Biologická léčba
8. 10. 2008
Při léčbě rakoviny se až donedávna běžně užívaly jen tři metody: chirurgické odstranění nádoru, radioterapie a chemoterapie. Nové poznatky o biologii buňky nyní umožnily vývoj tzv. „biologických“, nebo také „cílených“ léků. Zatímco cytostatika ovlivňují nejen nádorové buňky, ale i buňky zdravé, což má mnoho nežádoucích účinků, je biologická léčba zaměřena pouze na buňky tumoru. Je to nejmladší forma terapie, kterou nyní mají onkologové k dispozici. Její princip spočívá v tom, že se ušije na míru monoklonální látka toho nádoru, který má na povrchu určitý antigen. Lék pak postihuje jen nádorové buňky s daným receptorem a téměř vůbec nepoškodí zdravý organizmus, má tedy minimum nežádoucích účinků. Jejím hlavním problémem však zatím zůstává obrovská nákladnost. Lékaři ale tvrdí: Nemocným významně prodlužuje život.
V České republice onemocní zhoubným nádorem více než sedmdesát tisíc lidí za rok – a tento počet nestále stoupá. Úmrtnost na rakoviny však naštěstí vykazuje zcela opačný trend – neustále klesá. Léčba rakoviny totiž za poslední desetiletí značně pokročila.
Co je to vlastně rakovina? Lékaři říkají: Porucha vývojového cyklu buňky. Každá buňka má v genetické informaci určeno, jak se dělit, jak pohybovat a kdy zemřít. Porušením této informace se zahájí neřízené dělení a vzniká nádor. Obranné mechanizmy imunitního systému již nedokáží rakovinné buňky likvidovat.
K základním možnostem léčby zhoubných nádorů patří chemoterapie, chirurgická léčba a ozařování.
Doc. MUDr. Petra Tesařová, Ph.D., onkoložka, Onkologická klinika, 1. LF a VFN v Praze: Chemoterapie v principu funguje tak, že postihuje všechny rychle se dělící buňky – i zdravé buňky, i buňky nádoru, jenom buňky nádoru nejsou schopné se z postižení chemoterapií vzpamatovat tak efektivně, jako buňky zdravé. A to je princip efektu chemoterapie.
Tato léčba však má nepříjemné vedlejší účinky. Pacienti například ztrácejí vlasy a mají zažívací potíže. To proto, že buňky ve vlasových kořenech a výstelka zažívacího systému jsou tvořeny rychle se dělícími buňkami. Pacienti jsou také náchylní k infekci, hodně krvácí, cítí se slabí a unavení. Všechny tyto následky chemoterapie jsou však dočasné a po ukončení léčby vymizí.
U některých typů nádorů se na povrchu nádorových buněk vyskytují hormonální receptory. A právě zde je pak vhodná léčba hormonální.
Doc. MUDr. Petra Tesařová, Ph.D., onkoložka, Onkologická klinika, 1. LF a VFN v Praze: To je léčba nesmírně efektivní, má méně nežádoucích účinků než chemoterapie, dá se podávat dlouhodobě, je více cílená k jednotlivým nádorovým buňkám, méně poškozuje buňky zdravé a je ideální, pokud se může s chemoterapií zkombinovat.
Úkolem chirurgické léčby je vyjmout celý nádor s dostatečným lemem zdravé tkáně, určit stadium nemoci a zpřesnit tak následnou léčbu. Vedlejší účinky jsou podobné jako u jiných operací, záleží na závažnosti a rozsahu. Dnes je však snaha provádět ty nejšetrnější zásahy. V některých případech pacienti odcházejí už za den nebo dva domů.
Radioterapie je jednou z nejúčinnějších metod léčby rakoviny. Využívá se zejména citlivosti buněk zhoubných nádorů na ionizační záření. Radioterapie působí vždy lokálně v závislosti na velikosti ozařovaného pole. Radioterapie však také znamená pro organizmus určitou zátěž, proto se pacienti mohou cítit unavení a nevýkonní, jsou rovněž více ohroženi infekcemi. Ozařování může způsobovat i nevolnost a zvracení.
K doposud známým způsobům léčby zhoubných nádorů však nyní přibyla ještě čtvrtá možnost – biologická léčba. Biologická léčba – někdy také zvaná imunoterapie nebo cílená léčba – využívá k boji proti nádoru vlastního imunitního systému organizmu. Tomu se však bez pomoci nemusí podařit určit rakovinné buňky jako nepřátelské. Látky, které biologicky podpoří imunitní reakce organizmu, je naštěstí možné vyrobit i v laboratoři. Patří k nim interferony, interleukiny a monoklonální protilátky. K cílené léčbě se počítají i vakcíny a genová terapie. A tak se biologická léčba zaměří na opravu, povzbuzení a zlepšení kvality imunitní odpovědi organizmu.
Doc. MUDr. Petra Tesařová, Ph.D., onkoložka, Onkologická klinika, 1. LF a VFN v Praze: Biologická léčba je vlastně nejmladší způsob onkologické terapie. Je to nejcílenější a nesofistikovanější forma terapie, kterou máme k dispozici, kdy se monoklonální protilátka ušije na míru toho nádoru, který má na povrchu určitý antigen. A proti tomu antigenu je monoklonální protilátka zaměřena.
Nyní si názorně ukážeme jeden příklad, jak biologická léčba pomocí monoklonálních protilátek funguje.
V České republice je rakovina prsu nejčastějším nádorovým onemocněním u žen – každý rok je nově diagnostikována u šesti tisíc z nich. Prsní žláza se skládá z lalůčků mléčné žlázy, kde se produkuje mléko, a z mlékovodů, které mléko vedou k bradavce. U téměř devadesáti procent žen s rakovinou prsu se vytvoří nádor právě na mlékovodech. A u téměř pětiny žen nastává toto urychlené dělení buněk následkem působení bílkoviny zvané HER II. Tato bílkovina se nachází na povrchu buněk a spojuje se s dalšími proteiny, které tu jsou běžně přítomné. Poté společně posílají instrukce do centra.
Pokud je přítomno příliš mnoho bílkoviny HER II, více se jí spojí s dalšími bílkovinami a spouští tedy více signálů, které buňce přikazují růst a dělit se. A tak vzniká nádor. Vytvořil se proto, že vzniklo příliš mnoho bílkoviny HER II. Skutečnost, že je nádor HER II pozitivní, zjistí lékaři po vyšetření krve v laboratoři. HER II pozitivní nádory jsou obvykle velmi agresivní. A zde může v léčbě pomoci biologická látka, zvaná trastuzumab. Je to monoklonální protilátka, tedy protilátka speciálně vytvořená proti jediné bílkovině. Cíleně se zaměřuje na HER II.
Trastuzumab funguje tak, že se naváže na receptory HER II, které se nacházejí na povrchu rakovinné buňky. To pak spustí další pochody, které vedou ke zničení nádorových buněk, a tedy ke zmenšení nádoru. Mechanizmy jsou různé a dosud se zkoumají. Monoklonální protilátka ale nejspíše tlumí tvorbu bílkoviny HER II. Posiluje také imunitní buňky, které napadají buňky nádorové. Monoklonální látka nakonec vyvolává buněčnou smrt nádorových buněk.
Navíc od začátku října je u nás k léčbě karcinomu prsu k dispozici další biologický preparát lapatinib, který umožňuje pokračovat v biologické léčbě i pro ztrátě účinnosti nebo selhání trastuzumabu.
K možným vedlejším účinkům patří nežádoucí vliv na srdeční činnost, kterou je třeba v průběhu léčby kontrolovat ultrazvukovým vyšetřením srdce. Největší problém biologické léčby je však jiný.
Doc. MUDr. Petra Tesařová, Ph.D., onkoložka, Onkologická klinika, 1. LF a VFN v Praze: Jejím hlavním problémem je obrovská nákladnost, takže často se mluví o finanční toxicitě léčby, ale samozřejmě v těchto případech je ta terapie indikovaná a žádná finanční oběť není dostatečně velká pro to, aby se zachránil život mladé ženy.
Vědci dále zkoumají složitý imunitní systém, aby našli další látky, které pomohou tělu k tomu, aby si pomohlo samo. Biologická léčba se již nyní používá i na autoimunitní onemocnění, jako je třeba revmatoidní artritida nebo některé druhy zánětů střev. Lékaři ji proto nazývají „léčbou 21. století“.
Autor: Šárka Speváková