Genetika
Genetické modifikaceMichaelovy experimentyPříběh života
11. 5. 2012
Tentokrát budeme s Michaelem vyprávět nekonečný příběh, který provázel vývoj života celými věky. Příběh biologických pochodů, které život zajišťovaly a řídily miliony let. Vývoj v přírodě dnes nejen pozorujeme, ale také mu i rozumíme a umíme s ním pracovat a rozhodovat o něm. Otázka však zůstává: Jsme způsobilými správci své nabyté schopnosti?
» Číst více
Výzkum genetické variabilityMůraTémaPřevleky můr
1. 7. 2011
Během průmyslové revoluce v 19. století se v Anglii objevil zvláštní úkaz: některé můry a noční motýli se neobvykle zabarvili a jejich vzor na křídlech připomínal kůru listnatých stromů. Toto zabarvení nabývalo černé – odborně melanické – formy. Můry pak lépe splynuly se silně znečištěným prostředím a byly tak méně nápadné pro ptačí predátory. Jev byl proto nazván průmyslový melanismus. Nové zásadní poznatky o takovéto genetické mutaci můry drsnokřídlece březového přinesl v těchto dnech článek v prestižním časopisu Science. V rámci mezinárodní spolupráce dvou vědeckých týmů jsou jeho spoluautory i prof. RNDr. František Marec, CSc., a Mgr. Martina Dalíková z Biologického centra AV ČR. Až anglicko-české mapování genomu můry vedlo k objevným závěrům o genetické podstatě této mutace.
» Číst více
BiologieZoologieVymírání včelImpact – ze zahraničíSvět bez včel?
18. 3. 2011
Stále více včelařů na celém světě se stává svědky poklesu počtu svých včelstev. Tento jev hromadného vymírání včelstev označovaného zkratkou CCD (Colony Collapse Disorder) má nejen závažné následky na přírodní rovnováhu a opylování rostlin, ale i na ekonomiku. Projekt Bee-Doc Evropské unie stojí na třech různých výzkumných pilířích. První je zaměřen na diagnostiku nemocí, tedy na vývoj jednoduchých nástrojů pro určování chorob včel. Druhým pilířem je vývoj strategie na prevenci těchto nemocí a tím třetím je vývoj nových léčebných postupů, které by se méně spoléhaly na zdlouhavou chemickou terapii, kterou máme dnes.
» Číst více
MedicínaRetroviryHIVAIDSTémaJak na spící HIV
18. 3. 2011
Vývoji nové strategie, která by mohla vést k šetrnější a racionálnější léčbě lidí nakažených virem HIV, se v současné době věnuje tým Dr. Jiřího Hejnara z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Jedná se ale nejen o novou strategii léčby AIDS, ale především o základní výzkum retrovirů. Vysvětlíme, co znamená pojem spící vir HIV a proč se jej vědci snaží probudit.
» Číst více
AgronomieJablkoGenomImpact – ze zahraničíTajemství Evina jablka
28. 1. 2011
Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jablka. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a vytvořit nové rostliny budoucnosti.
» Číst více
BiologieMedicínaGenOčiMouchyLidéImpact – ze zahraničíJeden gen, mnoho očí
2. 12. 2009
Evoluce očí byla dlouho pro biology záhadou. Vědci v basilejském Biocentru nyní využili metodu, která umožňuje podrobně sledovat jednotlivé fáze vývoje orgánů. Díky mouchám zjistili, že na vývoji oka se sice podílí na tisíc genů, které se aktivují v přesně stanoveném pořadí, ale jako první vývoj oka spouští gen Pax6. Pokud je vypnut, oko vůbec nevznikne. Vědce překvapila ještě jedna skutečnost. Tentýž gen totiž řídí vývoj očí i u lidí.
» Číst více
ArcheologieDNAHrob velmožůKosti staré 1300 letTémaKosti velmožů
6. 6. 2009
Němečtí archeologové poblíž Řezna odkrývají neobyčejně bohatý hrob. Podle výbavy, kterou tvoří stříbrné masivní spony, množství mečů a podobných artefaktů je zřejmé, že zde byl pohřben zámožný muž. Nebyl však sám. V těsném okolí kostry leží dalších pět lidí. Dvě kostry jsou k sobě obráceny tvářemi a drží se za ruce. Kdo jsou ti lidé? Odpověď s mnoha překvapeními přinesl genetický rozbor, provedený v České republice.
» Číst více
BiologieZoologieJeseterUmělý chovVýzkum genetické variabilityTémaJeseteři z Vodňan
9. 5. 2009
Zatímco běžné ryby, jak je známe, obývají naši planetu 60 milionů let, existuje ryba, která žila již ve druhohorách a má tedy za sebou úctyhodných 250 milionů let. Je to jeseter. Kdysi byl domovem i u nás, ale výstavba přehrad, znečištění vod a celkový tlak průmyslové civilizace tuto obdivuhodnou rybu z našich vod vypudil. V posledních desetiletích jeseter rychle mizí i z dalších míst světa. Proti pytláctví a honu za stále dražším kaviárem jsou všechna ochranářská nařízení a zákazy zatím bezzubé. Jedinou perspektivou je umělý chov jeseterů. Průkopnickou úkolu u nás hraje Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech. Umělý výtěr jesetera malého, sibiřského a ruského je jen začátkem. Na konci je navrácení jesetera do povodí Labe i Moravy a Dyje. Další možností jsou umělé chovy jesetera v rybnících. Výzkumníci zároveň vybírají geneticky nejčistší jedince do chovu a zkoumají zajímavou genetickou variabilitu, která jeseteru pomohla přežít všechny nástrahy druhohor, třetihor a čtvrtohor. Jen vinou člověka patří dnes mezi mizející druhy. Jen péčí člověka má šanci přežít.
» Číst více
BiologieAromatická rýžeVýzkumVýživaImpact – ze zahraničíHledání super-aromatické rýže
9. 5. 2009
Rýže - hlavní složka potravy pro většinu obyvatel světa. Závisí na ní kolem dvou miliard lidí, kterým dodává denní dávky živin. Například na Filipínách jí průměrná rodina spotřebuje až padesát kilo za měsíc. Vysoce kvalitní a levná rýže je cílem vědců pracujících v Mezinárodním ústavu pro výzkum rýže v Los Baňos. Tisíce odrůd se tu sází, sklízí, skladuje, třídí a analyzuje. Ústav hraje klíčovou roli v evropském projektu, která hledá nové způsoby produkce vysoce aromatických a výživných druhů. Super-rýže přinese prospěch jak spotřebitelům, tak i pěstitelům, neboť bude důvodem, proč zvýšit její vývoz.
» Číst více
BiologieMedicínaGenEvoluceKříženíTémaGeny evoluce
11. 4. 2009
Čeští vědci už zase pronikli do prestižního vědeckého časopisu Science. A jaká práce vzbudila takový ohlas? Týmu profesora Jiřího Forejta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se podařilo najít gen, který brání křížení příbuzných druhů. Ptáte se, proč je to tak důležité? Tento gen je totiž zřejmě klíčem k mechanizmu, který umožnil evoluci organizmů. Ta je totiž, i 150 let po Darwinovi, stále opředena tajemstvím. A právě gen, který brání, aby se příbuzné druhy křížily, je tím, co ve své podstatě umožňuje, aby jakýkoliv nový druh vůbec vzniknul. Druhy totiž vznikají tak, že se oddělí od druhu mateřského, který je velmi podobný. Kdyby takový gen neexistoval, mateřský druh by ten nově vznikající nejspíš znovu pohltil.
» Číst více