20. června 2015

Čistírna odpadních vod v pražské Troji slaví kulatiny - je tomu 50 let od jejího zprovoznění, ke kterému došlo 5. května 1965. Jenže vzápětí její provoz přerušili, takže fungovat opravdu začala až v roce 1967. Na Císařském ostrově končí 95 % pražské odpadní vody. Čistírna jeden nonstop - v průměru vyčistí 4 000 litrů odpadní vody za vteřinu. V případě dešťů i dvakrát tolik. Přesto kapacita už léta nestačí. Už teď voda nesplňuje normy Evropské unie - Praha má dočasně vyjednanou výjimku a plánuje novou vodní linku.

V pondělí začali technici pokládat nové kabely v tunelu Blanka. Jejich instalace tak má oproti původnímu plánu zpoždění. Že se nepracovalo ani na konci minulého týdne, vyšlo najevo z mimořádné kontroly, kterou na neděli svolal pražský magistrát.

V Malešicích vyrostla v 50. letech 20. století Milíčova modlitebna. Budova v poslední době chátrala a hrozilo, že se bude bourat. Církev ji chtěla i prodat. Modlitebnu ale nakonec získal Ochranovský sbor českobratrské církve evangelické, který před dvaceti lety přišel o své vlastní zázemí, modlitebnu se rozhodl oživit. Aby ale mohla sloužit širšímu společenstvu malešických, potřebuje dostavbu. Té se ujal architekt David Vávra.

Na vodní nádrži Želivka, v mapách většinou označované jako vodní nádrž Švihov, je největší úpravna vody v zemi. Želivka je hlavním dodavatelem pitné vody pro Prahu - ročně z ní do metropole přiteče 75 milionů m3 vody. Od hlavního města je přitom Želivka vzdálená 70 kilometrů. Než se ale do Prahy voda dostane, musí projít testy a chemickým ošetřením. Vodohospodáři přitom nespoléhají jen na nejmodernější technologie, ale i na pstruhy duhové, kteří čistotu vody pro Prahu hlídají.

Mlýnky na kávu, kávové servisy nebo třeba staré plechovky od kávy - to vše ukazuje až do konce prázdnin výstava v Letenském Montmartru. A taky recepty a nejrůznější suroviny, z nichž se kdy vyráběly náhražky, takzvané kávoviny. Návštěvníci výstavy mohou navíc kávy z nejrůznějších kávovin ochutnat.

Stroj, který pohání orloj, se dochoval v téměř původní podobě. Díky němu je pražský orloj nejstarším funkčním strojem na světě. Podle legendy ho sestrojil mistr Hanuš na konci 15. století. Ve skutečnosti jsou ale hodiny starší a jejich autorem byl kolem roku 1410 Mikuláš z Kadaně.
Orloj od počátku provázely poruchy a několikrát měl namále - teprve v 19. století se ale dočkal kvalitní modernizace. Nejničivější ale byly poslední hodiny druhé světové války. Orloj zasáhla střela - mířila na muže s kulometem na lávce, který střílel na Němce. Hlavní škodu ale způsobil následný požár.