Fascinace mikrosvětem
31. 10. 2007
Obrazy z mikrosvěta. Určitě jste se už někdy zastavili nad fotografiemi z mikroskopů a nechali se fascinovat tvary a také barvami. Docent doktor František Weyda. V Entomologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích se specializoval na morfologii hmyzu. Svou hlavní pozornost však už řadu let věnuje elektronové mikroskopii a vědecké digitální fotografii v biologii. Evropská unie vyhlásila v letošním Týdnu vědy termín „fascinace světlem“. My jsme na to konto otevřeli výstavu fotografických prací studentů Přírodovědecké fakulty, učitelů a vědců z ústavů Akademie věd na téma Fascinace světlem, resp. Fascinováni světlem, abychom byli trochu originální. A chtěli bychom ukázat, že fascinace světlem je základem fotografické práce jak ve vědě, tak i v umění.
Doc. RNDr. František Weyda, CSc., Entomologický ústav AV ČR: Teď se dívám na svůj oblíbený hmyz.
Ocitli jsme se na půli cesty do mikrosvěta. Vše totiž začíná získáním a přípravou preparátu a jeho pokovením. Pak už putuje do vakuové komory elektronového mikroskopu.
Doc. RNDr. František Weyda, CSc., Entomologický ústav AV ČR: Tak tady máme pohled na hlavu ováda, na jedno ze složených očí. A když si uděláme postupné zvětšení a zaostříme, abychom něco viděli, tak vidíme jednotlivé optické elementy.
Docent doktor František Weyda. V Entomologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích se specializoval na morfologii – tedy tvary – hmyzu. Svou hlavní pozornost však už dlouhá léta věnuje elektronové mikroskopii a vědecké digitální fotografii v biologii.
Doc. RNDr. František Weyda, CSc., Entomologický ústav AV ČR: To je živý náhled, který nám umožní rychlou práci, rychlejší, než je ta celková obrazovka. Můžeme si ho posunout, kam potřebujeme. A tam si na to místo zaostříme.
Tady ta řádka nám ukazuje něco naprosto charakteristického. To jsou dva typy štětinek na povrchu těla hmyzu. Tyto velké jsou spojeny s nervovým zakončením a jsou to tedy receptory. Štětinky, které vnímají v našem případě tlakové podněty.
A tyto malé, kterých je velké množství, ty nejsou spojeny s nervovým zakončením. To jsou tak zvané mikrotrichie a jejich funkce není smyslová, ale je tam řada jiných možností. Například nedovoluje vodě, aby se dostala do přímého kontaktu s kutikulou.
U elektronového mikroskopu – tam jsme vlastně zažili primární sběr dat. Tam se díváme, jak ty naše objekty vypadají a snažíme se získat obraz dokumentární. Tento dokumentární obraz pak používáme ve vědeckých pracích a podobně.
Pro popularizaci vědy, nějaký atraktivnější věci, jak už jsme o tom mluvili, že barva – další rozměr, tak to se potom upravuje v počítači.
Základem pro další barevné úpravy je černobílý snímek, jaký poskytuje mikroskop. Docent Weyda názorně předvádí, jak pomocí veřejně dostupného softwaru přiřazuje jednotlivým stupňům šedé různé barvy. Hlediskem je autorovo výtvarné cítění ale také potřeba – pro jaký článek nebo jiné použití půjde.
Doc. RNDr. František Weyda, CSc., Entomologický ústav AV ČR: Každý vědec, který dělá tento typ obrázků, má svoje vlastní know-how a postupy, jak ten obraz zpracuje. Toto je už trošku komplikovanější způsob. To je Photoshop Elements s plug-inem, který se stáhl z internetu. Je to veřejně dostupný plug-in a pomocí mnoha stupňů práce s obrazem se dosáhlo tohoto závěrečného zbarvení, které docela ladí s názvem seriálu „Život v půdě“.
Ta zvětšení optické mikroskopie, kde optický mikroskop prakticky končí, tak na něj navazuje mikroskopie elektronová a to rozlišení a zvětšení je mnohonásobně vyšší. My třeba u virů často používáme přímé zvětšení půlmiliónkrát. A to už nám žádná současná technika neumožňuje.
V roce 1999 Dr. Weyda v rámci Entomologického ústavu založil a vede Laboratoř digitálního zobrazování. Stal se zapáleným popularizátorem těchto moderních postupů a organizátorem řady konferencí Digitální zobrazování v biologii a medicíně. Své zkušenosti už téměř patnáct let předává studentům tří kurzů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. O tento druh fotografií projevují zájem galerie a výstavní síně a František Weyda s úspěchem přibližuje kouzlo pohledu do mikrosvěta nejen v našich regionech, ale i na zahraničních kongresech.
Jsme zpět u mikroskopu a u hmyzu, hmyzích receptorů. Řadu z nich už biologové dobře znají. Teď zkoumají jejich funkce.
Doc. RNDr. František Weyda, CSc., Entomologický ústav AV ČR: Lze předpokládat, že tady budou některé zajímavé objevy, které možná pomůžou člověku v jeho budoucím vývoji, technologiích a tak. Protože u hmyzu jsou často věci, které jsou technologicky využitelné: pavoučí vlákno, chození hmyzu po hladkých površích třeba. A hmyzí senzily patří mezi ně.
Evropská unie vyhlásila v letošním Týdnu vědy termín „fascinace světlem“. My jsme na to konto otevřeli výstavu fotografických prací studentů Přírodovědecké fakulty, učitelů a vědců z ústavů Akademie věd na téma Fascinace světlem, respektive Fascinováni světlem, abychom byli trochu originální. A chtěli bychom ukázat, že fascinace světlem je základem fotografické práce jak ve vědě, tak i v umění.
Autor: Vladimír Kunz