Prales v karbonu
13. 1. 2010
Karbonský prales existoval před více než třemi sty milióny let – a přece jeho stopy máme nadosah. Leží jen pár metrů pod povrchem v západních Čechách, nedaleko Rokycan. Je to vyhlášené místo pro paleontology na celém světě. Kdysi rovněž stávala na místě dnešních Krušných hor obrovská sopka. Supervulkán. A ten jednoho dne vybuchl. Gigantická exploze vychrlila do ovzduší ohromné množství popela, který v mnohametrové vrstvě pokryl krajinu. A právě proto nyní mají vědci možnost jej odkrýt a zjistit, jaké rostliny se v karbonském pralese vyskytovaly.
Vydejte se teď s námi do nepředstavitelně vzdálené minulosti. Dělí nás od ní 330 miliónů let. Stopy toho pradávného světa přitom máme nadosah. Leží jen pár metrů pod povrchem. Místo našeho setkání s pravěkem leží v západních Čechách, nedaleko Rokycan. Téměř na dohled od obce Radnice leží na vyvýšeném místě lokalita Ovčín. Je to vyhlášené místo pro paleontology na celém světě.
Sestupujeme k jezírku, pozůstatku po povrchové těžbě černého uhlí. Ne, nejde o omyl. V této lokalitě se donedávna těžilo černé uhlí přímo na povrchu. Jsme totiž v radnické kamenouhelné pánvi. Lokalita Ovčín je známa také pod přezdívkou České Pompeje. Zdejší krajinu stihl podobný osud, jako slavné město z dob antického Říma. Jenže mnohem dříve. Právě před 330 milióny let.
Mgr. Milan Libertin, paleobotanik, Národní muzeum v Praze: V podloží této uhelné sloje se nacházejí fosiliferní vrstvy, v nichž se právě nacházely rostlinné zkameněliny. Proto jsme zde před šesti lety začali tento výzkum.
Před milióny let stávala na místě dnešních Krušných hor obrovská sopka. Supervulkán. A ten jednoho dne vybuchl. Gigantická exploze vychrlila do ovzduší ohromné množství popela, který v mnohametrové vrstvě pokryl krajinu. Dokonce i na těchto místech, vzdálených od sopky 120 kilometrů. Vrstva popela pohřbila všechno živé. Celý tropický prales, který tu rostl. Čechy se totiž tehdy nacházely v oblasti rovníku. A doba, o níž hovoříme, patří do prvohor a nazývá se karbon. Právě tehdy vznikaly první tropické pralesy s bohatostí života, která se poprvé přiblížila té dnešní.
Zhuo Feng, Ph.D., Junnanská univerzita, Kunming: Stan, I’ve found something new.
Nejvyšší patro pralesa tvořily stromovité plavuně a kordaity. Spodní patro patřilo především stromovitým kapradinám a přesličkám i nižším plavuním. Jedinečnost lokality Ovčín spočívá v tom, že vrstva sopečného popela tehdejší vegetaci i živočichy dokonale zakonzervovala. Paleontologové tu nalézají velké části zkamenělých rostlin, dokonce i celé, mnohametrové jedince.
Doc. RNDr. Stanislav Opluštil, Ph.D., Ústav geologie a paleontologie, Přírodovědecká fakulta UK v Praze: Toto je krásný nález – přesličky rodu Sphenophylum. Ta tvořila podrost karbonského pralesa. V tom podrostu pak rostla celá řada dalších druhů. Například tato semenná kapradina rodu Sphenopteris. A naopak tato vymřelá kapradina rodu Corinepteris byla schopná šplhat po kmenech karbonských rostlin, karbonských stromů do výše několika metrů. Asi největší vzácností je tady tento nález pavouka, kterého našel čínský kolega hned první den výkopu, který samozřejmě žil v karbonském pralese. Vidíme zadeček, jednu nožičku, která se nám zachovala, a kousek hlavohrudi.
České Pompeje jsou výjimečné i v tom, že zasypaná vegetace zůstala na svých původních místech a nebyla poškozena pozdějším transportem. Výzkumů, které tu probíhaly loni v létě, se zúčastnili také vědci z Junnanské univerzity v čínském Kunmingu. Podobné lokality jsou totiž dosud známy jen z Německa, Španělska a Číny.
Autor: Vladimír Kunz