Historie
ArcheologieHradHusitéTémaHusité - zimní ofenziva
23. 3. 2012
Husité v zimě bojovali výjimečně, když se ale dali do díla, neznali bratra. Své o tom ví Nový hrad u Kunratic, stavba v dnešní Krči, které bylo v době, kdy k ní přitáhlo vojsko pražských husitů pouhých deset let. Psal se prosinec 1420. Husitské války byly teprve na samém počátku a husitské vojsko hrad odřízlo od jediné příjezdové cesty. A začalo obléhání. Husité v předpolí hradu zbudovali ležení, jehož stopy jsou za určitých okolností vidět dodnes. Jde o jedno z nejlépe dochovaných obléhacích tábořišť u nás a i v evropském kontextu skvost, který nám odborníci závidí.
» Číst více
ArcheologieBiologieIndiániMichaelovy experimentyTémaIndiáni a indiánské hlavičky
3. 2. 2012
V minulosti se do sbírek pražského Náprstkova muzea dostalo deset zmenšených indiánských hlaviček známých jako tsantsy. Jde o trofeje válečníků, kteří své zabité nepřátele speciálním způsobem zbavovali kůže hlavy, kterou poté rituálně za pomoci bylin a horkého popela zmenšili a zašili jim oči a ústa. Pro indiány měly tsantsy magický význam. S příchodem bělochů do oblasti vznikla ve světě v 19. století po tsantsách obrovská poptávka sběratelů i badatelů. To vedlo k vytváření více či méně zdařilých padělků, ať už z hlav lidí zemřelých přirozenou smrtí, anebo z hlav jiných savců, zejména opic. S rozvojem genetiky se Náprstkovo muzeum rozhodlo prověřit, zda v jeho sbírkách obsažené tsantsy nejsou padělky. Obrátilo se proto na Kriminalistický ústav PČR. Podívejte se na náš Port, abyste zjistili, jak tento průzkum dopadl. V Michaelově experimentu zase ukážeme, jak ošálit svůj mozek a zmenšit hlavu svých přátel – v našem případě tu Terezinu. Odhalíme také, jaké potraviny k nám do Evropy od indiánů doputovaly. S Mnislavem Zeleným se navíc vydáme na výpravu mezi indiány Latinské Ameriky, abychom zjistili, jak žijí dnes.
» Číst více
DopravaFyzikaChemieStrojírenstvíMagnetizmusMagnetický proužekMěření časuVenturiho trubiceKarburátorLet v balonuMichaelovy experimentyThe Best of 2011
30. 12. 2011
V tomto vydání populárně vědeckého magazínu uvedeme ten nejlepší výběr z Michaelových experimentů, které jsme odvysílali v roce 2011. Nejdříve vysvětlíme, proč nemůžeme loupat mandarinky u otevřeného ohně. Ukážeme, jak se v magnetických proužcích na našich kreditních kartách kódují informace. Pak se přesuneme k pokusu století, abychom odhalili objev elektrického motoru. Pak pomocí vody budeme měřit čas, stejně jako ve středověku. Představíme zrod karburátoru, ke kterému přispěli pařížští parfuméři, kteří se inspirovali Venturiho jevem. Zaměříme se na počátky vodního čerpadla a nakonec během chvíle obletíme zeměkouli pomocí vlastnoručně vyrobeného balónu!
» Číst více
MedicínaHistorieMedicínaMichaelovy experimentyZ historie medicíny
23. 12. 2011
První, kdo přišli s pokusem o logické pochopení nemoci, byli starověcí Egypťané. Ačkoli stále věřili na zaklínání a kouzelné amulety, začali zároveň hledat fyzické příčiny chorob. Spolu s Michaelem zavítáme i do starého Řecka a Říma, neopomineme ani středověk. A pak se přesuneme do 19. a 20. století a zalétneme až do přítomnosti. Neváhejte a během několika minut shlédněte to nejpodstatnější z historie medicíny!
» Číst více
FyzikaČasMěření časuMichaelovy experimentyKdyž čas kape jak voda
25. 2. 2011
Být tak pánem svého času. Jenže s touto neuchopitelnou veličinou to není snadné. Změřit, jak dlouho nějaká událost trvá, je oříšek. Pokoušeli se o to už naši dávní předkové. S Michaelem se pokusíme určit čas metodami středověkých mnichů, kteří v klášterech vyvinuli zajímavé metody. Nakonec nás stopy zavedou k mechanickému hodinovému stroji, který byl nejpřesnější a otevřel cestu k dnešním superpřesným atomovým hodinám.
» Číst více
EkonomieChemieNové potravinyŠtíhlé nudleBezlepková moukaTémaKonstrukce nových potravin
11. 2. 2011
Všichni známe tradiční potraviny našich babiček – chleba, rohlíky, klasické máslo a sádlo. Potravinou našich dědečků bylo jistě i pivo. Pak přišly potraviny zkonstruované, například naši oblíbenou tatarskou omáčku vymyslel francouzský gurmet a epikurejec Jean Anthelme Brillat-Savarin na začátku 19. století. Biftek, do kterého byl vtlučen hrubě namletý černý pepř a pak flambovaný na koňaku, zase pro změnu vymyslil velký francouzský diplomat François-Auguste-René de Chateaubriand. Svíčkovou na drobné nudličky, osmaženou a pak podávanou ve speciální smetanové omáčce prý zase vymyslel hrabě Alexander Grigorijevič Stroganov z Oděsy. Ale jestlipak víte, jak se konstruují nové moderní potraviny?
» Číst více
AstronomieFyzikaChemieExperimentMichaelovy experimentyThe Best of 2010
7. 1. 2011
V posledním vydání letošního roku přinášíme výběr nejzajímavějších i nejkurióznějších Michaelových experimentů roku 2010.
» Číst více
ArcheologieChemieMostRekonstrukceTémaRekonstrukce Karlova mostu
29. 9. 2010
Jen málokterá pamětihodnost u nás přitahuje tolik pozornosti jako Karlův most. Druhý nejstarší dochovaný most v České republice byl postaven za vlády Karla IV. a později vyzdoben barokními sochami z dílny Matyáše Brauna nebo Maxmiliána Brokoffa. Každoročně jej navštíví desetitisíce turistů. Kontroverzní rekonstrukce mostu, která probíhá od roku 2007, zase budí pozornost památkářů, médií i veřejnosti. Pro vědce z několika výzkumných institucí ale znamenala příležitost, jak tuto památku důkladně prostudovat zevně i zevnitř. Výzkum přinesl nejedno překvapení.
» Číst více
EkologieEnergetikaMalá vodní elektrárnaTémaMalé vodní elektrárny
22. 9. 2010
Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Největší z nich, Labe, odvodňuje celou Českou republiku. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých elektráren. Technické stavby v krajině se s přibývajícími lety staly nejen její harmonickou součástí, ale i kulturním dědictvím. Tyto unikátní objekty však nezůstaly skanzenem, ale funkčními technologickými jednotkami, fungujícími od svého vzniku na začátku minulého století. Novější vodní elektrárny dokazují, že jejich princip je nadčasový.
» Číst více
HradHistorieTémaHrad Kamýk
15. 9. 2010
Hrad Kamýk byl jedním z badatelů v 19. století omylem označen za zříceninu renesančního zámku – a to mu dlouho zůstalo. Až poslední výzkumy, které vedl prof. Tomáš Durdík z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, ukázaly, že Kamýk je jeden z důležitých hradů správních center z doby velkých českých králů Přemysla Otakara I. a Václava I. Profesor Durdík nás provede po Kamýku. Ukáže, jak byl hrad vybudován, a že jeho podoba nebyla narušena žádnými pozdějšími stavebními úpravami, dostavbami a přestavbami. Máme tak jedinečnou možnost vidět dílo stavitelů velkých kamenných hradů začátku 13. století v Čechách. Seznámí nás také s tím, jak přemýšleli stavitelé kamenných hradů, jak zajišťovali bezpečnost a sílu hradů. Ukážeme si i atrakce skryté povrchnímu pohledu: zbytky centrálního vytápění či výkopy v místech hlavní hradní brány. Vysvětlíme si, proč byl hrad opuštěn a proč jeho místo posléze zaujal mladší Karlštejn. Nakonec se seznámíme s moderními konzervačními postupy, které na Kamýku reprezentují práce prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsy z ČVUT.
» Číst více