Úsporná města
28. 4. 2010
Kanceláře, obchodní centra a domácnosti budoucnosti by měla být čistá a zelená – u budov by se mělo počítat s inovativním a inteligentním provedením, které sníží spotřebu energie na minimum. Stavby nyní spotřebovávají téměř polovinu veškeré spotřeby energie, takže pokud se vyřeší problém budov, vyřeší se i energetický problém země.
Více než polovina populace dnes žije ve městech a tento trend bude i nadále pokračovat. Budovy ale spotřebovávají téměř polovinu veškeré vyrobené energie. Kanceláře, obchodní centra i domácnosti by tedy v budoucnu měly mít inteligentní provedení, které sníží spotřebu energie na minimum.
prof. Zerrin Yilmaz, Technická univerzita v Istanbulu, Turecko: Tyto high-tech mrakodrapy se složitými automatickými systémy spotřebovávají dost energie. Přitom je tu spousta možností k jejímu snížení pomocí různých pasivních strategií.
Pasivní systémy pomáhají udržet tu správnou teplotu i bez strojů. Topení však obvykle nepředstavuje problém, tím je chlazení.
Ursula Eicker, koordinátorka projektu EU CITYNET, Stuttgartská univerzita aplikovaných věd, Německo: Tady v řízeném prostředí zkoumáme různé druhy stínění a celé jejich systémy. Například tady máme dvojité fasády, kde za první fasádou je druhá vrstva, a tam zkoumáme proudění vzduchu, tedy kolik čerstvého vzduchu se dostane do kanceláří.
Německý postdoktorand Tobias pracuje se svými tureckými kolegy na skutečném příkladu rozvoje města. Ve větrném tunelu se nachází model nově postaveného centra Instanbulu, i s jeho výškovou kancelářskou budovou, obchodními centry a byty. Proudění kouře pomáhá zobrazit, jak je mrakodrap ovlivněn prostředím. Drobné senzory v modelu měří tlak vzduchu.
Tobias Schulze, Ph.D. student, Istanbulská technická univerzita: Rozložení tlaku je důležité pro sledování větrání v budovách. Na návětrné straně máme kladný tlak a na závětrné straně podtlak. Rozdíl v tlaku na obou stranách vytváří proud vzduchu uvnitř budovy, což může být důležité nejen pro větrání, ale také pro ochlazování budovy.
Modelování také pomáhá přinést úspory v osvětlení. Díky umělé obloze se získá přehled o tom, jak se energie pro topení i chlazení využije v celé městské oblasti, jako třeba v parku Scharnhauser u Stuttgartu. Svítivost lampy se může měnit, aby lépe napodobila skutečné Slunce. Na modelu se ukáže, jak se rozdílné části budov přesunují během dne ze světla do stínu. Výzkumníci také zjišťovali, jak vzdálenost mezi budovami ovlivňuje množství záření. To pak přineslo úspory energie i těmto kancelářím.
Ursula Eicker, koordinátorka projektu EU CITYNET, Stuttgartská univerzita aplikovaných věd, Německo: Obloha nikdy není úplně stejně jasná, obvykle máte jasnější oblasti vystavené Slunci, horizont je také jasnější. Musíme být schopni tuto situaci realisticky napodobit, abychom zjistili, jestli bude v budově dost světla.
To nejlepší řešení je nutné najít už ve fázi projektu. Díky pečlivému plánování se pak může uspořit až polovina energie. Úspory jsou však také sociální problém. Mnoho energie se spotřebuje na větrání a svícení, i když v budově téměř nikdo není. Každý z nás se proto musí naučit šetřit – a to nejen doma, ale i v zaměstnání.
Autor: Šárka Speváková