Energie pod kontrolou
13. 5. 2011
V Evropě se spotřebuje čtyřikrát více energie na osobu než v Asii nebo Jižní Americe. Třicet procent energie pak využijí domácnosti – a minimálně šestnáct procent jí promrhají. V Manchesteru ve Velké Británii vědci pomáhají energii ušetřit. Nikoli však různými vylepšeními nebo nákupem nízkoenergetických domů či přístrojů s nízkou spotřebou. Snížit spotřebu chtějí díky změně vzorců chování konečného spotřebitele. V německém Mannheimu zase výzkumníci pracují na projektu zaměřeném na kontrolu spotřeby energie. Doma si můžete instalovat chytré spínače, které kontrolují některé přístroje, například pračku nebo mrazničku. Spínač pak vybere ten správný čas pro spotřebu.
V Evropě se spotřebuje téměř čtyřikrát více energie na osobu než v Asii nebo Jižní Americe. Třicet procent energie pak využijí domácnosti – a minimálně šestnáct procent jí promrhají.
V Manchesteru ve Velké Británii vědci lidem pomáhají energii ušetřit. Nikoli však různými vylepšeními v domě nebo nákupem nízkoenergetických domů či přístrojů s nízkou spotřebou.
Snížit spotřebu chtějí díky změně vzorců chování konečného spotřebitele. V rámci projektu Dehems zjišťují, jak lidé energie spotřebovávají i jak zacházejí s informacemi, které dostávají. Několik jednoduchých měřičů poskytuje v reálném čase informace o okamžité spotřebě.
Pukul Rana, koordinátor projektu Dehems, Manchester Digital Development Agency: Máme jednu základní sadu, která monitoruje veškerou spotřebu energie v domácnosti. Také ale máme další vybavení, které sleduje spotřebu jednotlivých přístrojů – je to měřič, který se zařadí mezi přístroj a zásuvku. To pak poskytne ještě mnohem podrobnější informace.
Také Fiona má základní sadu pro měření spotřeby elektřiny. Brzy ještě obdrží obdobnou sadu na měření spotřeby plynu.
Fiona Nicholls, dobrovolnice účastnící se projektu: Myslím, že teď už to dělám lépe. Kontroluji některé přístroje, které bych jinak vůbec nesledovala. Vidím totiž všechno na displeji – kdybych to na vlastní oči neviděla, nic bych s tím nedělala.
Když Fiona zapne rychlovarnou konvici, vidí, kolik energie spotřebuje a kolik to stojí. Fiona si proto chce sadu pořídit i po skončení projektu.
Pukul Rana, koordinátor projektu Dehems, Manchester Digital Development Agency: Naše poslední analýzy ukázaly, že pokusní uživatelé ušetří osm procent celkové spotřeby energie oproti stavu před začátkem projektu. Doufáme, že na konci projektu toto číslo zdvojnásobíme a nakonec dosáhneme až dvaceti procent úspor.
V německém Mannheimu výzkumníci pracují na dalším projektu Evropské unie, zaměřeném na kontrolu spotřeby energie. Pan Nagy se vrací domů z práce. Ale i když tu nebyl, jeho domácnost energií šetřila.
Anke Weidlich, koordinátorka projektu Chytrá domácnost/Chytrá síť: Doma si můžete instalovat chytré spínače, které kontrolují některé přístroje, například pračku nebo mrazničku. Spínač pak vybere ten správný čas pro spotřebu.
Stačí naplnit pračku prádlem a jít třeba do práce. Jakmile cena energie uvedená na internetu klesne, elektřina se zapne.
Robert Nagy, dobrovolník projektu Chytrá domácnost/Chytrá síť: Díky tomuto systému jsem změnil způsob užívání spotřebičů. Nyní je zapínám jindy, protože nejdřív zkontroluji, kdy budou ceny nižší. Hodně tak ušetřím.
Pan Nagy ale také využívá více energie z obnovitelných zdrojů. Spínač zapíná jeho přístroje, jakmile je k dispozici energie ze solárních panelů nebo z větrníků. Když je tedy větrno nebo slunečno, je energie levnější než jindy, takže je výhodné ji spotřebovat přesně v tuto dobu. Současné technologie to již umožňují. Některé domy zařazené do projektu si solární energii dokonce vyrábějí samy.
Anke Weidlich, koordinátorka projektu Chytrá domácnost/Chytrá síť: Pokud máte na střeše fotovoltaickou elektrárnu, můžete dodat energii do sítě. V některých čtvrtích ji můžete prodat přímo svému sousedovi.
Na jihu od řeckých Athén v městečku Lavria zase stojí dům, který je už na vnějších dodávkách energie naprosto nezávislý. Veškerá energie se tu vyrábí pomocí vlastních slunečních nebo větrných generátorů.
Ioannis Paspaliaris, metalurg, Národní technická univerzita, Athény: Tyto zdroje ale bohužel nevyrábějí energii ani plynule, ani stále – a to je problém. Výroba nemusí vždy odpovídat spotřebě budovy. Někdy je vyšší, někdy nižší. Když je tedy výroba vyšší, musíme energii skladovat, když je výroba nižší, můžeme uloženou energii využít.
Ukládání energie v bateriích není vhodné – bylo by jich třeba příliš mnoho, baterie navíc mají jen krátkou životnost. Přebytečná energie se tedy využije k elektrolýze vody – vyrobí se tak vodík, který se pak skladuje.
Ioannis Paspaliaris, metalurg, Národní technická univerzita, Athény: Takto nevytváříme vůbec žádné skleníkové plyny. Spalováním vodíku, nebo jeho využitím v palivových článcích, vzniká jen čistá voda, nikoli oxid uhličitý.
Výzkumníci chtějí v tomto projektu vypracovat způsob integrace vodíkového hospodářství do jednotlivých domů, velkých budov i celých čtvrtí. Vodíkové domy by ovšem byly účinnější, pokud by se stavěly jako nízkoenergetické. Když budova spotřebuje málo energie, pak celý systém, který má vyhovět jejím energetickým nárokům, je menší, a tedy i účinnější.
Uspořit energii je tedy možné nejrůznějšími způsoby. Každý z nich k racionální spotřebě přistupuje jinak. A každý z nich je vítán. Všechny také vyžadují určitou změnu našeho chování. Náš dům pak ale bude k životnímu prostředí mnohem přátelštější.
Autor: Šárka Speváková