Zoologie
Sleduj píp
8. 6. 2012
Umělci se rádi přirovnávají k vědcům. Odvolávají se přitom na skutečnost, že také podrobně zkoumají určité jevy a vztahy, hledají nové cesty, experimentují. Vědci se ovšem do podobného srovnání obvykle moc nehrnou … Ideou výstavy ve Školské 28 Trace the tweet bylo prozkoumat, do jaké míry se mohou věda a umění spojovat ve smyslu vzájemného obohacení. Vědkyně a umělkyně začaly ptáky, a tedy prvky létání, střetávání, shromažďování …
» Číst víceVěda roku 2011 očima Portu
6. 1. 2012
V tomto vydání populárně vědeckého magazínu uvedeme ty nejzajímavější události z vědy a techniky, o kterých jsme vás loni v Portu informovali. Nejdříve prozkoumáme stopy dinosaura v Praze – Tróji a pak zjistíme, kolik prachu se roznese po celé zeměkouli. Ukážeme, že se vědci pokoušejí nahradit sádru speciálním gelem, také se podíváme zblízka na užitečnou lékařskou práci larev mouchy bzučivky. Pochválíme učenlivé štěkající papoušky a zachráníme netopýry, kteří přinášejí štěstí. Prolistujeme utajenou Červenou knihu a nakonec zavítáme mezi přední fyziky, abychom se zabývali problémy neutrina a nepolapitelného Higgsova bosonu.
» Číst víceŠimpanz v zrcadle
18. 11. 2011
Buď změníme definici lidského chování, nebo musíme lidské chování přiznat i šimpanzům, zaznělo v reakci na výzkumy Jane Goodallové, která šimpanzům zasvětila svůj život. Rozdíly mezi dědičnou výbavou šimpanzů a lidí jsou tak malé, že bychom šimpanze měli vyjmout ze "šuplíku" nadepsaného"lidoopi" a přiřknout jim latinské rodové jméno Homo, rezervované dosud jen pro člověka, tvrdí genetik Morris Goodman. Český antropolg Radek Trnka se účastnil výzkumného projektu, při němž natáčel chování a mimiku šimpanzů v ZOO Arnhem, kde je slavná kolonie šimpanzů obývající obrovský venkovní výběh bez mříží a bariér. Natáčení probíhalo těsně od vody příkopu, takže se podařilo získat unikátní detailní záběry.
» Číst víceMiláčci a vzteklina
21. 10. 2011
Zhruba čtvrtina všech Evropanů má doma svého mazlíčka. Kočky i psi přinášejí svým pánům mnoho radosti, někdy však mohou přenášet nebezpečné choroby. Jednou nejnebezpečnějších je vzteklina. V posledních desetiletích proto Evropská komise vydala téměř 80 miliónů eur na ochranu lidí i zvířat před vzteklinou. Díky tomu je dnes většina území unie bez výskytu vztekliny.
» Číst víceNetopýři přinášejí štěstí
7. 10. 2011
Netopýři bývali považováni za nečisté zvíře, vyslance ďábla, vtělení upíra. Díky lidovým pověrám si v minulosti zřejmě užili své. Dnes jsou ohroženým druhem a lidé se jim snaží pomoci. Národní síť záchranných stanic pokrývá celé naše území a přijímá do péče i netopýry. I když netopýr létá jen v noci a jeho siluetu známe z pohádek jako zlověstnou, je to užitečné zvířátko, které nás zbavuje žab a nepříjemného hmyzu. Ostatně v Číně je znakem největšího štěstí seskupení pěti netopýrů: symbolizují dlouhověkost, bohatství, zdraví, ctnost a přirozenou smrt.
» Číst vícePromiskuitní vlaštovky
9. 9. 2011
Vlaštovky se na první pohled jeví jako spořádané monogamní páry, které se společně starají o mláďata. Skutečnost je však trochu jiná. Testy DNA totiž prokázaly, že v hnízdech se vykytuje velké množství
„mimomanželských“ ptáčat. Vědci se nyní snaží zjistit, kteří vlaštovčí samci jsou v lovu na samice nejúspěšnější. Jaký je vztah mezi zbarvením a délkou ocasních per a počtem mláďat jednotlivých vlaštovčích samců? Na tomto obsáhlém tématu pracuje skupina vědců z Národního muzea a Akademie věd ČR. Vlaštovky odchytí, odeberou jim spermie a vše analyzují. Ornitology také zajímá otázka, zda o záletech oficiální partneři vědí …
Značkování úhořů
10. 6. 2011
V posledních třech letech se množství úhořů v evropských řekách snižuje. Úhoři se tak z plevelné ryby stávají ohroženým druhem. Evropští vědci se proto zaměřili na biologii úhoře a jeho podivnou migraci. Podle kostí určují věk, ve kterém opouštějí evropské řeky, aby se vytřeli v Sargasovém moři. Nyní se tato ryba vrací do moře ve věku zhruba šestnácti let – dříve to bylo až v třiceti letech. Úhoře k tomu nutí buď znečištění, nebo změna teploty. Ke sledování pohybů úhoře v řekách i na moři vědcům slouží satelitní značky.
» Číst víceNářečí českých strnadů
27. 5. 2011
Česká společnost ornitologická je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů, zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků. Patří sem i zájemci o pozorování ptáků a milovníci přírody. Už dvacet let společnost vybírá jeden ptačí druh jako Ptáka roku. Letos je jím strnad obecný. Ornitologové tak upozorňují na určitý ptačí druh, či na zajímavé stránky ptačího života. Účelem je zapojit veřejnost do pozorování ptáků – a v současné době je to právě nahrávání hlasů strnadů.
» Číst víceŠedý duch pralesa
25. 3. 2011
Pokud se jednou ocitnete v indonéské džungli na Kalimantanu poblíž Balikpapanského zálivu, v parku Sungai Wain, mačetou se prosekáte deštným pralesem k základně Jamaludin, a první jazyk, který uslyšíte, bude čeština, nedivte se. Čeští vědci už několik let hrají v této oblasti důležitou úlohu. Podařilo se jim nejen spatřit, ale i natočit v podstatě naprosto neznámou opici Hulmana běločelého. Nyní se naši vědci navíc zařadili po bok místních ochranářských organizací a bojují proti stavbě obří dálnice, která by měla procházet pobřežní oblastí parku.
» Číst víceSvět bez včel?
18. 3. 2011
Stále více včelařů na celém světě se stává svědky poklesu počtu svých včelstev. Tento jev hromadného vymírání včelstev označovaného zkratkou CCD (Colony Collapse Disorder) má nejen závažné následky na přírodní rovnováhu a opylování rostlin, ale i na ekonomiku. Projekt Bee-Doc Evropské unie stojí na třech různých výzkumných pilířích. První je zaměřen na diagnostiku nemocí, tedy na vývoj jednoduchých nástrojů pro určování chorob včel. Druhým pilířem je vývoj strategie na prevenci těchto nemocí a tím třetím je vývoj nových léčebných postupů, které by se méně spoléhaly na zdlouhavou chemickou terapii, kterou máme dnes.
» Číst více