Genetika v praxi
2. 5. 2007
Genetika se stále více propojuje s praxí. Představíme všechny možné oblasti, kde se v současné době uplatňuje. Patří k nim samožřejmě lékařství a farmacie, ale také sledování původu člověka a historie, kriminalistika a zemědělství. Tady všude genetika pomáhá dosahovat lepších výsledků - a přesto ještě mnohdy vyvolává různé obavy a fóbie.
Genetika je věda o genech, dědičnosti a proměnách organismů. Dědičnosti se dlouho užívalo při křížení zvířat a rostlin při selekci vybraných vlastností. Dnes genetika pomáhá zjistit souvislosti mezi DNA, kterou jsme zdědili, a našimi nemocemi.
Například u lidí souvisí s otázkou mužského zdraví. Savci mají dva pohlavní chromozomy, X a Y. Muži mají kombinaci XY, ženy XX. A tím jsou zvýhodněné. Na muže porucha chromozomu X – například při hemofílii – dopadne s plnou silou. U žen ho nahradí druhý chromozom X, takže více kypí zdravím.
Jaroslav Drobník, emeritní profesor, Přírodovědecká fakulta UK: Je zajímavé, že u ptáků je tomu naopak. U ptáků je to samec, který má dva stejné chromozomy, kdežto samice má dva různé, čili od každého jen jeden, je tudíž náchylnější ke genetickým změnám.
Tím se také mimo jiné vysvětluje velká pestrost a variabilita ptačích samců a naopak poměrná skromnost vybavení ptačích samic.
V laboratořích se už podařilo přečíst celé složení genetické informace nejrůznějších organismů – ptáků, ryb, bakterií i člověka. Sekvenátory pomáhají určit geny, tedy úseky DNA s určitou funkcí. Nejjednoduššímu životu, třeba bakterii, stačí jen pět set genů, člověk jich má kolem třiceti tisíc. Jakmile tyto úseky poznáme, můžeme je dále využívat. A to v nejrůznějších oblastech – od zdravotnictví přes průmysl až po zemědělství.
Například při výrobě vína – a nejen zde. Vhodný virus nesoucí určitý gen se vpraví do buněk na předem určené místo v DNA, čímž se změní genetický kód a upraví vlastnosti organismu.
Jaroslav Drobník, emeritní profesor, Přírodovědecká fakulta UK: A právě prostřednictvím genetiky lze tu výrobu zkvalitnit, udělat efektivnější a nakonec do značné míry si i poručit, co chceme.
Genetika se využívá především v lékařství. Současná medicína zná na šest tisíc geneticky podmíněných nemocí. To mění náhled na lidská onemocnění, která jsou nyní pojímána jako onemocnění genomu. Lékařská genetika se soustředí na nemoci s velmi častým výskytem: kardiovaskulární onemocnění, arteriosklerózu, vysoký krevní tlak, cukrovku či rakovinu. Testy DNA umožňují diagnostiku onemocnění, poskytují informace, jak se bude nemoc vyvíjet, a naznačí také cestu, jak tyto nemoci léčit.
Genetici také umějí vysledovat náš původ až k dalekým africkým předkům, umějí říci, odkud pocházíme. Umějí vyřešit otázky, komu patřily ostatky staré tisíce let, nalezené hluboko v saharském písku.
Snad nejznámější je využití genetiky v kriminalistice. Pokud pachatel na místě činu zanechá i tu nejdrobnější částečku tkáně, má prohráno. Moderní analytické metody určí genetickou informaci a shoda s DNA podezřelého pak slouží jako důkaz u soudu.
Současné zemědělství využívá metodu genetických modifikací. Do této kukuřice byl vložen gen, který ji chrání před zavíječem kukuřičným. Jiný gen zase umožňuje ošetřovat sóju přípravky, které zničí plevel, ale sóju samotnou nepoškodí. A rýže obohacená vitaminem A zachraňuje tisíce asijských dětí před oslepnutím.
Genetika také pomáhá vybírat dojnice s vynikajícími geny pro dojivost nebo přírůstek svaloviny. Vědci hledají i metody, jak využít zvířata jako zdroj léčiv. Mohli by například vnést gen pro výrobu léčivého peptidu do genu pro výrobu mléčných bílkovin. Zvířata s vhodnými vlastnostmi by se pak mohla získat klonováním.
V poslední době se také hodně mluví o genetickém dopingu. Aby však sportovci dosahovali těch nejlepších výkonů, museli by mít blány mezi prsty, kůži žraloka a nohy geparda. Avšak ani léčebné zásahy nemůžeme zatím očekávat.
Jaroslav Drobník, emeritní profesor, Přírodovědecká fakulta UK: Zasahování do lidské genetiky je věc velice ošidná a ještě bude trvat asi dlouho, než bude natolik bezpečná, aby mohla být povolena.
Genetika je tématem mnoha fantastických filmů, které ji nevybíravě využívají ke svým efektům. A tím ovlivňují veřejné mínění. Vzniká tak určitá obava nebo fóbie vůči metodám, které genetika používá. Tyto metody jsou navíc stále složitější. Pro vědce je stále obtížnější je srozumitelným způsobem vysvětlit veřejnosti Představy o genetice jsou pak velmi zkreslené.
Jaroslav Drobník, emeritní profesor, Přírodovědecká fakulta UK: Lidi se bojí toho, čemu nerozumí, kdežto to, co mohou jednoduše pochopit, jim nepřipadá tak hrozné.
Genetiku ale budeme v budoucnu potřebovat. Nové bakterie pomohou vyčistit znečištěné prostředí, nové energetické rostliny poslouží jako zdroj energie, nové plodiny umožní přizpůsobit se změnám klimatu.
Autor: Šárka Speváková