Chat

RNDr. Ladislav Moučka
Po studiu elektroniky a vakuové fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK působil od roku 1969 do roku 1977 ve Výzkumném ústavu přístrojů jaderné techniky Tesla Přemyšlení. V roce 1975 úspěšně absolvoval postgraduální kurz na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze v oboru aplikace ionizujícího záření. Od roku 1977 se ve výzkumném ústavu v Běchovicích zabýval souřadnicově citlivými detektory ionizujícího záření. V roce 1986 nastoupil do Centra hygieny záření (současného Státního ústavu radiační ochrany) do Oddělení přírodního ozáření, kde se dodnes věnuje radonové problematice. Je vedoucím radonové expertní skupiny, zabývá se především radonovou diagnostikou objektů a šířením radonu uvnitř budov a vlivem moderních stavebních technologií na koncentrace radonu v objektu.
více v reportáži Radiace v Čechách z cyklu PORT
Záznam chatu z pátku 30. září 2011
Erok, Dobříš: „Kolik stojí proměření výskytu radonu v domě a jak dlouho to zhruba trvá?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Dobrý den! Měření radonu nejčastěji trvá jeden týden. Samozřejmě je někdy žádoucí znát delší časové průměry koncentrací radonu, třeba dv měsíce, rok a podobně. Cena týdenního měření se pohybuje od 2500 Kč do 4 tis Kč, podle počtu měřících bodů.“
Petr, Jičín: „Dobrý den, z mapy ČR vyplývá, že naše území bylo již z hlediska radiace dopodrobna prozkoumáno. Existují u nás nějaká "bílá místa"? Je podobně zmapován i celý svět?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Mapa prozkoumanosti vypovídá o riziku pronikání radonu z podloží do vnitřního ovzduší staveb. Tedy poskytuje informaci a vidítko pro to, jaké metody a technologie použít pro ochranu stavby proti radonu z podloží. Tedy velmi málo vypovídá (respektive nic nevypovídá) o tom, jaká koncentrace radonu je ve stavbě. To se nechá zjistit jen měřením!“
Marie, Praha 5: „Mohou se lidé vysokému záření časem přizpůsobit? Třeba pokud rodina bydlí v domě se zvýšeným výskytem radonu po celé generace?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Účinky radonu na lidské zdraví jsou pravděpodobnostním jevem. Nelze tedy říci: Žiješ v domě s vysokou koncentrací radonu - onemocníš rakovinou. Lze pouze konstatovat: čím větší koncentrace radonu, tím větší pravděpodobnost onemocnění rakovinou plic. Jiné účinky radonu zatím nebyly prokázány.“
Oman: „Jak to vypadá v současné době v ČR v oblasti státních dotací na ozdravná protiradonová opatření?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Legislativa umožňuje poskytnutí státní dotace na provedení protiradonových ozdravných opatření v případě bytů a rodinných domů s vysokými koncentracemi radonu (průměr ve všech obytných místnostech vyšší než 1000 Bq/m3) a postavených před rokem 1991.“
J. Klouček Praha: „Reportáž Portu se "trefila" do období, kdy se zájem obyvatel Prahy o záření poněkud zvýšil vzhledem k nálezu na hřišti v Podolí. Jak významně mohl předmět negativně ovlivnit zdraví lidí, trávících čas na tomto hřišti? Děkuji Vám“
RNDr. Ladislav Moučka: „Jsem přesvědčen, že zdravotní účinek související s tímto nálezem byl minimální. Nelze předpokládat, že by někdo obdržel významnou dávku z tohoto zdroje, mimo jiné i proto, že si lze jen těžko představit, že by někdo pobýval na tak malé lokalitě po dobu za kterou by významnou dávku obdržel.“
Jiří Horák: „Prý stačí pouze pořádně větrat. Kdo to může posoudit? Děkuji za odpoveď“
RNDr. Ladislav Moučka: „V každé místnosti se ustaví nějaká koncentrace radonu, která je výslednicí rychlosti jeho přísunu a na druhé straně ventilace. Je-li přísun radonu dost velký, ventilace nestačí. Pro ilustraci uvádím, že koncentrace v domě pro letní období, o kterém se předpokládá, že se hodně větrá, představují v průměru asi 70 % koncentrací pro zimní období, kdy se větrá podstatně méně. Důvěryhodné je pouze měření, žádným odhadům nelze věřit.“
obyvatelé okolí Příbrami: „Mohou být ohroženy domy v rozsahu 5 - 10 km od Příbrami? Jak je to s haldami, které se nechávají zarůstat kolem šacht zelení - a co šíření vodou, v půdě atp. prosím o odpověď, za kterou děkujeme.“
RNDr. Ladislav Moučka: „Ohroženy mohou být domy kdekoliv. Samozřejmě je větší pravděpodobnost, že koncentrace radonu bude větší v domě postaveném na pozemku s vysokým radonovým rizikem (indexem). Na druhé straně, i na pozemku s nízkým radonovým rizikem nacházíme domy s vysokými koncentracemi radonu.“
Jiří: „Proč je možné , že na sousedních pozemcích je naměřena hodnota radonu různá. Pozemky od sebe vzdáleny 20m. Mám na mysli hodnoty zařazené do indexu nízký a střední.. děkuji“
RNDr. Ladislav Moučka: „Vše je způsobeno geologií. Tedy na jedné straně je to zdroj radonu v zemině a daném místě a jeho nejbližším okolí. Tím zdrojem je Ra226, které se v různých zeminách a horninách vyskytuje v tůzných koncentracích. Dále pak závisí na možnosti transportu plynného radonu v zemině. V propustné zemině se radon šíří do větších vzdáleností, ale na druhé straně se také snadněji ze zeminy odvětrává. V případě domů je hlavním "motorem", který transort radonu způsobuje, tlakový rozdíl, "vyráběný" v domech komínovým efeltem. V úrovni podlahy stavby je zpravidla podtlak vzduchu a ten způsobuje, že vzduch z podloží (ve kterém jsou velké koncentrace radonu) je nsáván do budovy i nejmenšími netěsnostmi v podlahových konstrukcích.“
DAVID K.: „Dobrý den...dle pořadu v čt lze častým větráním snížit intenzitu radonu v domě...znamená to tedy že při dnešní vysoké poptávce po tepelných izolacích (zateplení a výměna oken) u stávajících budov ,vzniká docela vysoké riziko zvíšení koncentrace radonu v této budově, je tomu tak?.....je za to někdo zodpovědný?...je potřeba po zateplení radon přeměřit?...děkuji...“
RNDr. Ladislav Moučka: „Je tomu skutečně tak. Tím, že v domě vyměníte okna a dvěře za těsná, snížíte velmi významně ventilaci budovy a můžete "vyrobit" dům s vysokou koncentrací radonu. Je proto třeba být při takových rekonstrukcích obezřetný a v případě potřeby ošetřit i těsnost podlshových konstrukcí. Doporučuji měření radonu provést již před zateplením a počítat s tím, že po zateplení se situace ještě zhorší.“
Iva, Čelákovice: „Dávky při pořizování rentgenových snímků se neustále snižují. Znamená to, že se mohu nechat neomezeně vyšetřovat - například u zubaře?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Účinky záření jsou podle současných názorů bezprahové. To znamená, že pro dávku neexistuje žádná hladina, která by byla bezpečná a sebemenší dávka záření zvyšuje zdravotní riziko. S tímto vědomím je potřeba k aplikacím záření přistupovat. Na druhé straně diagnostické možnosti, které nám rentgenovo záření poskytuje, nejsou k zahození a většinou mají větší váhu než ono riziko ze záření.“
Josef P.: „Dobrý den, zajímalo by mě jak je to s předměty, které byly používány při těžbě uranu v dolech. Je záření při těžbě uranu dostatečně silné aby vyvolalo radiaktivitu například v krumpáči, který byl v dole používán ?“
RNDr. Ladislav Moučka: „V případě radioaktivity alfa, beta a gama nedochází k aktivaci ozařovaných materiálů. To znamená, že po ozáření se předměnty nestávají radioaktivními. S tím souvisí také častá otázka, zda škodí uchovávání potravin v prsotředí s vysokou koncentrací radonu. Odpověď zní Ne! Radon se z potravin zase vyvětrá. Radon je nebezpečný pouze při vdechování, v potravinách vadí o mnoho méně.“
Jiří Horák: „Jak je to, prosím, s radonem v okolních státech?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Stejně jako v České republice je radon diskutován i v ostatních státech. Vysoké koncentrace radonu v domech se vyskytují ve Skandinávii, Švýcarsku, Německu, ale i v Kanadě, USA, Číně či Indii. Zejména záleží na obsahu uranu v geologickém podloží.“
Sudoku: „Na jaké úrovni jsou v ČR znalosti ohledně radonu?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Česká republika pravidelně pořádá odborné konference na téma radon pro odborníky z celého světa. Čeští vědci o radonové problematice hojně publikují v impaktovaných vědeckých časopisech. Takže si dovolím říci, že na poměrně vysoké.“
Zdeněk, Přelouč: „Dobrý den. Jak je možné, že jednou radioaktivita léčí (jsou na tom založeny lázně) a že jindy značně škodí?“
RNDr. Ladislav Moučka: „V radonových lázních se v radonové vodě koupete, a radon, který unikne do ovzduší je rychle odvětrán ventilačními jednotkami. Nedochází tedy k hromadění dceřiných produktů v ovzduší místnosti a jejich následnému vdechování. Což je situace, ke které dochází v domech, a která je dlouhodobě riziková.“
Petr Sovak: „Toto je Váš první online-rozhovor?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Ano a je to zajímavá zkušenost.“
Jenda, Vyškov: „Dobrý den, existují ještě někde na světě podobně vysoké hodnoty záření z přirozeného pozadí jako u nás, nebo třeba i vyšší?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Ano, dokonce na mnoha místech. Záleží na tom, jaký zdroj máte na mysli. Co se týče ozáření způsobeného radonem, tak podobně vysoké nebo i vyšší hodnoty lze nalézt ve Švédsku, USA, Švýcarsku či Itálii. Nejedná se ovšem o velké lokality, ale třeba o jeden dva domy tam či onde. V některých zemích (např. Čína, Indie) jsou vysoké koncentrace izotopu radonu 220, zvaného thoron. Ozáření způsobené kosmickým zářením roste s nadmořskou výškou. Ozáření z přírodního pozadí gama je v celosvětovém průměru 0,057 mikroGy/h. Jsou ale oblasti, kde je řádově vyšší. Např. v Guarapari (Brazílie) dosahuje až 50 mikroGy/h, v Indické Kerale 2 mikroGy/h a v Ramsaru v Iránu až 10 mikroGy/h.“
Bohouš, Česká Lípa: „Shoduje se radonová mapa ČR s mapou výskytu rakoviny plic - je tam, kde nalézáme zvýšené záření z pozadí, i vyšší výskyt zhoubných nádorů?“
RNDr. Ladislav Moučka: „Takto jednoduše tento jev bohužel sledovat nelze - hlavní příčinou vzniku karcinomu plic je totiž kouření, proto mapa výskytu rakoviny plic se víceméně shoduje s mírou kouření v jednotlivých oblastech. Z tohoto důvodu se statistické studie provádějí jinak - na základě individuálně měřených koncentrací v domech se zjišťuje dávka, kterou jednotlivci od radonu obdrželi, a dlouhodobě se sleduje, na co zemřou. Tyto výsledky potvrzují škodlivost dlouhodobého pobytu ve vysokých koncentracích radonu.“
Eda, Příbram: „K čemu mi to bude, když zjistim kolik mám v domě radonu, když s tim stejně nemůžu nic dělat. Přeci nebudu celou zimu větrat!“
RNDr. Ladislav Moučka: „Větrání místností skutečně není nejvhodnější ani nejlevnější opatření proti radonu. Jsem přesvědčen, že v každém domě, kam proniká radon z podloží, lze koncentrace radonu snížit na doporučené hodnoty. Jak již zaznělo v reportáži, v současnosti je nejefektivnějším a nejlevnějším opatřením větrání podloží pod domem.“
Jana, Ostrava: „Proč se tedy stát o radon více nestará, když je tak hrozně nebezpečný!“
RNDr. Ladislav Moučka: „Nesouhlasím s Vámi. V současnosti již druhou dekádu probíhá státem řízený Radonový program, který umožňuje občanům požádat si o bezplatné měření v jejich domě. V rámci programu byly vyvinuty technologie na odstranění radonu z domů, zkonstruovány a otestovány nové přístroje umožňující přesnější měření radonu a produktů jeho přeměny. Snaha je co nejlépe informovat občany, včetně studentů na školách. Informační kampaně se propojují i s nabídkou měření, například nyní probíhá celorepublikové měření radonu ve školkách. Děkuji všem za otázky a přeji hezký slunečný víkend.“