Archeologie
Husité - zimní ofenziva
23. 3. 2012
Husité v zimě bojovali výjimečně, když se ale dali do díla, neznali bratra. Své o tom ví Nový hrad u Kunratic, stavba v dnešní Krči, které bylo v době, kdy k ní přitáhlo vojsko pražských husitů pouhých deset let. Psal se prosinec 1420. Husitské války byly teprve na samém počátku a husitské vojsko hrad odřízlo od jediné příjezdové cesty. A začalo obléhání. Husité v předpolí hradu zbudovali ležení, jehož stopy jsou za určitých okolností vidět dodnes. Jde o jedno z nejlépe dochovaných obléhacích tábořišť u nás a i v evropském kontextu skvost, který nám odborníci závidí.
» Číst víceIndiáni a indiánské hlavičky
3. 2. 2012
V minulosti se do sbírek pražského Náprstkova muzea dostalo deset zmenšených indiánských hlaviček známých jako tsantsy. Jde o trofeje válečníků, kteří své zabité nepřátele speciálním způsobem zbavovali kůže hlavy, kterou poté rituálně za pomoci bylin a horkého popela zmenšili a zašili jim oči a ústa. Pro indiány měly tsantsy magický význam. S příchodem bělochů do oblasti vznikla ve světě v 19. století po tsantsách obrovská poptávka sběratelů i badatelů. To vedlo k vytváření více či méně zdařilých padělků, ať už z hlav lidí zemřelých přirozenou smrtí, anebo z hlav jiných savců, zejména opic. S rozvojem genetiky se Náprstkovo muzeum rozhodlo prověřit, zda v jeho sbírkách obsažené tsantsy nejsou padělky. Obrátilo se proto na Kriminalistický ústav PČR. Podívejte se na náš Port, abyste zjistili, jak tento průzkum dopadl. V Michaelově experimentu zase ukážeme, jak ošálit svůj mozek a zmenšit hlavu svých přátel – v našem případě tu Terezinu. Odhalíme také, jaké potraviny k nám do Evropy od indiánů doputovaly. S Mnislavem Zeleným se navíc vydáme na výpravu mezi indiány Latinské Ameriky, abychom zjistili, jak žijí dnes.
» Číst vícePamátky v nové dimenzi
28. 1. 2011
Klasická metoda uchování informací o historických předmětech obvykle spočívá v písemném popisu. Památkáři ale nyní mají k dispozici použít další metodu – 3D zobrazení, pomocí něhož lze přiblížit každý detail a předmět podrobněji prozkoumat. Výzkumníci sdružení v projektu Evropské unie nyní chtějí ještě zdokonalit metody digitalizace a dokumentování předmětů ve 3D a zajistit každodenní použití této technologie profesionály pracujícími s památkami – památkáři, restaurátory a archeology. Za několik let bychom už mohli mít virtuální muzea, která poskytnout nový způsob, jak zkoumat minulost.
» Číst víceKdo je můj předek?
15. 12. 2010
V Netolicích na Prachaticku začala druhá fáze unikátního výzkumu DNA. Vědci zde odebrali vzorky z tisíc let starých koster a nyní chtějí zjistit, jestli mezi současnými obyvateli najdou jejich potomky. Výzkumu se může bezplatně zúčastnit kdokoliv z obyvatel obce nebo okolí. Lidé se navíc dozví, zda nemají genetickou dispozici k chorobě, končící cirhózou jater. Vzorky DNA si dobrovolníci odebírají sami pomocí kartičky a obyčejného zubního kartáčku. Čím více dat vědci obdrží, tím větší je pravděpodobnost, že se dostanou ke smysluplnému obrazu. Netolice si vědci vybrali vzhledem k přítomnosti starého pohřebiště a vzhledem k tomu, že se jedná o oblast s mimořádně stabilní populací. Není vyloučeno, že tu žili prapředci místních obyvatel ještě před příchodem Slovanů, Keltů nebo Germánů. Vědci předpokládají, že zdejší obyvatelstvo je skutečně velmi původní. Jsou tyto domněnky oprávněné?
» Číst víceKolínské rondely
20. 10. 2010
V listopadu loňského roku skončily záchranné archeologické práce na staveništi silničního obchvatu města Kolín. Díky vzorné spolupráci investora měli archeologové možnost podrobně prozkoumat velký spojitý areál o celkové ploše čtyřiceti hektarů. Tato krajina byla od pravěku hustě a nepřetržitě osídlená. Bylo prozkoumáno sedm tisíc prehistorických objektů a katalogizováno stovky tisíc artefaktů. Osídlení od nejstarších zemědělců kultury volutové až po raný středověk po celé délce budoucího silničního obchvatu archeology nepřekvapilo. Tým ale učinil další zajímavé a mnohdy i mimořádné objevy.
» Číst víceRekonstrukce Karlova mostu
29. 9. 2010
Jen málokterá pamětihodnost u nás přitahuje tolik pozornosti jako Karlův most. Druhý nejstarší dochovaný most v České republice byl postaven za vlády Karla IV. a později vyzdoben barokními sochami z dílny Matyáše Brauna nebo Maxmiliána Brokoffa. Každoročně jej navštíví desetitisíce turistů. Kontroverzní rekonstrukce mostu, která probíhá od roku 2007, zase budí pozornost památkářů, médií i veřejnosti. Pro vědce z několika výzkumných institucí ale znamenala příležitost, jak tuto památku důkladně prostudovat zevně i zevnitř. Výzkum přinesl nejedno překvapení.
» Číst víceLetecká archeologie
19. 5. 2010
Letecká archeologie je druh archeologické prospekce. Řadí se mezi nedestruktivní archeologické metody, kdy se pomocí leteckého pozorování a fotografického snímkování na základě půdních, vegetačních, stínových a jiných příznaků vyhledávají, identifikují a evidují archeologické objekty. Jedním z nejvíce uznávaných odborníků v tomto oboru v celosvětovém měřítku je Martin Gojda ze Západočeské univerzity. Jeho archiv leteckých obrazových materiálů české krajiny je naprosto unikátní.
» Číst víceTunel Blanka odhaluje minulost
20. 6. 2009
Tunel Blanka plní stránky médií od začátku své existence. A nejsou to jen skandální propady horninového nadloží v oblasti pražské Stromovky. Většina lidí si od něj slibuje hlavně to, že vyřeší komplikovanou dopravní situaci v metropoli. Je tu ale ještě jedna stránka, která laiky možná trochu překvapí. Archeologové mají díky této stavbě unikátní možnost nahlédnout do dávno zapomenuté minulosti Prahy. Právě rozsah stavby umožňuje zmapovat poměrně velké území. Pracuje se ve Střešovicích, Dejvicích, v okolí Pražského hradu, nebo Bubenči a historický záběr je tu opravdu široký. Kromě odkrytí geologického profilu, který v této oblasti během tisíců let vytvořila řeka Vltava, očekávají archeologové nejen nálezy dokládající osídlení v době kamenné, ale i pozůstatky středověké kultury nebo ranně industriálních staveb.
» Číst víceKosti velmožů
6. 6. 2009
Němečtí archeologové poblíž Řezna odkrývají neobyčejně bohatý hrob. Podle výbavy, kterou tvoří stříbrné masivní spony, množství mečů a podobných artefaktů je zřejmé, že zde byl pohřben zámožný muž. Nebyl však sám. V těsném okolí kostry leží dalších pět lidí. Dvě kostry jsou k sobě obráceny tvářemi a drží se za ruce. Kdo jsou ti lidé? Odpověď s mnoha překvapeními přinesl genetický rozbor, provedený v České republice.
» Číst víceTajuplný Vladař
3. 12. 2008
Vrch Vladař na Karlovarsku dominuje svému okolí a již odnepaměti přitahuje pozornost lidí. Soustavný archeologický průzkum tu ale začal teprve nedávno – a přinesl mimořádné výsledky. Pomocí moderních datovacích metod, mezi nimiž sehrály důležitou roli metody biologické, jako je pylová analýza a dendrochronologie, se podařilo získat obraz o lidském osídlení i o proměnách okolní krajiny v průběhu několika posledních tisíciletí.
» Číst více