Geologie
FyzikaMedicínaZoologiePsychologiePapoušekČervená knihaGelPrachDinosaurusNetopýrNeutrinoMouchaHiggsův bosonTémaVěda roku 2011 očima Portu
6. 1. 2012
V tomto vydání populárně vědeckého magazínu uvedeme ty nejzajímavější události z vědy a techniky, o kterých jsme vás loni v Portu informovali. Nejdříve prozkoumáme stopy dinosaura v Praze – Tróji a pak zjistíme, kolik prachu se roznese po celé zeměkouli. Ukážeme, že se vědci pokoušejí nahradit sádru speciálním gelem, také se podíváme zblízka na užitečnou lékařskou práci larev mouchy bzučivky. Pochválíme učenlivé štěkající papoušky a zachráníme netopýry, kteří přinášejí štěstí. Prolistujeme utajenou Červenou knihu a nakonec zavítáme mezi přední fyziky, abychom se zabývali problémy neutrina a nepolapitelného Higgsova bosonu.
» Číst více
BiologieChemieGeografiePřírodovědecká fakultaTémaProjekt Přírodovědci
16. 12. 2011
Mnohé země Evropy, a podle statistik z posledního období také Česká republika, procházejí dlouhodobou ekonomickou krizí. Její překonání, nalezení pevného postavení a výchozího nasměrování do dalšího úspěšného vývoje vede podle názoru erudovaných odborníků jedině cestou znalostní ekonomiky, znalostní společnosti. Pro její rozvoj hraje jednu z klíčových rolí systém vzdělávání a v něm moderní, dobře fungující školství. Seznámíme vás s novým komunikačním projektem Přírodovědci, s nímž přichází Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Prostřednictvím něj chce oslovit mládež – především studenty středních škol, ale i jejich rodiče a pedagogy. Přitažlivými prostředky chce vyvolat zájem mladých o hlavní obory na fakultě i o jejich studium.
» Číst více
FyzikaRadonTémaRadiace v Čechách
30. 9. 2011
Máme se obávat mraku s radioaktivním prachem z jaderné elektrárny ve Fukušimě, anebo spíše radonu, který je u nás všudypřítomný a trvalý? Radon je přírodní vysoce radioaktivní plyn, který se váže na prach, a podle odborníků se podílí až na 15 % případů rakoviny plic. Radon proniká do budov a bytů z podložních hornin a zemin. V České republice je v průměru dvakrát větší výskyt radonu než v ostatních částech Evropy. Ozáření způsobené radonem je téměř u všech obyvatel trvale vyšší, než bylo ozáření v roce 1986 po havárii černobylské jaderné elektrárny. Pokud není zajištěna protiradonová ochrana, místnosti jsou jen složitě a málo větrané, koncentruje se do množství, kdy se může stát zdraví škodlivý.
» Číst více
DinosaurusStopaTémaStopování dinosaura
17. 6. 2011
Když uděláte stopu v písku, může v něm vydržet i 210 milionů let. Pak přijde vědec a tu stopu objeví. A přijde jiný vědec, který řekne, jak jste asi vypadali a co jste jedli? Že je to nemožné? Ale to se stalo. Kdy? Roku 2011. Kde? V Česku. Více než dvě stě milionů let starou stopu dinosaura objevil v horninách odborník Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd. Stopa "českého" dinosaura skupiny Anomoepus byla nalezena v pískovci z lomu U devíti křížů nedaleko Červeného Kostelce ve východních Čechách, přičemž kamenný blok s otiskem se nacházel v botanické zahradě v Praze Troji. Mikuláš sice nalezl stop více, ale jen objev v botanické zahradě byl nepochybný. Potvrdili to odborníci z Ústavu
geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Martin Mazuch a Martin Košťák. Délka nalezené stopy je 20,5 centimetru a šířka 20 centimetrů. Z toho vědci odhadují, že dinosaurus byl dlouhý 252 centimetrů, vysoký v kohoutku 88 centimetrů a vážil do 20 kilogramů, takže odpovídal většímu krocanovi.
ChemieUhlíZplyňováníPodzemíImpact – ze zahraničíPodzemní alchymie
2. 6. 2010
V dolech na jihu Polska se každoročně vytěží tisíce tun uhlí. Jedna ze slojí však skrývá tajemství. Dvacet metrů pod zemí nepracují horníci, ale vědci. V experimentální šachtě zkoušejí získat alternativní energii – přímo do vrstev s uhlím přivádějí kyslík a páru a po reakci odvádějí vodík, který může být využit v energetice i v chemickém průmyslu.
» Číst více
ErupceVulkanické plynyMagmaImpact – ze zahraničíČichači vulkanických plynů
17. 3. 2010
Vulkanologové pracující v Kolumbii teď mají jeden hlavní úkol – vyčichat sopečné plyny. Erupce sopek se prozrazují několika způsoby: seizmickou aktivitou, elektromagnetizmem nebo geologickými deformacemi. Nejdůležitější je však znát složení, koncentraci a množství unikajícího plynu. Tyto plyny jsou totiž příčinou výbuchů.
» Číst více
Karbonský pralesPlavuněPřesličkyExpedice PORTPrales v karbonu
13. 1. 2010
Karbonský prales existoval před více než třemi sty milióny let – a přece jeho stopy máme nadosah. Leží jen pár metrů pod povrchem v západních Čechách, nedaleko Rokycan. Je to vyhlášené místo pro paleontology na celém světě. Kdysi rovněž stávala na místě dnešních Krušných hor obrovská sopka. Supervulkán. A ten jednoho dne vybuchl. Gigantická exploze vychrlila do ovzduší ohromné množství popela, který v mnohametrové vrstvě pokryl krajinu. A právě proto nyní mají vědci možnost jej odkrýt a zjistit, jaké rostliny se v karbonském pralese vyskytovaly.
» Číst více
EkologieEnergetikaOxid uhličitýGlobální oteplováníSkleníkový efektUchovávání uhlíkuImpact – ze zahraničíPast na uhlík
2. 9. 2009
Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom CO2 zachytili dříve, než unikne? Přesně o to nyní usilují evropští vědci a technici. Podstata této koncepce spočívá v tom, že se zachytí CO2 pocházející z elektráren a jiných závodů založených na spalování uhlí a uloží se hluboko do země. U německé elektrárny „Schwarze pumpe“ již vytvářejí 800 metrů dlouhý vrt do míst, kde se kdysi nacházel zemní plyn – a kam se zanedlouho začne vhánět oxid uhličitý. Podobná vhodná úložná místa se nacházejí v pobřežních vodách, kde těžil zemní plyn. Vědci odmítají námitky, že tento postup znamená zahrávat si s přírodou. Vždyť tyto útvary bezpečně uchovávaly ropu a zemní plyn po milióny let!
» Číst více
TunelGeologický průzkumTěžba zlataTémaExperimentální štola Josef
13. 6. 2009
U obce Mokrsko poblíž Slapské přehrady se nachází unikátní výzkumné a experimentální pracoviště Stavební fakulty ČVUT – štola Josef. Téměř osm kilometrů dlouhá soustava chodeb byla vyražena na počátku 80. let s původně úplně jiným záměrem. Šlo o geologický průzkum ke zjištění koncentrace zlata v oblasti. Ty se ukázaly jako velmi vysoké a po nějakou dobu se dokonce uvažovalo o těžbě. Ta však nakonec z ekologických důvodů nebyla povolena. K těžbě by se totiž muselo použít riskantní metody kyanidového loužení. Od poloviny 90. let štola postupně chátrala. Až na začátku nového tisíciletí se v hlavách profesorů stavební fakulty ČVUT zrodil nápad využít ji pro výuku a experimenty. Ve velmi komplikovaném horninovém prostředí, které tvoří hlavně vulkanické a subvulkanické materiály, mají studenti možnost vyzkoušet si měření a experimenty, které souvisí s chováním hornin při budování podzemních staveb. Poznatky získané experimentálně v tomto prostředí jsou pak cennou pomůckou při budování skutečných tunelů, které obzvlášť v podmínkách České republiky, musí často vést skrz horniny naprosto nevhodné. Asi není nutno zdůrazňovat, že špatný odhad chování hornin při budování podzemních chodeb může mít následky téměř katastrofické. Nedávné propady v pražské Stromovce budiž uvedeny jako jeden z milosrdnějších případů.
» Číst více
Solné jeskyněSolné pněKrasy v ÍránuExpedice PORTVýpravy do solných hor
30. 5. 2009
V Íránu se vyskytují neobyčejné solné krasy, které jsou unikátní na celém světě – nikde jinde nejsou v takovém rozsahu a v takové formě. NAMAK znamená v perském jazyce sůl, je to ale i název sdružení geologů a speleologů, kteří spolupracují na průzkumu a výzkumu unikátních solných jeskyní a solného krasu v Íránu. Projekt NAMAK vznikl v roce 1998 a za dobu desetileté existence jeho členové navštívili a zkoumali zhruba patnáct solných pňů. Na tomto výzkumu se kromě členů Českého svazu speleologů podílejí lidé z Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR a Šírázské univerzity v Íránu. Nejvýznamnějšími výsledky jsou objevy a zdokumentování 1. a 5. nejdelší jeskyně v soli na světě – Jeskyně 3N (dříve Jeskyně Tří naháčů) a jeskyně Studentské. Celkem bylo během projektu NAMAK do roku 2008 objeveno několik desítek nových solných jeskyní, z nichž asi dvacet bylo zmapováno, což představuje asi patnáct kilometrů nového solného podzemí. Výzkum české expedice, která se do Íránu chystá letos v březnu, může pomoct pochopit tektonické procesy těchto geologických útvarů. A jelikož se v kapsách, které se právě v soli vytvářejí, zachycuje ropa, může další výzkum směřovat i tudy. Solný kras je ovšem extrémní prostředí, ve kterém však žijí zvířata i lidé. Další průzkum by tak mohl pomoci lidem při hledání míst, kde sůl kontaminuje okolní půdu a kde již nikoli.
» Číst více