17. ledna 2015

Zátory byly původně malá osady v místech mezi dnešním Trojským mostem a mostem Barikádníků. Původní vesnická zástavba musela ustoupit velkoměstské výstavbě ve dvou vlnách. První vlna bourání původních domů proběhla mezi roky 1958 a 1962, kdy na jejich místě vybudovali panelárnu. Druhá vlna bourání přišla v sedmdesátých letech, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě holešovického nádraží. Původní podobu Zátor na kresbách, malbách a fotografiích zachytili otec a syn Jindřich a Pavel Kunešovi.

První půjčovna knih v Praze vznikla 17. ledna 1775 v Karlově ulici jako součást knihkupectví, které vlastnil Wolfgang Gerle. 1. července 1891 vznikla knihovna města. Tehdy měla jedno sídlo a ve fondech 3 370 knih. Několikrát se ale stěhovala a teprve v roce 1903 našla trvalé umístění na Mariánském náměstí.
Současná Městská knihovna sídlí na 42 místech metropole. Ve fondu má přes dva miliony knih a dalších dokumentů nebo hudebních nahrávek. Nově nabízí i čtečky nebo e-knihy. Ročně si v ní lidé půjčí přes šest milionů dokumentů.

Jedna z nejobsáhlejších uměleckých sbírek v Česku - Obrazárna Pražského hradu - slaví 50 let od svého otevření. Do stálé expozice připravila Správa pražského hradu obrazy, které nejsou běžně k vidění. Ze čtyřtisícové sbírky je v galerii zhruba stovka děl. Jedním z nich je například portrét zlatníka a antikváře Jakoba Königa od Paola Veroneseho. König - osobní přítel Rudolfa II. - nakupoval pro císaře umělecká díla v Itálii. Celková cena císařovy sbírky, kde byly tři tisíce obrazů německých, vlámských a především italských mistrů, tehdy dosáhla sedmnácti milionů zlatých.

Poznat město očima bezdomovce. Přesně to nabízí projekt Pragulic. Lidé bez domova se stávají profesionálními průvodci a ukazují lidem Prahu jinak, svýma očima. Za dva roky, co projekt v metropoli funguje, už provedli tisíce lidí.

V Dejvickém divadle vystavuje fotograf Hynek Glos snímky české umělecké elity, osobností, jejichž tváře skoro nikdo nezná. Název série je Generace 45. Portrétoval například Pavla Brázdu, Věru Novákovou, Adolfa Borna, Zdeňka Mézla nebo Karla Malicha.

180 let už v Holešovicích stojí geometricky pravidelný jilm. Hned vedle něj stojí oprýskaná plechová ohrada. Strom je pozůstatkem původních Zátor. Tam už ve svých jedenácti letech pronikl s fotoaparátem i Martin Kubík. Původně sice fotil hlavně plynové lampy, o které se velmi zajímal, ale kromě toho pořídil řadu dokumentačních fotografií původní podoby této části Prahy, která už dávno nestojí. Jilm se objevuje i na jeho snímcích.