdete v reportáži EMOce ve vědě z cyklu PORT.
V pátek 4. května 2012
Pochází z městečka Ždírec nad Doubravou na Českomoravské vrchovině, avšak od studií na MFF UK přesídlil do Prahy a jejího okolí. Je vědeckým pracovníkem v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR a Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se sluneční fyzikou, zejména dynamickým děním ve sluneční atmosféře a podpovrchových vrstvách a helioseismologií. V letech 2009 až 2011 absolvoval postdoktorský pobyt na Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Katlenburg-Lindau v Německu. Astronomií, zprvu pozorovatelskou, posléze spíše „barovou“, se zabývá od svých deseti let. Kromě vědecké práce se pokouší i o popularizaci astronomie, v roce 2012 mu vyšla populárně-naučná kniha Slunce v nakladatelství Aventinum, je členem redakční rady časopisu Astropis. V minulosti působil v organizačním týmu Letní astronomické expedice na hvězdárně v Úpici, z toho dva roky na pozici hlavního vedoucího.
V pátek 27. dubna 2012
Je vedoucí Oddělení metabolismu diabetu v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Dříve pracovala jako vědecká pracovnice v Ústavu pro výzkum výživy lidu, který se stal v 70. letech součástí IKEM. Předmětem její práce jsou škodlivé vlivy zvýšených hladin lipidů v krvi na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. typu. Publikovala řadu odborných článků, ve kterých ukázala, že zvýšený příjem cukru, a zejména fruktózy, která tvoří 50 % u cukru, zvyšuje koncentrace triglyceridů v krvi, jejich zvýšené ukládání v játrech, zhoršuje glukózovou toleranci a sekreci inzulinu z pankreatu a je jednou z hlavních příčin vzniku metabolického syndromu, který postihuje až čtvrtinu obyvatelstva.
V pátek 20. dubna 2012
Po ukončení studia na ČVUT v Praze nastoupil do Výzkumného ústavu televizní a rozhlasové techniky, kde pracoval jako specialista v oblasti nových televizních technologií. V roce 1995 přešel do České televize, kde je manažerem technických projektů v útvaru vnějších vztahů. Je členem skupiny zabývající se zaváděním nových digitálních technologií v České republice a v Evropě, dále je členem Technické komise a Komise managementu vysílacích systémů a spektra v Evropské vysílací unii (EBU). V roce 2004 se stal členem oborové rady na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Zabývá se strategickými otázkami budoucího vývoje televize.
V pátek 13. dubna 2012