Jak se chovají koaly a pandy
10. 10. 2007
Koaly mimo Austrálii chová jen několika málo zoologických zahrad. Jednou z nich je i vídeňská zoo, kde je kurátorkou jejich chovu česká ošetřovatelka Simona Gabrišová. Mimořádně složitý chov tohoto vačnatce vyžaduje speciální péči, včetně neustálého natáčení zvířat a vyhodnocování materiálu pak provádí počítačový program. Koala je příkladem ohroženého druhu, jehož záchrana prostřednictvím chovu v zajetí je podstatně složitější, než si většina laiků myslí, a přes veškerou snahu světových zoo nebyl dosud tento problém uspokojivě vyřešen.
Petr Benda, Ph.D., Národní muzeum v Praze: Muzejní zoologické sbírky uchovávají materiál mrtvých zvířat, ale jsou to většinou zvířata, se kterými se můžeme setkat v přírodě nebo v zoologických zahradách. Ovšem v muzejní zoologické sbírce se uchovává materiál zvířat, se kterými se v přírodě už nikdy nesetkáme. Příkladem takového druhu je vakovlk. Vakovlk byl dříve poměrně běžně rozšířen v Austrálii a na Tasmánii, ovšem byl krutě pronásledován chovateli ovcí a na počátku minulého století již přežívalo jen několik jedinců v zoologických zahradách. Ti se ovšem nerozmnožovali, takže poslední uhynul v roce 1936 v zoologické zahradě v Hobartu na Tasmánii.
S trochou nadsázky tedy můžeme říci, že vakovlk vyhynul také proto, že se ho nepodařilo v zajetí rozmnožit … Podobný osud ale hrozí některým živočišným druhům i dnes.Ve volné přírodě žije podle posledních odhadů jen asi tisíc šest set jedinců pandy velké. V zajetí se – mimo Asii – chová pouze ve Spojených státech, Mexiku, v Německu, Španělsku a také v Rakousku.
Vídeňská zoologická zahrada získala v roce 2004 párek pand na desetiletou zápůjčku. Všichni doufají, že během této doby se tu pandy rozmnoží. Eveline Dunglová vystudovala etologii a po zaškolení v Číně tato zvířata cvičí. Podobný trénink se provádí se všemi pandami v zajetí. Jeho účelem je nacvičit spolupráci při běžných veterinárních úkonech, jako je měření teploty nebo odběr krve, ale i ultrazvukové vyšetření či prohlídka zubů, které se díky tomu mohou provádět bez narkózy.
Chov pandy je pro zoologickou zahradu pětkrát nákladnější, než chov slona. Je tak bezkonkurenčně nejvzácnějším zvířetem v zajetí – a tomu odpovídá i péče, které se jí dostává. Přesto se dosud pandy množí v zoologických zahradách jen výjimečně.
Vídeňská zoo je součástí zahrady zámku Schönbrunn. Vznikla v roce 1752 jako císařská menažerie a je nejstarší zoologickou zahradou na světě. Zároveň ale dnes patří mezi nejmodernější chovatelská zařízení. Usiluje nejen o přízeň návštěvníků, ale především o co nejlepší poznání chovaných zvířat. Množství takových údajů o biologii živočichů se pak využívá i při jejich praktické ochraně. Nejvyšší ambicí každé zoologické zahrady je ovšem pravidelně rozmnožovat některé z ohrožených druhů a přímo tak přispět k jejich záchraně. To není nikdy jednoduché.
Některé druhy jsou ale z chovatelského hlediska vysloveně problematické. Patří k nim například australský vačnatec koala. Vídeňská zoo je kromě zoologické zahrady v kalifornském San Diegu jediná na světě, která chová jak pandy, tak i koaly … Chovatelka koal Simona Gábrišová navštívila během svého školení nejen zahradu v San Diegu, ale i všechny evropské zoologické zahrady, ve kterých se koaly chovají.
Simona Gábrišová, chovatelka, ZOO Schönbrunn: Nejdříve se musíme dezinfikovat. … Koaly můžeme vidět jen na několika málo místech. Chovají se tak zřídka proto, že jsou to potravní specialisté a je pro ně poměrně problém pro ně zajistit eukalyptu. Jejich ubikace musí být velice specializovaně zařízené, musí to San Diego schválit a ty kriteria jsou natolik přísná, a ten chov natolik nákladný, takže si ho může jen málokdo dovolit.
Simona Gábrišová, chovatelka, ZOO Schönbrunn: Jedno malé váženíčko. … Vážení je strašně důležité, protože oni nemají vůbec žádné tukové rezervy.Jestliže se zhubnou, tak to jde okamžitě na svalovinu a při takový chlupatý kuličce to vůbec nepoznáte, jestli se zhubne nebo ne.
Listy eukalyptu, plné halucinogenních toxinů, jsou pro většinu zvířat nepoživatelné. Pro koaly je to ale jediný zdroj potravy.
Simona Gábrišová, chovatelka, ZOO Schönbrunn: A tady máme eukalyptus. Je tady sedm stupňů a vydrží mi tady tři až čtyři dny čerstvý. Eukalyptu dostáváme z Anglie dvakrát týdně. Jsou to takovýhle trsy. Říká se, že je šest set až osm set druhů eukalyptu. Z toho asi tak třicet druhů žerou koaly. Ten zbytek je dokonce i pro koaly příliš jedovatý. Já dostávám z Anglie přes dvacet osm druhů a sami vidíte už jenom na pohled se podívejte, že každý ten druh je úplně jiný. Co mi z toho žerou? Opravdu jenom ty vrchní nejčerstvější nejkrásnější výhony. Tohle sežerou. Zbytek je odpad. Protože ten zbytek je taky moc jedovatý.
Potravní specializace ovlivňuje u koaly vše – anatomii – například slepé střevo měří téměř dva metry – i chování. Protože eukalyptus obsahuje minimum živin, musí koala úzkostlivě šetřit energií. Prospí téměř dvacet hodin denně a ve zbylém čase se krmí.
Simona Gábrišová, chovatelka, ZOO Schönbrunn: Každá koala má svůj list. Tady je datum a tady je váza číslo jedna až pět. A tady je napsáno, jaký druh eukalyptu tam vevnitř byl. Druhý den přijdu ráno a vyhodnotím, jak ten eukalyptu byl přijímaný. Když máme ten týden kompletní, tak každé pondělí ten list vezmeme a pošleme do San Diega. V San Diegu se to vyhodnocuje komplexně, protože San Diego dělá plemennou knihu koaly na celém světě kromě Austrálie.
Koaly se ze své domoviny nevyvážejí. Všechna zvířata mimo Austrálii pocházejí z chovu v San Diegu a formálně jsou majetkem místní zoo.
Simona Gábrišová, chovatelka, ZOO Schönbrunn: My tady koaly sledujeme dvacet čtyři hodin denně. A pro nás nejdůležitější je to, co se odehrává v noci. Protože koaly jsou noční zvířata. Přes den tady jsme, tak je máme pod kontrolou. A v noci to, co se odehrává, potom přijdeme ráno a vyhodnotíme to, co se v noci dělo.
Nástup říje se u samců ohlašuje hlasitým voláním, které je v přírodě slyšet až na kilometr daleko.
Simona Gábrišová, chovatelka, ZOO Schönbrunn: Veškeré události, co se tady v noci a v podstatě i ve dne, všechno vypalujeme na cédéčka a archivujeme to – tady to máme – a pak přijdou studenti, vyhodnocují to a udělají si na základě toho diplomové a jiné práce.
Simona Gábrišová, chovatelka, ZOO Schönbrunn: Tady je, tady se cpe. A když ti studenti potom vyhodnotí z dlouhodobého hlediska nějaké události, které se u zvířat odehrávají, tak je pro nás taky moc důležitý, protože můžeme si to srovnat. A tady to můžeme vidět: Sameček řve. Oni jsou to strašně příjemný a milý zvířátka, ale při páření jsou strašně brutální. A obzvlášť po páření ji sameček začne strašně kousat a mordovat a ona v přírodě uteče na slabý větvičky, kam on za ní nemůže. To ona tady nemůže, takže od toho jsem tady já, abych ji okamžitě oddělila, aby ji on už nezranil.
Koaly se v zajetí chovají výjimečně – a ještě výjimečněji se tu množí. I v přírodě je rozmnožování pomalé a jedna samice přivede na svět za život jen asi pět až šest potomků.
Před sto lety stály koaly na pokraji vyhubení. Také dnes jejich počet v přírodě klesá. Je možné, že zvířata v zoologických zahradách budou jednou pro zachování druhu důležitá?
Představa, že všechny ohrožené druhy zachráníme chovem v zoo, je naivní. Přesto je takový chov významný – často ale není vůbec jednoduchý. Dobrým příkladem je právě panda – potravní specialista závislý na bambusu, který se navíc v zajetí téměř nerozmnožuje a dokonce ani nepáří … Proč, to není dosud zcela jasné.
Náš minipříběh má ale happyend.Vídeňská samička Jang Jang byla už v době našeho natáčení březí – a v srpnu roku 2007 se narodila první evropská panda po více než pětadvaceti letech – a vůbec poprvé bez umělého oplození, přirozenou cestou. Pro druh, který stále balancuje na hraně přežití, je to dnes ta nejlepší zpráva.
Autor: Jan Hošek