Chat
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.
Pracuje na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Je uznávaným odborníkem v oboru nelineární mechaniky, mechaniky kompozitů a spolehlivosti konstrukcí. Založil a vede výzkumné centrum CIDEAS (Centre for Integrated Design of Advanced Structures), které sdružuje přes 200 výzkumných pracovníků ze tří vysokých škol a na jehož činnosti se podílejí tři největší stavební firmy v České republice. Je autorem nebo spoluautorem sedmi monografií, více než 250 statí ve vědeckých časopisech a sbornících z konferencí a více než 100 odborných prací a expertních posudků, jako je prognóza ztrát předpětí v kontejnmentu JE Temelín, konstrukce SAZKA Arény, výpočet stavů napětí a porušení Karlova mostu, analýza stavu napětí a poškození kontejnmentu JETE a řady dalších.
více v reportáži Rekonstrukce Karlova mostu z cyklu PORT
Záznam chatu ze středy 29. září 2010
Petr, Znojmo: „Dobrý den. Vytvářejí se při rekonstrukci všech mostů podobné výpočetní modely, jako při opravě Karlova mostu?“
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.: „Dobrý den. Stručná odpověď je ano, používají. V současné době je modelování zdiva, zejména historického, věnována ve světě obrovská pozornost. Vytvářejí se modely víceúrovňové (nejprve pro základní materiály, pak pro základní skladby zdiva až po celé konstrukce) a multifyzikální (hygro-termo-mechanické). Např. při ověřování výpočtu na účinek nárazu plavidla (2300t)do KM jsme výsledek porovnávali s výpočtem srovnatelné stavby ve SRN. Při posuzování příspěvků pro prestižní zahraniční časopisy se setkáváme nejen s celou řadou nových modelů, ale i s novými nedestruktivními diagnostickými přístupy, jež umožňují most prozkoumat zevnitř.“
Lenka, Liberec: „Dobrý den, nevíte, jak se na rekonstrukci Karlova mostu dívají zahraniční renomovaní odborníci?“
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.: „Pokud jde o realizaci opravy, nejsem v ní přímo angažován. Připravovali jsme podklady pro rekonstrukci (výpočty o stavu nětí a poškození). Pokud je mi známo, proti koncepci opravy samé (tři etapy I-zajištění stability některých základů pilířů, II-zabránění průniku dešťové vody do mostu, III-oprava pláťě,kleneb a pilířů) nejsou zásadní výhrady. Kritické připomínky se objevily k některým detailům provádění zábradelních zdí. Negativní stanovisko vyjádřil např. Jürg Schweizer, President, Baukolegium Munster. Podrobnosti, bohužel, mi nejsou známy.“
Beata M., Beroun: „Je možné i v dalších pilířích vybudovat klenby podobné Velflíkovým?“
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.: „Nepochybně ano. Velflíkovy klenby ovšem vznikly po velké povodni v r. 1890, kdy došlo ke zřícení tří kleneb a k poškození dvou pilířů. Pevně věřím, že k havárii tohoto rozsahu, která by dala důvod k dalšímu vylehčení mostu při opravě, nedojde.“
David z Mostu: „Dobrý den, jakou úlohu dnes hraje modelování staveb a kostrukcí? Provádí se vždy, nebo jen v mimořádných situacích?“
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.: „Počítačové modelování je v současnosti běžnou součástí navrhování konstrukcí. Samozřejmě že spolehlivost, bezpečnost a životnost jednoduchých staveb je prokazována jednoduchými výpočetními prostředky, pro náročné konstrukce jsou používány rafinovanější nástroje. A nemusí jít vždy jen o mimořádné situace. I při těchto možnostech by se nemělo zapomínat na inženýrský úsudek. Ne vždy, co "vyleze z počítače", musí být správný výsledek. U složitých konstrukcí je důležitá i verifikace výpočtu (jiným výpočetním modelem-programem) a validace (experimentálně).“
Marie, Brno: „Sleduji, že firmy nabízejí stále nové a nové stavební materiály, využívají nanotechnologií apod. Do jaké míry můžeme takovým maeriálům věřit?“
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.: „Jednou věcí je fakt, že nové technologie, včetně nano, pronikají i do stavebnictví. Vezmeme-li za příklad beton, najdeme celou čadu technoligií umožňujících dosáhnout mimořádné kvality- High Performance Concrete, pevnosti (HSC), i ultra vysoké pevnosti (UHSC). Je to díky příměsím a přísadám, které výrazně mění pórovou strukturu betonu. Tak se dostáváme i u betonu na nanoúroveň. Existují již i výpočetní modely, které popisují hydrataci betonu od nejnižších rozměrových úrovní až po beton jako celek, včetně vývoje hydratačního tepla. To vše ovšem neznamená, že údaje poskytované výrobcem musí být vždy na 100% spolehlivé. Mnohdy není třeba k dosažení kvality díla hledat nejnovější vymoženosti techniky a technologie, stačí dodržovat osvědčené postupy.“
Irena: „Dobrý den. Dá se z rozboru zjistit, z čeho je most postaven ? Mám na mysli samozřejmě ty vejce, co nás učili ve škole a nyní jsem slyšela, že to není pravda. Je a nebo není ? Děkuji za odpověď.“
Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.: „Dobrý den, domnívám se, že se k Vaší otázce v pořadu jednoznačně vyjadřuje Ing. Miroslava Novotná, CSc. z Vysoké školy technologické v Praze. Zatím nikdo existenci vajíček ani jiných organických materiálů ve zdivu KM neprokázal. V opačném případě by došlo spíše ke zhoršení kvality malty. K podobnému závěru došli i pracovníci PřF UK v Praze. Prokázala se naopak přítomnost vysoce pevných hydraulických pojiv, která se používala již ve starověku tam, kde se dnes používá beton. Jsou typické např. pro výplňové opukové zdivo KM. I v tomto případě se odborníci v detailech, nikoliv však v principu, mírně liší.“