Singa IV - poslední zpráva
30. 3. 2012
Koncem srpna vyplul z jihoanglického Falmouthu kapitán Petr Ondráček na odvážnou plavbu. Jako jediný muž na palubě své 6,5 metrů dlouhé plachetnice Singa chtěl obeplout celý svět, a to v oblasti největších bouří – kolem 40. stupně jižní zeměpisné šířky. Podaří se kapitánu Ondráčkovi překonat světový rekord v délce plavby – zatím 313 dní?
Je neděle 18. března před druhou hodinou odpoledne. Královská cesta na pražském Starém Městě je zaplněna Pražany, ale především turisty z celého světa. Poněkud stranou pozornosti – přestože je součástí Královské cesty – stojí významná pražská barokní stavba, Clam-Gallasův palác.
Dáša Sephtonová, Britská rada: Ten sál je takový, že byste ho zvládli hlasem bez problémů, ale ten zvuk se snímá i pro kameru a pro dokument.
Do tohoto majestátního sídla hraběte Gallase, dokončeného před třemi staletími, nás dnes přivedla mimořádná akce.
Michael: Hlavně abyste nebyl těsně před infarktem, protože to je naše první téma.
Prof. Václav Pačes, porotce: To ne, to ne.
Martina Mašková, porotkyně: … to je naše první téma tady.
V severní zdi paláce je zasazena kašna se sochou díky, symbolizující Vltavu. Pražané však dívce už odedávna říkají Terezka.
Dáša Sephtonová, Britská rada: A Terezka to vždycky vysvětlí …
Tereza: A pomůžu vám to donést.
Ano, i v tomto paláci je dnes v roli průvodkyně naše Terezka.
Dáša Sephtonová, Britská rada: Nám vždycky říkali, se nadechnout … Zadržet hlas, zadržet …
Soutěžící: No to dělám od rána.
Zábava a vtípky? To je jen zdání. Ve skutečnosti vládne v okolí zdejší největší místnosti, Mramorového sálu, nervozita a napětí.
Tereza: Vážené dámy, vážení pánové, účinkující nebo soutěžící, vážená poroto, schovaná zatím vzadu, zkrátka všichni, kteří máte rádi vědu, vítejte na prvním oblastním kole letos již druhého ročníku soutěže FameLab v České republice s podtitulem „Bavme se s vědou“.
Téhož dne se na opačné straně zeměkoule začalo odvíjet první dějství dramatu, které mělo vyvrcholit o tři dny později. Jedním z jeho dvou aktérů byla malá plachetnice Singa s vlajkou České republiky na zádi. V neděli 18. března byla Singa vzdálena asi osm set kilometrů na jihozápad od Tasmánie u jižního pobřeží Austrálie. Na její palubě je jediný muž, osamělý mořeplavec, kapitán Petr Ondráček.
V Portu už od loňského července sledujeme přípravy a průběh samotné plavby kapitána Ondráčka. V bezpočtu různých typů plachetnic nese Singa označení skipper a její oplachtění o celkové ploše 30 m2 je typu sloop. Petr Ondráček vyplul z jihoanglického Falmouthu 28. srpna 2011 a po poruše větrného generátoru opakovaně 19. září na plavbu kolem světa. Do poloviny března překonal téměř 14 500 námořních mil.
Právě na tomto úseku plavby připravil pás Řvoucích čtyřicítek na jihu Indického oceánu pro Petra a jeho loď počasí hodné svého jména.
Tereza: Tak a teď si řekneme ještě něco o těch, …
Famelab je mezinárodní soutěž, která vznikla před osmi lety v Anglii. Jejím prostřednictvím mohou mladí vědci seznamovat se svou prací širokou veřejnost. K nám FameLab přinesla organizace s celosvětovou působností – British Council. Ředitel její pražské pobočky, Nigel Bellingham, je dnes také v sále. Záštitu nad soutěží převzal předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. FameLab se i letos pořádá díky spolupráci s Nadačním fondem Karla Janečka pro podporu vědy a výzkumu, občanským sdružením Adeto a Nadací Tomáše Bati.
A teď už přichází členové poroty FameLabu. Genetik a dřívější předseda Akademie věd, profesor Václav Pačes. Magistra biologie a dnes moderátorka Rádia Česko, Martina Mašková. A britský chemik, žijících v České republice, skvělý popularizátor vědy a dlouholetý spoluautor Portu, Dr. Michael Londesborough. A už nastupuje první z osmi dnešních soutěžících. Jan Kalina z Ústavu informatiky Akademie věd.
Jan Kalina: Představte si, že máte těsně před infarktem. Pro mne se to představuje snadno, protože mě úplně buší srdce, když tady před vámi stojím. Ale infarkt je mnohem složitější. Ten je podmíněn …
Jan Kalina diváky v sále uvedl do světa genů a do svého oboru, bioinformatiky. Cílem projektu, na němž Honza pracuje, je výzkum genů, které se podílejí na vzniku infarktu u lidí. Jako bioinformatik zpracovává výsledky vzorků krve odebraných pacientům. Z mnoha dat na testovací destičce dokáže Honza pomocí vlastního matematického programu získat ty pravé údaje o genech, které jsou aktivní před infarktem.
Pomocí svého programu dokáže Honza odlišit zdravé lidi od těch, jejichž geny se rozhodly vyprovokovat svému majiteli infarkt. A to dávno předtím, než se příznaky této nebezpečné nemoci začnou vůbec projevovat. A je tu konec časového limitu, který mají soutěžící FameLabu k dispozici pro vysvětlení, srozumitelné a poutavé i pro laika. Pouhé tři minuty.
Na řadu přicházejí dotazy porotců. Nehodnotí se pouze odborná stránka vystoupení. Důležitá je i volba tématu, zda autor vybral nové nebo dokonce perspektivní okruhy vědeckého výzkumu. Hodnotí se i kultura projevu, volba jazyka a osobní kouzlo přednášejícího. To vše působí na posluchače a podílí se na celkovém úspěchu v obtížné disciplíně, zvané popularizace vědy.
Osamělé místo více než pět set kilometrů od břehů Tasmánie. Tam se ve stejném čase, kdy v Praze probíhal první z letošních kol českého FameLabu, nacházela Singa se svým kapitánem. Ing. Petr Ondráček je specialista v oboru radiokomunikací. Proto je paluba Singy doslova přeplněna spoustou navigačních a spojových přístrojů.
Petr je odkázán sám na sebe ve všem. Funguje nejen jako lodní kuchař, ale jako palubní technik a údržbář v jedné osobě. Od vyplutí z německého Hamburku musel mnohokrát opravovat poškozené části plachet, kotvících lan, autopiloty, udržující kurz lodi, ale i větrný generátor.
S potřebnou pravidelností se musel věnovat i monitorování svého zdravotního stravu. Naštěstí satelitní komunikace mu umožnila pravidelný kontakt se svým osobním lékařem na opačné straně světa.
MUDr. Martin Weiss, osobní lékař kapitána Ondráčka: Pana inženýra Ondráčka jsme monitorovali během celé cesty, a pokud můžu hodnotit celou tu situaci, tak nedošlo k žádným komplikacím, co se týče těch závažnějším monitorovaných diagnóz, jako je kardiovaskulární aparát, jako jsou hodnoty tlaku a laboratorní hodnoty. Tam nedošlo k žádným překvapivým situacím.
Jak vám už v jednom z předchozích Portů Michael s Filipem názorně předvedli, kapitán Ondráček používá k monitorování svého stavu přenosné přístroje na měření srážlivosti krve a hladinu cukru v krvi. Vzhledem k Petrovým prodělaným závažným onemocněním je nezbytné, aby jeho lékař i na dálku pacientův stav sledoval. Naměřená data Petr posílá v běžných e-mailech prostřednictvím stacionárních družic systému Inmarsat do Prahy. Se svým lékařem je tak v pravidelném týdenním spojení. V případě akutní potřeby je však kontakt i častější.
MUDr. Martin Weiss, osobní lékař kapitána Ondráčka: Na druhé straně tam došlo k jiným věcem, jako jsou některé drobné úrazy při manipulaci s plachtami na lodi v těch velkých bouřlivých dnech, takže třeba v naražení žeber, úrazu nohy atd. Ale i ty situace přestál pan inženýr Ondráček velmi dobře díky jeho zdatné psychice.
Pražské nedělní odpoledne ve znamení Famelabu je v plném proudu. Na pódium nastupuje soutěžící číslo dvě, Jaroslav Zelenka z Fyziologického ústavu Akademie věd.
Jaroslav Zelenka: Předmětem mého výzkumu jsou mitochondrie. Představte si je jako baterky, které pohánějí naše tělo.
Tématem Jaroslavova vystoupení a samozřejmě také výzkumu jsou pozoruhodné zdroje energie pro náš organismus – součásti našich buněk, mitochondrie. I když měří pouhé tisíciny milimetru, tvoří sedm kilogramů naší celkové váhy. Háček je v tom, že stejně jako celý organismus, stárnou i naše mitochondrie. Cílem Jaroslavova výzkumu je odhalit, jak zajistit, aby nám mitochondrie vydržely co nejdéle.
Jaroslav názorně a dokonce s humorem objasnil způsob, jakým sleduje stav mitochondriální DNA pomocí speciálních molekulárních značek. Tak by se vědci měli dozvědět, jak naše tělo od sebe odděluje dobrou a chybnou mitochondriální DNA. Tak by mohli postoupit trochu dál i při hledání bájného elixíru mládí.
Michael: Sledujete jednotlivé mitochondrie?
Jaroslav Zelenka: Je to, jak jsem říkal …
Tereza: Sedm kilo, dámy, jo. To jsou jenom mitochondrie. Takže v klidu, žádná dieta. A dneska na zákusek.
Skutečný domovský přístav Singy a především jejího kapitána je v nenápadném bytě na sídlišti v Praze Stodůlkách.
Jarmila Ondráčková: Bylo to tak, o pět týdnů vyplul později.
Jarmila Ondráčková, Petrova manželka, tisková mluvčí Petrovy plavby kolem světa, autorka webovek Singy.
Jarmila Ondráčková: Pak vlastně hodně začal zpožďovat, protože mu odešel ten autopilot.
Jarmila nejlépe ví, jak technické potíže a nepřízeň počasí tvrdě postihly původní časový plán plavby.
Toto je nápaditá a zároveň názorná pomůcky, kterou si přináší sám, což je dáno podmínkami soutěže, soutěžící číslo tři, biochemik Aleš Dvořák z Fyziologického ústavu Akademie věd. Jeho účes nenápadně napovídá – Aleš je členem punkové skupin The Thampons.
Aleš Dvořák: … záleží na množství živin. Je to takový pomocný kolotoč, kde se …
Alešovo osobní i vědecké téma je punk. Spojuje pankáče s nezdravými nádorovými buňkami. Obojí jsou závislí na svém okolí. Tentokrát je řeč o nádorových buňkách a jejich živinách. Klíčový pojem – citrátový cyklus. Jakýsi kolotoč pro buněčné palivo – glukózu. Jeho názornou podobou je ostatně Alešův deštník. Výsledek cyklu – nepotřebný odpad a energie.
Jenže citrátový cyklus je plný složitých molekul, které Aleš sype na posluchače jako z rukávu. Objektem Alešova vědeckého zájmu je enzym izocitrát hydrogenáza 2. Alešova skupina zkoumá právě tento enzym. Jeho vyřazení z funkce by se mohlo stát klíčem k hubení nádorových buněk. Zatímco profesor Pačes se nechal zlákat k odborným dotazům …
Aleš Dvořák: … virovou transfekcí …
Michael: Ty jsi takový přirozený a usměvavý…
Michaela ovšem potkal osud pravděpodobně značné části publika.
Michael: … musím, přiznávám, že jsem se v tom trošku ztratil.
Co jedí námořníci na svých dalekých cestách po mořích a oceánech? Tuhle otázku museli řešit lodní kuchaři odjakživa. Také kapitán Ondráček na své plavbě kolem světa.
Filip (cituje P. Ondráčka): Dnes jsem si dal poprvé k večeři frankfurtskou polévku s chlebem. Rozhodl jsem se ale, že k hlavním jídlům chleba nebude. Nahradím jej bramborovou kaší. Té mám dost, ještě sto padesát porcí. Chleba mám místo sladkostí. Bude na dojídání hlavně v noci u kormidla.
Hradecká pekárna v Hradci Králové. Odtud pochází speciální chléb, který v dostatečném množství veze v podpalubí Singy Petr Ondráček. Přijeli jsme se podívat, jak vzniká. Na začátku jsme viděli přípravu důležité ingredience – vařená zrna slunečnice, lnu a žita, která spolu s indickým jitrocelem dávají chlebu zdravou vlákninu. Tím, že na sebe vážou vodu, dělají chléb vláčnějším.
Po vymísení těsto na tomto pásu asi dvacet minut zraje. Na dalších pásech se těsto skuluje a vyválí. Tento druh chleba se peče v plechových formách. Asi hodinu a půl chléb kyne při teplotě lidského těla a relativní vlhkosti vzduchu 60 %. Sázení do pece. Na pásu chléb nejprve projde zónou s teplotou 330 stupňů, pak pečení pokračuje při nižší teplotě celkem asi 75 minut. Upečený chléb se nechá asi šest hodin zbavit páry a pak se krájí na krájecím stroji.
Na balicí lince se částečně ručně, částečně strojově balí do vrstvené fólie s dvojitým svárem. Vzduch uvnitř balíčku se vyfoukne přetlakem oxidu uhličitého. Tento plyn zároveň vytvoří spolehlivou ochrannou atmosféru. Také díky němu má hradecký chléb Psyllium zaručenou minimální životnost jeden a půl roku.
Do Mramorového sálu Clam-Gallasova paláce vstupuje už čtvrtý soutěžící dnešního kola FameLabu – Ondřej Nešuta z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Tereza: A vy jste na sebe prozradil, že rád sportujete, máte rád film a cestování a pozor. Ondřej rád zkouší nová jídla z celého světa.
Ondřej Nešuta: Dámy a pánové, rád bych vám představil jeden zápas. Je to zápas …
Ondřej všechny sugestivně vtahuje do superzápasu „bakterie versus imunitní systém“. Zdá se, že bakterie získávají odolnost proti antibiotikům. Biochemici si však z imunitních systémů živočichů berou novou zbraň – antimikrobiální peptidy. Ty totiž účinkují tak rychle, že proti nim si bakterie nestačí vyvinout odolnost.
Michael: Jakmile si dáme ten lék, nestrávíme je – ty molekuly?
Při zvídavých otázkách porotců se dá jen těžko určit, zda se pouze snaží prověřit hloubku znalostí soutěžících, …
Martina Mašková: … pročistit svůj povrch, aby ta antibiotika nezabírala. Jak to dělají?
… anebo sami jako malé děti propadli zvědavosti a snaží se dozvědět víc.
Ondřej Nešuta: … třeba jsou schopny vylučovat látky, které to antibiotikum rozkládá.
Druhou polovinu dnešního startovního pole FameLabu vede konečně dívka. Tereza Tribulová z Vysoké školy chemicko-technologické.
Tereza Tribulová: Nejčastějšími příčinami poškození bývá voda, soli, řasy a plísně a již zmíněné opadávající omítky.
A Tereza coby chemický technolog restaurování památek s vervou seznamuje publikum s technikami a postupy, ukrytými v restaurátorských laboratořích.
Tereza Tribulová: … a také množství použitého pojiva.
Tereza dokonale využila propozic FameLabu, že přípustné jsou jednoduché, ale názorné pomůcky, které si však soutěžící musí sám přinést na scénu.
Tereza Tribulová: Naše práce je skutečně efektivní, kvalitní a garantuje dlouhodobost použitých oprav.
Prof. Václav Pačes: Tak jak potom tu novou omítku přizpůsobíte tomu, aby tam například …
A na chvíli se všichni čtyři pouštějí do vášnivé debaty o restaurátorských praktikách kolem nás.
Michael: … poskytnout radu pro lidi, kteří …
Martina Mašková: Jak dlouho tohle trvá? To, co jste popsala, celý ten proces od té analýzy omítky až po to, když se můžete vrátit do kostela opravit ji?
Tohle je ovšem vášeň zcela jiného formátu. Když se rozvášní oceán, vše suchozemské se stává nicotným. A když oceán přiživí pořádná tlaková níže, nemá to chybu. Zrodí se dokonalá bouře. Od jedince to chce opravdu velkou dávku kuráže, vypravit se sám po trase, kudy se prohánějí ty nejprudší vichry a bouře naší planety.
Proto se do zápasu s oceánem pouštějí raději týmy. Jako třeba při závodech jachet u východoaustralského pobřeží. Mezi jachtaři jde o jedny z nejtěžších.Trasa vede ze Sydney do Hobartu na Tasmánii. V roce 1998 závod dokončilo ze 115 lodí jen 44. Tento ročník měl tragické zakončení. Při prudké bouři se tehdy pět lodí potopilo, zahynulo šest jachtařů.
Moře na jih od Tasmánie patří podle nového označení k Jižnímu oceánu. Mohutný mořský proud Západního driftu bez překážek krouží kolem celé Antarktidy. Spolu se silnými západními větry tu vznikají největší vlny na Zemi. To jsou Řvoucí čtyřicítky. Tudy teď pluje také kapitán Ondráček se svou Singou.
A zatím uprostřed daleké Evropy vstupuje na pódium FameLabu už šestá soutěžící – Eva Šťastná z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Eva Šťastná: Steroidy z nás dělají muže – testosteron, mužský pohlavní hormon, a ženy, progesteron, estradiol – ženské pohlavní hormony. Věděli jste, že v lidském těle je sto gramů cholesterolu a zhruba gram si každý den vyrobíme? Já se ve své práci zabývám syntézou …
Eva Šťastná se věnuje přípravě neurosteroidu, který ovlivňuje zásobování buněk lidského mozku vápníkem. Jejich neurosteroid dokáže na povel ovládat buněčné vstupy pro vápník. A to bez nežádoucích vedlejších účinků, jaké mají jiné komerční přípravky. A navíc zlepšuje rozpoznávací schopnosti mozku a učení. Eviny neurosteroidy zřejmě ovlivnily pozornost obou porotců. A tak výklad absolvovali znovu – přehledněji.
Eva Šťastná: Ano, my syntetizujeme steroidy.
Michael: Takže jsou nebo nejsou to steroidy?
Eva Šťastná My syntetizujeme steroidy, které umějí ten receptor zavřít, a nemají vedlejší účinky. Na trhu existují látky, které umí receptor zavřít, nejsou to steroidy a mají vedlejší účinky.
Michael: Ano, už jsem tam.
Z neděle s FameLabem teď uděláme skok v čase o tři dny kupředu. Je středa 21. března. U nás je první jarní den. Ale na opačné polokouli právě teď probíhá drama plachetnice Singy a jejího kapitána.
Jarmila Ondráčková: Ahoj. Tak co, jsem ráda, že tě slyším o prvním jarním dnu …
Petr Ondráček: No já taky, že tě slyším v prvním jarním dnu. Ale první jarní den je pro mne katastrofický den.
Jarmila Ondráčková: Jak to?
Petr Ondráček: No protože od deseti večer včerejšího dne začala bouře. Ta se stupňovala. Až dopoledne to bylo 72 uzlů.
Jarmila Ondráčková: Ježišmarjá …
Petr Ondráček: Takže … A vysoký vlny, zalamovací. Tak jsem se rozhodl, že dám padákovou kotvu.
Padáková kotva je vrchlík z látky ve tvaru padáku, upoutaný na dlouhém laně, který se ponoří do vody a pomáhá udržovat příď lodi proti přicházejícím vlnám.
Petr Ondráček: Jak se to zdvihalo čím dál víc, tak v těch podmínkách už nevydržela hlavní plachta a totálně se roztrhala …
Sledujete unikátní záběry Singy, které v těchto dramatických chvílích dokázal kapitán Ondráček pořídit.
Petr Ondráček: Taky jsem pak za hodinu ztratil i tu padákovou kotvu, která se v těchto vlnách – urvalo lano. Ještě ke všemu teď odpoledne jsem se převrátil. Sice ne kolem dokola, asi jen na 180 stupňů. Takže na další vlně jsem se vrátil, ale mám tu neskutečný binec. Už jsem tu trochu uklidil.
Jarmila Ondráčková: A to´s byl teda vevnitř?
Petr Ondráček: V tuhle chvíli už jsem byl vevnitř.
Jarmila Ondráčková: No tak aspoň to.
Petr Ondráček: No uvidím, co po bouři dám dohromady. Ale musím se dostat do nějakého přístavu. To už je jasný, že musím zastavit.
O tom, co v bouři nedaleko Tasmánie potká kapitána Ondráčka a jeho Singu, jsme však tehdy v neděli v Clam-Gallasově paláci neměli ani tušení.
Matyáš Šíma: Spavá nemoc ohrožuje v Africe na šedesát miliónů lidí.
O spavé nemoci a jejím původci hovoří s jemným vtipem sedmý soutěžící, Matyáš Šíma z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Matyáš Šíma: … zbraní jsou převleky. Myš vypadá skoro jako člověk, že. Tedy aspoň co se imunitního systému týče. Proto ji můžeme použít jako vhodný model.
Model k prozkoumání reakcí našeho imunitního systému na mistrné převleky nebezpečné trypanozomy. A toho, jak tyto reakce souvisejí s naší genetickou výbavou. Zatím je Matyášův tým na začátku cesty. Až se jim v budoucnu podaří objevit mechanizmy, jak interaguje parazitický prvok s námi jako jeho hostitelem, pomůže to snad i k nalezení účinného léku proti nebezpečné spavé nemoci.
Matyáš Šíma: … teda hlavně, že jste neusnuli.
A dva genetici se spolu pouštějí do podrobnější mikrodebaty o trypanozomě. Odpoledne pokročilo a na pódium nastupuje i se svými početnými rekvizitami poslední, osmý soutěžící. Fyzikální chemik, Martin Strejc z Vysoké školy chemicko-technologické. Vědění prahnoucímu obecenstvu předvádí sérii experimentů o tom, jak se chovají různé látky za různých okolností.
Matyáš Šíma: Zkusíme, co se stane, když na balónek nalijeme kapalný dusík. Nikdo se nebojí. Pokus je bezpečný.
Pokusy byly zajímavé, ale samy o sobě přece jen nestačí. A porota to svými dotazy a hodnocením dává najevo.
Matyáš Šíma: Já jsem doktorand na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha a studuji fázové rovnováhy. Fázová rovnováha …
Až v této debatě se přece jen dovídáme něco víc o tématech Martinova studia.
Michael: Chybělo trošku, jak to souvisí přímo s vaším vědeckým zaměřením …
Martina Mašková: Mi tam taky chyběla nějaká jednotící nit. Proč to vlastně děláme …
Soutěžní vystoupení skončila, vyhlašuje se dvacetiminutová přestávka. Diváci si protahují ztuhlé klouby a pouštějí se do vzrušené debaty o tom, kdo ze soutěžících se komu líbil. A organizátoři rychle připravují projekci záznamu z loňského mezinárodního finále FameLabu v anglickém Cheltenhamu.
A mezitím ve vedlejším kabinetu hraběte Gallase porota pečlivě analyzuje a prodiskutovává jednotlivá vystoupení, jejich klady a zápory, aby z osmi vybrala těch pět, kteří postoupí do květnového národního kola.
Nigel Bellingham: Především se snažíme pomoci mladým lidem, aby si zdokonalovali své schopnosti, rozšířili své kontakty. A FameLab to umožňuje. Umění vyprávění o vědě, vyprávění pro laické publikum je pro vědce opravdu důležitou schopností.
Začíná závěrečný ceremoniál. Všichni účastníci dostávají od organizátorů malou upomínku na svou účast ve Famelabu. Profesor Václav Pačes za porotu hodnotí dnešní soutěž. Některá vystoupení byla lepší po vědecké stránce, jiná z hlediska podání publiku.
Tady je verdikt. Do národního kola postupuje bioinformatik Jan Kalina, molekulární biolog Jaroslav Zelenka, biochemik Ondřej Nešuta, chemická technoložka Tereza Tribulová a biochemička Eva Šťastná. Nejvíc diváckých hlasů dostala Tereza Tribulová a její restaurování památek. Uvidíme, kdo zvítězí 6. května v národním finále.
Své finále má před sebou i kapitán Ondráček. Zničená hlavní plachta však ukončila plány na plavbu kolem světa. Přesto jej budeme sledovat dál. Se Singou se vydá kolem souostroví Antipod na Nový Zéland.
Autor: Vladimír Kunz