Budoucnost budoucnosti
3. 11. 2010
V pražské galerii DOX se pokoušeli vyzkoumat, jaká bude naše budoucnost. Oslovili řadu světových umělců a vědců, aby svou vizí budoucnosti přispěli do otevřené debaty. Součástí audiovizuální výstavy zahrnující model města i interaktivní román se stal také dvanáctihodinový maraton přednášek. Přední čeští myslitelé i novináři se zamýšleli nad budoucností ze všech možných hledisek, od filozofie přes životní prostředí, náboženství a politiku až k vědě a novým technologiím.
Všichni vlastně žijeme v budoucnosti. Minulost nám dochází až později, přítomnost je zase nepolapitelná. Představa budoucnosti obsahuje všechno, čeho se bojíme, v co doufáme, co zamýšlíme. Když si představujeme, co s námi bude, dozvídáme se o sobě nejvíc. O stavu naší přítomnosti se můžeme hodně dozvědět z projektu s názvem Budoucnost budoucnosti, který právě probíhá v pražském Centru současného umění DOX.
Jaroslav Anděl, umělecký ředitel, Centrum pro současné umění DOX: Je to nejen o budoucnosti, ale také o našem vztahu k budoucnosti, a to nejsou úplně identické věci. Proto jsme udělali mezinárodní výzkum a zaměřili jsme se na umělce, kteří se tomuto tématu v posledních letech hlouběji věnovali.
Favoritem výstavy je skupina Terreform One, neziskové sdružení architektů, vědců a umělců, kteří vyvíjejí nové přístupy k urbanismu.
Joachim Mitchell, zakladatel Terreform One: Jsme první architektonická kancelář, která si založila molekulárně biologickou laboratoř a začala experimentovat s regenerativní medicínou a tkáňovým inženýrstvím. Položili jsme si otázku: Jak by to vypadalo, kdyby architektura a biologie splynuly?
Domy, které samy vyrostou z prasečích buněk, auta, která patří všem, soběstačný New York s farmami na střechách a Manhattan z lisovaných odpadků. Tyto nápady zní šíleně, ale vycházejí ze současných technologií a potřeb udržitelného vývoje.
Jaroslav Anděl, umělecký ředitel, Centrum pro současné umění DOX: To není jenom taková ta utopie, vize, fantazie. To je samozřejmě velmi populární a dlouhodobé téma v architektuře, těch utopických vizí, projektů, ale tady se to opírá o velmi konkrétní otázky, ale i velmi konkrétní řešení.
Obnovitelné zdroje energie, přátelská doprava, vertikální farmy a bydlení spojené s infrastrukturou, tak by podle Terreform One měl vypadat Brooklyn za sto let. Tento model vytvořila skupina speciálně pro výstavu v DOXu.
Jaroslav Anděl, umělecký ředitel, Centrum pro současné umění DOX: Jeden z těch konceptů je řešení městské dopravy pomocí velkých balónů, a to je koncept, který byl velmi populární na konci 19. a začátku 20. století. Tady je nádherný příklad, jak přístup skupiny Terraform One spojuje minulost s přítomností a budoucností, protože hledá inspiraci i v minulosti, v různých konceptech, formách, jak by se mohly využít dnes.
V roce 1901 si žena jménem Carrie vybrala čtyři muže, aby ji svedli, každý svou vlastní verzí nadcházejícího století – to je téma interaktivního románu Normana Kleina.
Jaroslav Anděl, umělecký ředitel, Centrum pro současné umění DOX: On vlastně soustředil obrovskou databázi ilustrací, fotografií, koláží z konce 19. a 20. století, a o tom vlastně vytvořil román, který je interaktivní, který vlastně můžete rozvíjet podle svého zájmu.
Dalším interaktivním projektem je Antologie umění, kde umělci a teoretici odpovídají na otázku, jak si představují dosud neznámé umění. Každý účastník mohl přizvat dalšího tvůrce, a tak se vznikla experimentální webová antologie bez kurátora.
Další projekty výstavy se pokoušejí pohlížet na současnost z perspektivy budoucího věku. Je tu rozhovor s ředitelkou muzea z roku 2058, která vysvětluje vývoj, jakým vystavování prošlo za padesát let od roku 2008. Projekt „A Terv – Plánování“ jsou tři čísla časopisu z roku 2011, 2036 a 2048, která prý v daných letech opravdu vyjdou. Mají ověřit správnost našich představ o budoucnosti.
Jaroslav Anděl, umělecký ředitel, Centrum pro současné umění DOX: Nejsou to nějaké utopické chiméry, ale věci, které přímo reflektují naši současnost.
Kritikou současnosti se zabývá fiktivní tajná Společnost modré žáby. V roce 2040 její členové vzpomínají na rok 2010 jako na dobu mravního temna, kdy jen tupý pragmatismus a konformita umožňovaly přežít.
Jaroslav Anděl, umělecký ředitel centra pro současné umění DOX: Součástí výstavy Budoucnost budoucnosti je projekt, který jsme nazvali Dvanáct hodin budoucnosti – maratón myšlenek, ideí, tezí.
Změna paradigmatu. Výzvy společnosti v přechodu. Ekonomický model v krizi. Výzvy životního prostředí. Demokracie unavená nebo ohrožená? Reflexe vědy a technologie. Boj o veřejný prostor a nová média. Cesty k zachování lidské důstojnosti. Taková byla témata maratonu vrcholícího přednáškou světoznámého sociologa Zygmunta Baumana.
Jaroslav Anděl, umělecký ředitel, Centrum pro současné umění DOX: Víme, že jsou i takové ty postoje – musíš žít v přítomnosti, abys žil plně, není to tak docela pravda. Kdybychom žili čistě jenom v přítomnosti, tak bychom se zbavili toho, co nás dělá lidmi.
Joachim Mitchell, zakladatel Terreform One: Tady to je, tady to narostlo. Chystáme velkou show v Praze a rozhodli jsme se ji postavit před katedrálu, aby se náboženství střetlo s domem z masa.
Má smysl ptát se, zda budoucnost má budoucnost? Filozofové říkají, že tak vytváříme naději.
Autor: Bára Kopecká