Transgenesis – Umělci v laboratořích
31. 10. 2007
Vědci by rádi popularizovali vědu a umělci zase chtějí stvořit vyzrálé dílo, symboly, otázky, pocit … Porozumí si spolu? Rozdíly mezi laboratoří a galeriemi mizí. Mikroskopy, buňky i nejnovější technologie přešly do rukou umělců. Vznikl festival ENTER3 a jeho součást – výstava Transgenesis.
Denisa Kera, kurátorka výstavy TRANSGENESIS 2007: Co vzniká při spolupráci vědců a umělců: buď že umělci používají vědecké metody, nebo naopak se snaží nějakým způsobem „zneužívat“ tak trochu vědu pro nějaké své umělecké cíle.
Pojďme o rok zpátky. První výstava Transgenesis proběhla také v rámci Týdne vědy a techniky. V Praze se tenkrát představila třeba Symbiotica, australská výzkumná a umělecká laboratoř.
Umělci spolupracují celoročně s vědci na nejnovějším výzkumu v biologických vědách. Vyrobili třeba steak ze žabího stehýnka pro všechny, kdo mají problém se zabíjením zvířat. Na steaku uměle vytvořeném z několika buněk žáby si také pochutnali. Je to věda, nebo umění?
Nebo Virgil Wong ze Spojených států, známý jako Těhotný muž. V Praze na svých přednáškách a performancích vyzval přítomné muže, aby "podstoupili" na jeho klinice těhotenství. Umění? Věda?
Pavel Smetana, Ivor Diosi a Ivan Acher. Interaktivní instalace Lilith, o které jsme v Portu už vysílali celou reportáž. Biologická zpětná vazba pomocí biosignálů propojuje reálný a virtuální svět.
Pavel Smetana, Sdružení pro umění a nové technologie – CIANT: Snažíme se o zpětnou vazbu mezi člověkem, jeho pocity, jeho myšlením, které se odráží v elektrických signálech, které nevědomě vysílá. Ty jsou měřeny, a tím ovlivňuje virtuální svět, kterým prolétává podobně, jako ve snu.
Sen. Realita. Nejmodernější technologie ve službách umění. Projekty naše i zahraniční, instalace nebo videoprojekce z oblasti umění a vědy. To bude také letošní výstava Transgenesis, která bude zahájena začátkem listopadu. Tentokrát s podtitulem Umělci v laboratořích.
Denisa Kera, kurátorka výstavy TRANSGENESIS 2007: V letošním roce jsme se už zaměřili víc na české umělce, díky podpoře ministerstva kultury se nám podařilo vytvořit program pro české umělce, aby zavítali do vědeckých laboratoří, a tam třeba měsíc, nebo různou dobu pracovali na svých projektech.
Práce v laboratoři bývá někdy pro vědce rutinou, pro umělce se ale otevírá nový fascinující svět. Velice populární v současných uměleckých projektech je práce s buňkami a s živým biologickým materiálem. Dva české projekty, které pracují s živými tkáněmi, vznikaly ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny Akademie věd.
Denisa Kera, kurátorka výstavy TRANSGENESIS 2007: To bude tkáň vystavovaná drogám, nebo nějakým extrémním látkám a budou to takové, dá se říci, vizualizace toho, jak vypadá čistá emoce na úrovni hmoty – to vytvoří Martin Kermes. No a pak Lucie Svobodová, velice známá česká umělkyně, která pracuje s úžasným konceptem, který je tak na hranici vědy.
A za Lucií Svobodovou jsme se do laboratoře Ústavu neurověd Motolské nemocnice v Praze vypravili osobně. Lucie pracuje s buňkami kostní dřeně. Běžně se množící živé buňky vystavuje ve sterilním prostředí zcela unikátním podmínkám.
Lucie Svobodová, umělkyně: Laicky řečeno, jsem chtěla zkusit na jednu skupinu buněk být jakoby hodná a na druhou jakoby zlá. A chtěla jsem se dozvědět, jestli buňky na to budou nějak reagovat. Tahle myšlenka vycházela z toho, že jsem si říkala, že svojí myslí ovlivňujeme třeba i samotné buňky. Já si myslím, že když je někdo třeba pořád ve stresu, tak mu to zdraví neprospívá.
Tyhle buňky vlastně nikdo neovlivňuje, protože nikomu nepatří. Takže jsem chtěla vyslovit takovou otázku, jestli to může fungovat, když člověk ovlivňuje buňky nezávisle.
Umělecké nadšení z vědy …
Lucie Svobodová, umělkyně: To je úžasný …
A co návštěvník Transgenesis z pokusu nakonec uvidí?
Lucie Svobodová, umělkyně: Ten výstup bude jednak video, který zaznamenává ten postup celý, jakým způsobem jsem to dělala. A potom tam budou fotografie, které ukážou ten výsledek, a to je právě to, co mě překvapilo. Já jsem si myslela, že buňky budou reagovat plus mínus, buďto tam budou, porostou, nebo neporostou. Ale teďka to vypadá, že oni se i nějakým způsobem chovají.
Jak buňky reagují na zlost nebo vlídnou myšlenku? Výsledek projektu Lucie Svobodové i dalších desítek umělců uvidíme v rámci Týdne vědy a techniky v budově Akademie věd i na dalších místech Prahy. Z vědecko-umělecké kreativity se můžeme dále těšit na dokument z transgenové laboratoře, kde bakterie vystupují jako umělci, tančení na Google Earth, deštník připojený na internet s vlastním promítáním, počítače na tělo, australský performer Stelarc s třetím uchem na vlastní paži, růže vystavená podmínkám Marsu, nebo portréty z nanosvěta.
Autor: Petr Tomaides